Už žádné slepené prsty při lepení rozbitého talíře nebo misky na mýdlo, vyzkoušejte nové lepidlo značky Loctite.
| Jiří Jan (text), Pavel Zeman (foto) − 01.09.2009 | |
| Odeslat e-mailem | Vytisknout | |
Kůlové jámy či otisky výpletů stěn ukazují, že vžitá představa o chýších připomínajících hromady roští naše prapředky zle podceňuje. Jejich polozemnice a později i domy měly poměrně promyšlenou konstrukci. A brzy dokonce začali vztyčovat stěny ze dřeva. Rychleji, než jsme soudili, zvládli hrázděné i srubové konstrukce, které už vyžadovaly specifické dovednosti a rozvinutější nástroje.
Na úkryty, které jim příroda nabídla, spoléhali zřejmě jen jako na nouzová nebo sezonní řešení. Dokonce i v nepříznivých podmínkách dokázali se dřevem úžasné věci a na vodě či v bažinách stavěli svá obdivuhodná sídliště na kůlech a dřevěných roštech tak, aby byli blízko zdrojů potravy a zároveň dobře chráněni před nepřáteli.
Středověk byl zpočátku zcela ve znamení dřeva, ovšem koncentrace staveb velmi napomáhala šíření tehdy častých požárů, takže zděné konstrukce především ve městech nakonec převládly. O neobyčejné trvanlivosti tohoto materiálu svědčí fakt, že některé hodně staré stavby můžeme obdivovat ještě dnes. To umožnilo použití tvrdých dřev a jejich správná impregnace. Tenkrát se proti vlivům počasí například trámy opalovaly v ohni, nechávaly se na jezech téměř „zkamenět“, anebo se dřevo napouštělo dobytčí krví.
Nejdéle dřevěné stavby sloužily na venkově, kde přece jen nebezpečí přeskočení ohnivého kohouta ze střechy na střechu bylo nižší, než v sevřené zástavbě, ovšem i zde časem převládl typ zděného rodinného domu, v podstatě vilky, přenesené sem z městského prostředí.
Jak se měnil život na venkově, proměňovaly se i stavby. Četné dřevěné svědky plynutí času před neodvratným koncem zachránili chalupáři, využívající je jako druhý domov nebo rekreační zázemí. Dřív oceňovali především jejich „jinakost“, odlišující je od prefabrikovaného bydlení a s ním spojeného životního stylu. Bylo to tak romantické…
Dnes nejeden chalupář vnímá i další výhody přírodního materiálu: potvrdí, že právě v dřevěných stavbách je „tak nějak lepší vzduch“. Dřevo dýchá a dokáže do určité míry regulovat atmosférickou vlhkost, brání úniku tepla, dobře pohlcuje zvuk... a ještě k tomu všemu také voní.
Staví se z něj stále víc, dokonce i v Česku, kde je v našem podvědomí hluboce zakořeněno, že barák má být solidní a stavěný jako něco, co slouží po generace: ať je proto zděný a ještě lépe z kamene, protože takový neodnese vítr ani voda, a pokud snad, nedej bože, přijde oheň, zůstanou dědicům do začátku alespoň zdi (právě k takové představě neoddělitelně patří sklep s nejméně sedmi schody, aby pivo mělo říz).
Navzdory této vžité představě se dřevostavby úspěšně vracejí. Víc cestujeme, a tak vnímáme rozvoj tohoto typu stavebnictví nejen v tradičním Finsku nebo v zámoří, ale i u našich sousedů. A třeba o Němcích se u nás traduje, že sice nemají bůhví jaký smysl pro humor, ale zato si potrpí na pohodlí a navíc umějí počítat.
Ze dřeva se staví rychle a relativně levně. Vložené vázané investice nejsou vzhledem k rychlosti prefabrikované dřevostavby dlouho mrtvé. Také provozní náklady stojí za pozornost, tedy nízká spotřeba energie na vytápění, rychlost, s níž se domy vyhřejí, vynikající izolační vlastnosti obvodového pláště a nízká celková energetická bilance. Takže nástup dřevostaveb je další dobrou zprávou také pro ty zájemce, kteří nepovažují vztah k životnímu prostředí pouze za prostředek politického žonglování, ale opravdu jim na tom, v jakém světě žijí, záleží.
Dřevo na výrobu stavebních konstrukcí má totiž zápornou bilanci emisí. Pro vysvětlení: znamená to, že po přepočtu spotřeby energií se při výrobě stavebních dílců, jejich přepravě, samotné stavbě, provozu a nakonec i při likvidaci domu vyprodukuje méně skleníkového plynu CO2, než kolik škodlivin stromy potřebné na stavbu během růstu pohltí: dřevěný dům tak nezůstává nic životnímu prostředí dlužen!
Pokud jsme se rozhodli stavět sendvičovým systémem, využijeme OSB desky jako opravdu bezchybně rovný podklad plovoucích podlah, k záklopu krovu, ale také pod lehké střešní krytiny. V Americe tyto desky slouží dokonce k stavbě vícepodlažních domů – obytných, i sportovních nebo průmyslových objektů. A jak je tomu v interiéru? Pro stavbu vnitřních příček či stropů se hodí například desky OSB SUPERFINISH® ECO z jihlavského Kronospanu, vyrobené z jehličnaté štěpky a pojiva výhradně na bázi polyuretanových pryskyřic.
Za dřevostavbu na pořádně vysoké podezdívce lze s určitou nadsázkou označit i přestavbu půdy na obytné podkroví. Zde je i ze statických důvodů dobré (a často nutné) použít takovou technologii, která maximálně omezí tzv. mokré procesy, tedy vylehčenou konstrukci a suchou montáž.
Vedle sádrokartonu a odlehčených tvárnic se ukazují být jako velmi vhodné OSB desky, které využijeme k opláštění dřevěných konstrukcí a dále i k pohledovému ukrytí stropů, krovů a všech vertikálních, horizontálních i šikmých ploch vazníků příček. Ke slovu i zde přicházejí vynikající tepelně izolační vlastnosti dřeva. A také práce s velkoplošnými deskami jde navíc dobře od ruky.
1. Dřevěná konstrukce a stěny z desek je technologie, z níž lze poskládat prakticky cokoliv, takže uniformita staveb vnější ani vnitřní nehrozí. Staví se krátce, zpravidla měsíc až dva. A protože dřevěné produkty jsou lehčí, ušetří se i za dopravu a montáž. Vznikne také neporovnatelně méně stavebního odpadu, který lze navíc energeticky využít.
2. Zvolit lze i tloušťku izolací: vybíráme mezi méně zatepleným domem s dražším provozem (ale jen sezonním pobytem k rekreačním účelům), anebo vyšším zateplením a menšími tepelnými ztrátami, tam, kde nám bude dům sloužit celoročně.
3. Protože dům se vlastně montuje, nemusíme se ohlížet na stavební sezonu, teplo a počasí. A bydlet můžeme prakticky okamžitě, protože nový dům se nemusí „vydýchat“ (dřevo nemusí tak jako zdivo prosychat). Navíc zhodnotíme místo: protože konstrukce z trámů a desek nemusí být tak silná jako zdivo, při stejném zastavění nám zůstane víc užitné plochy – u 100 čtverečních metrů to prakticky znamená další obytnou místnost navíc – což neplatí samozřejmě jen pro celý dům, ale třeba i pro nástavbu patra anebo pro budování nového obytného podkroví.
Více o tomto materiálu se dozvíte u firmy Kronospan.
U měst roste to, co někdy pojmenováváme satelit a jindy „paneláky naležato“: na malých parcelách rostou rodinné domky které, pokud mají klasickou kons...
Většina kutilů, když objeví cementotřískové desky, si položí otázku: Dal by se z tohoto v mnoha ohledech zajímavého materiálu postavit celý dům? Proč ...
| 18.08.2010 |
Dobrý den, hledám radu jestli musím před zateplením domu osekat fasádu, která je cementová a tahá vl...
Rádi bychom se doma zbavily stěny,která odděluje kuchyň a obývací pokoj a nahradily ji sklem a vytvo...
Dobrý den, bydlím v panelákovém domě a po původních majitelích zůstal na stropě a jedné zdi okrasný...
Dobrý den, potřeboval bych pár rad a zkušeností před chystanou rekonstrukcí jádra. Všechny otázky j...
prosím o radu čím natřít vnější hrubou zeď chalupy, původně nabílena vápnem s přimíchanou barvou; ny...
Produktová řada URSA XPS je skupina výrobků z extrudované polystyrénové pěny (extrudovaného polystyrénu) URSA. Všechny výrobky z produktové řady URSA XPS se vyznačují mimořádnou odolností v tlaku a zanedbatelnou nasákavostí. Tuhé desky žluté barvy s mimořádnou odolností v tlaku s hladkým povrchem s hranami na polodrážku (L) a s mimořádnou odolností v tlaku.