U vjezdu se rozsvítí výstražný majáček a brána se sama dá do pohybu. Vyjede nablýskaná limuzína a brána se zase tiše zavře. Scéna z filmu s agentem Jamesem Bondem? Ne, ale není to tak dávno, co jsme si podobné obrázky spojovali jen se sídly milionářů, politických bosů, mafiánů nebo filmových hvězd.
Na první samohybné brány u nás jsme zírali v téměř nábožném vytržení. Protože ale technika prošla rychlým vývojem, v hojnější míře si dnes užíváme výhod, které přinášejí. Vždyť i cena této šikovné věci začíná mít dosažitelnou úroveň. A proto jich přibývá. Stále sice oznamují okolí náš status, ale především jsou ryze praktické: automatická brána přirozeně – a již na první pohled – zvyšuje bezpečí domu a ovladačem s ní můžeme manipulovat, aniž bychom opustili místo za volantem. Ať už prší, nebo nás zastihla chumelenice.
Nemusíme do mrazu či do tmy, nenadřeme se s těžkými křídly vrat, ani o ně nepoškrábáme lak či metalízu. Navíc, s výjimkou odborných elektrikářských prací, si na přípravu a někdy i montáž většiny dálkově ovládaných posuvných bran můžeme troufnout sami.
Bránu pohání elektrické zařízení. Přirozeně je vyřešena i situace, kdy dojde k přerušení dodávky proudu: nezůstaneme uvězněni v domě nebo nebudeme bezmocně stát na ulici. Příslušnými klíči převodový pohon prostě odblokujeme a branou budeme pohybovat ručně (nejlepší ovšem je, pokud jsme ji vybavili záložní baterií a na ni prostě zařízení přepneme). Kromě napájecího vedení zařízení funguje na velmi nízké napětí, konkrétně na 24 V. Fotočlánky řídící chod brány by měly být umístěné ve výši asi půl metru nad zemí na protilehlých stranách vjezdu. Protože systém je chytrý, ke spoustě věcí, které umí, můžeme naprogramovat i jak rychle se bude brána zavírat a otevírat i třeba to, že se jen tak trošku pootevře pro chodce.
Každý výrobce nebo dodavatel se zapřísáhne, že jeho zařízení může montovat pouze odborník. Až na zmíněný přívod elektřiny, se kterou by si laik neměl zahrávat nikdy, leccos zvládneme sami. Pravda ovšem je, že v naší „papírové“ době jen kvalifikovaný technik zná všechny zákony, směrnice, nařízení a příslušné normy, takže za jeho práci může prováděcí firma přijmout plnou záruku. A také bychom měli mít na paměti, že zařízení nedokáže pohánět bránu, která není účinná a bezpečná, a řešit tak nedostatky způsobené chybnou instalací nebo špatnou údržbou samotné brány.
Pepův tip
Pokud se do instalace pohonu pustíme sami, měli bychom myslet na to, že s klimatickými změnami výrazně přibude extrémních výkyvů počasí, a tak nebude nouze například o průtrže mračen. Kde je více asfaltu (což u vjezdu do domu obvykle bývá) a nebo tam, kde voda nemá třeba kvůli sklonu vozovky kam rychle odtékat, musíme uvážlivě volit místo pro pohon brány. Voda ho totiž nikdy nesmí zaplavit!
Základní sestavy jsou přizpůsobeny maximální váze bran, které mají otevírat – buď do 350, nebo do 500 kilogramů. Obsahují pohon s vestavěnou řídící jednotkou, základovou desku, kotevní šrouby do betonu, klíčový spínač, bezpečnostní fotočlánky, výstražnou lampu, dva ovladače a odblokovací klíče.
Připraveno ve spolupráci s firmou Ploty Pilecký.
Publikováno: 29. 7. 2009, Autor: Jiří Jan (text), Ploty Pilecký (foto), Profil autora: Redakce
