Lazury a povrchová úprava dřeva - 1.díl

Koupit tu správnou barvu pro natření okapu nebo truhlíku za oknem nemusí mnohdy být v nepřeberném množství výrobků na trhu vůbec jednoduché. Proto je dobré číst návody na použití a poradit se s odborným prodejcem nebo prodavačem. Nejvhodnější je specializovaná prodejna barev a laků, kde seženeme nejenom barvu a štětce nebo válečky, ale především kvalitní poradenství.

Druhy barev a laků pro lazuru

Lazurovací barvy a laky mohou být bezbarvé i v mnoha dřevěných nebo pastelových odstínech. Při jejich použití vynikne přirozená krása dřeva a jeho kresba a struktura se zvýrazní a probarví. Za to může nestejná hustota buněk při střídání jarního a letního dřeva. Každý druh dřeva má buněčnou strukturu o něco odlišnou, a proto se jednotlivé povrchy dřev liší. Jednoduché základní rozlišení je na listnaté a jehličnaté dřeviny, kdy jehličnany, jako jsou například smrk, borovice nebo jedle, mají větší buňky a jsou tedy měkčí, a listnaté dřeviny, ne všechny, ale hlavně dub, buk javor, habr mají strukturu hustší a jsou považovány za tvrdé dřevo.

Při koupi lazurovacích barev je důležité nejen vybrat si vhodnou barevnost, ale i vhodnou barvu dle typu použití. Barvy jsou rozděleny na venkovní a vnitřní, to podle jejich přísad a odolnosti. Vnitřní barvy se používají na nábytek, podlahy, palubky a venkovní na ploty, pergoly, štíty střech, okna nebo celé dřevostavby.
Téměř všechny mají přísady tvořící UV filtr a chránící barvu proti vyšisování slunečními paprsky. Venkovní barvy bývají často doplněny přísadami proti plísním a hnilobám, což zvyšuje ochranu dřeva a prodlužuje životnost nátěru. Vzhled povrchu barev, ale především bezbarvých laků může být matový nebo lesklý. Nejkvalitnější druhy barev se pyšní nezávadností a certifikátem pro použití na dětské hračky.

Na trhu je nepřeberné množství barevných lazur na povrchovou úpravu dřeva. Pro první orientaci je nejlépe přečíst si návod a zjistit použití barvy nebo poprosit o radu odborného prodavače. V návodu se dozvíme užitečné informace o spotřebě barvy a doporučeném počtu nátěrů, době schnutí a vhodnosti použití barvy na ten který povrch. Podstatné také je, zda jde o typ barvy vhodný pro interiér nebo exteriér.

Výběr odstínu lazury nám usnadní barevná vzorkovnice přímo na kouscích dřeva. Dá se jí věřit však jen orientačně. Námi použitý druh dřeva může být od vzorku odlišný.

Barvy dělíme na disperzní - vodouředitelné a syntetické. U vodouředitelných snadno vypereme štětce v obyčejné vodě, u syntetických v doporučeném typu ředidla. Stejné je to s jejich případným ředěním například pro savější povrchy nebo podklad. Výhodou disperzních barev je, že nezapáchají, rychle schnou a štětec nebo váleček jde od barvy snadno očistit. Vzájemně nelze tyto dva druhy barev mísit.

Kvalita lazurovacích a transparentních laků je taková, že je můžeme bez obav použít i na hodně zatěžovaná místa, jako jsou například podlahy či schody. Vhodné jsou jak pro parkety, tak palubky nebo dýhovaný materiál. Tyto druhy laků jsou pevnější a vyznačují se určitou pružností a zvýšenou odolností. V návodu je jejich použití pro tento účel doporučeno.

Příprava podkladu

Aby byla naše práce korunována úspěchem a krása dřeva co nejvíce vynikla, je nutné mít dobře připravený podklad. Dřevo musí být hladké, načisto obroušené smirkovým papírem s jemnou zrnitostí. Zároveň musí být povrch dřeva před nanesením barvy zbaven prachu, mastnoty a nečistot. Konečný směr broušení plochy nebo výrobku musí být vždy po směru let.

Zaoblené tvary dřeva, profilové lišty nebo zábradlí nejsnáze obrousíme smirkovou houbičkou s pružným jádrem. Ta přilne k libovolnému tvaru materiálu. Houbičku je možné zakoupit v několika hrubostech zrna povrchu smirku.

Před samotnou povrchovou úpravou je také nutné vyspravit vady dřeva, jako jsou trhliny, vyštíplé části nebo poškozené suky. Vhodné je použití tmelu, který může být jako práškový polotovar, nebo již namíchaný. Použít je možné i tmel barevně natónovaný a odpovídající budoucí povrchové úpravě materiálu. Špachtlí naneseme tmel na poškozené místo. Necháme jej zaschnout a zabrousíme načisto.

Jedním ze způsobů, jak připravit dřevo nebo výrobek z něj pro konečnou povrchovou úpravu, je zlehka je přetřít vlhkým hadříkem. Tak se uvolněná vlákna postaví a je možné je přebrousit ještě jednou před samotným nátěrem. Při kontaktu s barvou pak reagují podstatně méně.

Pro kvalitní povrchovou úpravu podkladu si nevystačíme pouze s jednou zrnitostí smirkového papíru. Dle druhu dřeva výrobku postupujeme od nejhrubšího zrna až k nejjemnějšímu vhodnému pro daný materiál. Na jeden výrobek je proto vhodné použít dva a více druhů smirkového papíru s různou zrnitostí. Nejběžnější zrnitost smirkového papíru vhodného pro měkké dřevo je 80-150. Brusné zrno může být naneseno na papíře nebo na plátně.

Pro menší výrobky nebo materiál můžeme použít brusnou houbičku nebo gumový brusný špalík, na který si smirek přichytíme. Pro větší plochy je vhodná pásová nebo vibrační bruska.