Hmoždinky pro sádrokarton: Sanitární upevnění

Zapomeňte na „univerzální“ hmoždinky ze supermarketů

Nízká hmotnost, snadná manipulace, nízké náklady a mnoho dalších výhod katapultovaly sádrokartonové desky na přední místa mezi stavebními materiály. Sádrokartonové příčky, stropní podhledy, policové systémy, obývací pokoje, kuchyně, koupelny… se sádrokartonem se dá kouzlit téměř všude. Ale jako u všech tenkostěnných materiálů, i u sádrokartonu je důležité věnovat zvýšenou pozornost výběru speciálních hmoždinek, odbornému postupu a pečlivosti.

V roce 1957 si zakladatel fischerwerke Artur Fischer nechal patentovat první univerzálně použitelnou nylonovou hmoždinku na světě. Již více než 50 let patří společnost fischerwerke mezi přední a spolehlivé výrobce kvalitní upevňovací techniky a kotvení. Hmoždinky v široké nabídce uspokojí každého kutila - včetně „sádrokartonářů“.

Výběr správné hmoždinky

Při upevňování těžších předmětů do sádrokartonu a ostatních deskových materiálů volíme speciální šroubovací hmoždinky (pérové); kovové, plastové či dutinové rozpínací hmoždinky nebo hmoždinky a kotvy s tvarovým stykem, přičemž výběr vždy podřizujeme různému limitu zatížení hmoždinky (koeficient bezpečnosti).

Základními hmoždinkami pro sádrokarton jsou fischer hmoždinky GK a GKM. Tato hmoždinka využívá měkkosti sádrokartonu, doslova se do něj zavrtá. Rychlost s jakou je možné aplikovat tento typ hmoždinky je opravdu vysoká. K dostání je v plastovém nebo kovovém provedení. Fischer hmoždinka HM využívá rozložení tlaku na desku, a dosahuje tak nejvyšších zatížení. Montáž je však pomalejší a je potřeba použít speciálních kleští na rozevření hmoždinky do tvaru „deštníčku“ za deskou. Poslední vývojový typ je unikátní fischer hmoždinka PD. Tato hmoždinka kombinuje snadnou montáž bez potřeby speciálních přípravků s její vysokou únosností: při utahování vrutu je možno přímo cítit, jak hmoždinka „táhne“ při zatahování se do sádrokartonu.

Montáž

Obecně platí, že maximální únosnosti je dosaženo pouze tehdy, pokud šroub přesahuje nejméně o jeden průměr šroubu přes špičku hmoždinky a hmoždinka se v nosném kotevním podkladu rozepře po celé své upevňovací délce. Pozor: dlaždice ani omítka se za nosný podklad nepovažují.

Do vyvrtaného otvoru o průměru 30 mm zatlačíme hmoždinku, upevňovací díl se působením vlastní hmotnosti sklopí a hmoždinka je spolehlivě upevněna na svém místě. Minimální hloubka dutiny musí být alespoň 140 mm.

Pro vrtání do sádrokartonu doporučujeme vrták na kov nebo dřevo se středícím hrotem. Vrtejte s nižšími otáčkami, vypnutým příklepem a pokud možno s omezovačem točivého momentu. Pamatujte také na dostatečný rozestup otvorů.

Nicméně: Při upevňování skutečně těžkých předmětů, které by mohly ohrozit život nebo zdraví, raději vždy konzultujte použití materiálů s kvalifikovanými odborníky (například v technickém oddělení fischer).

Připraveno ve spolupráci s firmou fischer-CZ.