Bydlet ve dřevě (1)

Tento vztah k dřevěným domům se ale mění. Evropané jakoby na přelomu osmdesátých a devadesátých let dřevo masově znovuobjevili: stavělo se z něj rychle, cenově přijatelně, ale dřevostavby hlavně odpovídaly vzrůstající touze lidí po zdravé alternativě životního stylu blíž přírodě a snaze využívat především obnovitelné zdroje. U nás jsme se probudili po roce 2000, takže zatímco před rokem 2005 v celém Česku vzniklo ročně domů postavených na bázi dřeva sto osmdesát, v současnosti jich za rok vyroste půl druhého tisíce. A za poslední čtyři roky tento počet vzrostl dokonce osminásobně. Ze dřeva se už staví i do výšky.

…ale už ne jak se říká nastojato. V Evropě se nám smáli, když jsme prodali zahraniční firmě za pár šupů les, ještě jim ho odvezli, a z téhož dřeva pak draze kupovali hotová prkna. Obsah pojmu přidaná hodnota jsme při prodeji neuplatňovali a jasný nám začínal být, až když jsme za ni sami museli zaplatit. Naštěstí tomu tak ale nebylo všude a dokonce již za předchozí společenské formace, jejíž ekonomika trpěla extrémní nepružností, ve firmě RD Jeseník dokázali dřevo zhodnotit.
Pracovali zde s osvědčenou licenční západoněmeckou technologií OKAL. Dnes v nástupnickém podniku RD Rýmařov dřevodomy podle vlastních projektů vyvážejí do světa a zájem je veliký – přes dvacet tisíc jejich domů stojí v Řecku, Švýcarsku či na Slovensku, v Německu jejich stavební systém nejnověji předvedl, co umí, když pro holandského developera vzniklo sto osmdesát domů za šest měsíců. A zájem už roste i doma. Pochopili rychle, co vyspělý zákazník žádá, a tak cesta vedla od velkých sérií jednoho typu, přes uspokojení individuálního náročného zákazníka, až k dnešnímu univerzálnímu stavebnímu systému pro široký stavební trh.

Dřeva máme v Česku dost. Je to obnovitelná surovina, která při rozumném hospodaření vlastně neubývá. Novostavby jsou většinou budovány v nízkoenergetickém standardu, takže k dosažení stejné tepelné pohody stačí stěna poloviční šířky než u cihlových domů – dům o stejném půdorysu jako zděný má tím pádem vlastně obytnou plochu větší.

A staví se opravdu svižně, když nepočítáme výjimečné rychlostní rekordy, pokud se pro dům ze dřeva rozhodnete, za měsíc můžete klidně bydlet. Nejčastěji se staví rodinné domky, ale začínají se prosazovat i celé ulice řadových domů a nejnověji i bytovky ze dřeva. Až do loňského roku totiž platila norma, podle níž se nedalo stavět výš, než do devíti metrů.

Nejnověji to půjde až do dvanácti, což představuje tři patra a přízemí (v Berlíně už postavili pater pět a v Londýně šest). To výstavbu natolik zlevní, že se „bydlení ve dřevě“ stane pro čekatele na byt určitě zajímavou alternativou.

Další rozšíření ekologických domů ze dřeva záleží na tom, jakou výslednou kvalitu bydlení nám nabídnou moderní stavební systémy. O správnosti této cesty pochyby nejsou, vždyť novou těžbu vápence, písku a kamene lze nahradit užitím obnovitelných materiálů, ve výrobě používat pokud možno bezemisní technologie, nedostatek kvalifikované práce ve stavebnictví nahradit prefabrikovanými systémy, které tím, jak zrychlí stavbu, ji i výrazně zlevní. Energetické parametry staveb splňuje už sandwichový systém v základním statickém korpusu, takže nic není nutné dodatečně zateplovat. Takže zda se jako obyvatelé těchto domů budeme i my v jejich uživatelsky přívětivém a zdravém prostředí chovat k našemu prostředí odpovědně už záleží opravdu jen na nás.

Už dnes si lze k typovým projektům objednat energetický paket, který dokáže snížit energetickou spotřebu měrné jednotky až o šedesát procent. A alternativní technologie lze uplatnit i při větrání, topení a ohřevu vody. A jít lze samozřejmě ještě dál: protože si nelze dřevěné domy pro třetí tisíciletí představit jako dávné podhorské roubenky, na příkladu prvního sériového pasivního domu si příště ukážeme, jaké materiály a technologie rýmařovští používají. Tradice a budoucnost se v nich zajímavě snoubí.

Připraveno ve spolupráci s firmou RD Rýmařov.