Skříně svépomocí aneb truhlářem za víkend

Měření a plánování

Při počítání a vyměřování skříní musíme dodržet několik pravidel, abychom měli skříně opravdu přesně na míru a do vybraného prostoru. Představa, že několikrát za sebou jedeme do prodejny a necháváme si materiál znova přiříznout a upravit, není moc příjemná, nehledě na zbytečné výdaje za pokažený materiál.

Prostor určený pro vestavbu skříně si pečlivě změříme, nesmíme zapomenout zohlednit nerovnosti zdí a podlah. Na skříň vždy počítáme s tím menším rozměrem, nechceme ji přece zasekávat do zdi.

Pak by měl přijít na řadu čtverečkovaný papír a přesný rozkres jednotlivých dílů. Při počítání rozměrů jednotlivých dílů nesmíme zapomenout odečíst sílu materiálu u vložených polic, dvířek a zad nebo například manipulační prostor při pohybu zásuvek v pojezdech.
Budeme-li mít dvířka z dýhovaného materiálu nebo z lamina s kresbou, nesmíme zapomenout na to, aby kresba let nebo vzorů navazovala, proto si nachystáme nářezový plán tak, jak chceme, aby byla dvířka nebo čílka nařezaná. Může se nám stát, že spotřebujeme víc materiálu, než kdybychom volili materiál bez vzoru, ale tomu se nelze divit. Zásuvky nebo dvířka, na kterých jsou léta jednou svisle a jednou vodorovně by našemu interiéru na kráse nepřidaly.

Vestavěné skříně se montují většinou bez zad, vždy ale musíme počítat s takzvanými zavětrovacími prvky – ať už to jsou příčky, které vzadu spojí boky skříní a udrží je v úhlu, nebo úhelníčky, kterými jsou boky skříní pevně svázány s policemi a stěnami. Mají-li skříně záda, je potřeba je před připevněním srovnat do pravých úhlů, jinak se nám nepodaří seštelovat dveře tak, aby se dobře dovíraly.

Pokud máme skříň vestavěnou do niky a zasazujeme dveře jen do rámu, je potřeba jej dobře připevnit k podlaze a stropu, a boky, dělící příčky a police pak pevně připevnit ke stěnám a vzájemně k sobě.

Volíme-li drátěné úložné systémy, zjistíme si jejich nosnost a podle toho rozvrhneme umístění.

U zásuvek, obzvlášť u těch hlubokých, oceníme plnovýsuvy, které usnadní třídění a rovnání věcí, u polic zase jejich variabilitu ve výškovém nastavení.

Aby do skříní s posuvnými dveřmi nelétal prach, můžeme jejich dvířka doplnit kartáčkovými lištami.

Pozornost věnujeme i výběru úchytů na dveře – sebekrásnější kliky se nám zprotiví, budeme-li se o ně v úzké chodbě pokaždé zachytávat rukávem a naopak dveře se zahloubenými miskovými úchyty nepřekáží, ale ne každému se dobře otevírají.

Otevírat nebo šoupat…

Materiál

Nejvhodnější materiál pro skříň je laminovaná dřevotříska s různými povrchovými dezény, imitujícími dřevo nebo v pastelových barvách. Prodává se ve dvou základních formátech o rozměrech cca 122x244cm a 183x275cm. Její cena je dle povrchu od 250 korun za metr čtverečný výše. Hrany je zapotřebí opatřit nažehlovací páskou s tavným lepidlem (cca 5-7 Kč / metr).

V prodejnách je většinou i pila, kde materiál nařežou na přesné rozměry. Na výrobu skříně můžeme samozřejmě použít i laťovku, odýhované desky nebo masivní spárovku. U těchto materiálů však musíme pak počítat s následnou povrchovou úpravou nebo mořením, které u lamina odpadá.

Korpus skříně, který by měl být kvůli ramínkům hluboký 55 až 60cm můžeme spojit na dřevěné kolíky (týble) nebo sešroubovat speciálními vruty (konformity). Možné je ale i použít vruty s křížovou zápustnou hlavou (cca 4x 60-70mm.)

Dvířka a dveře

Inspirace a tipy

I do dlouhé chodby se zkoseným stropem můžeme umístit skříně, které zcela nahradí šatnu pro celou rodinu. Šikmý prostor pod stropem je využit na ukládání sezónních věcí a sportovních pomůcek.

Při výrobě skříní do šikmého prostoru musíme přesně změřit úhel zešikmení. Pro kontrolu si můžeme vyrobit papírovou šablonu boku skříně a přiměřit ji ke stěně, případné chyby odstraníme dřív, než bychom špatně nařezali materiál.