Jak na rekonstrukci střechy - 1. díl

Nebudeme vysvětlovat technická pravidla a různé triky při samotné pokládce (na to lze využít technickou dokumentaci a návody jednotlivých výrobců), ale spíš se pokusíme pomoci zorientovat se v celé problematice.

Co k tomu říkají zákony

Stavební zákon č.183/2006 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2007, změnil povinnost stavitele žádat o stavební povolení a o územní rozhodnutí. Vedle případů změny půdorysu domu je u rekonstrukcí střech nutno zabývat se územním rozhodnutím také vždy, když se jedná o zvýšení stávající stavby. U ostatních rekonstrukcí střech ho potřebujete, pokud se rekonstrukcí změní nároky stavby na její okolí. Ale samotná výměna střešní krytiny spadá do kategorie udržovacích prací a na ty podle §103 není ohlášení stavby ani stavební povolení potřeba - pokud ovšem nebydlíte v kulturní památce, nezasahujete do nosných konstrukcí a podstatně neměníte vzhled, způsob užívání, stabilitu nebo požární bezpečnost stavby, či neohrozí-li stavba životní prostředí nebo zdraví osob.

Pozor na výjimky

Obydlení podkroví je kvalifikováno jako změna užívání stavby nebo části stavby. A stejně tak jakékoli změny konstrukce krovu jsou chápány jako zásahy do nosných konstrukcí. Je dobré se u místně příslušného úřadu zeptat, zda musíte požádat o stavební povolení, nebo stačí pouze stanoveným způsobem stavbu ohlásit. Stavební úřad může případné negativní stanovisko založit i na tom, že se navrhovaná stavba dotkne práv sousedů. A hlavně by se tam měli vyznat ve spoustě výjimek, které v jinak celkem přehledném zákoně existují.

Když neslouží tak, jak by měla

Nejdřív bychom měli náš problém se střechou analyzovat: v čem spočívá a jaký je rozsah případných poškození. Nebývá těžké zjistit, kudy do střechy zatéká, což platí, pokud je k ní zespodu dobrý přístup. Horší je, když se střešní plášť skládá z více vrstev – pojistné hydroizolační a parotěsné folie, tepelné izolace, sádrokartonu a podobně. Někdy je k odhalení příčin nutno pozvat odborníka, a pokud si ani on není jist, může přijít řada na průzkumné sondy. Odborníkem, který s posouzením střechy pomůže, může být i přímo realizační firma (pokrývači a klempíři), někdo ze specializovaných prodejců, nebo projektant.

Slova odborníka

Když už víme proč, musíme rozhodnout jak a určit, co všechno bude nutné udělat. Minimalistické řešení představuje výměna poškozených částí krytiny, pokud je shodný typ ještě k mání, což zjistíme u specializovaného prodejce – například právě PRVNÍ CHODSKÉ, která sítí osmnácti poboček pokrývá většinu území České republiky. „Rozhodne-li se stavebník vyměnit krytinu v celé ploše a nic jiného, může výrazně ušetřit náklady, sežene-li si krytinu použitelnou na stávající rozteč laťování, latě měnit nemusí,“ říká inženýr Zdeněk Zábranský z této společnosti. „Střechy na starších objektech však velmi často bývaly řešené jako jednoplášťové (krokve, latě a krytina). U skládaných krytin (tašky, vláknocementové šablony) je dnes prakticky samozřejmostí použít pojistné hydroizolační folie, která v případě poškození zachytí vlhkost nebo zafoukaný déšť a sníh.“

Dvouplášťová střecha je lepší

Pokud náklady investora výrazně nelimitují finance, doporučuje se vytrhat stávající laťování, na krokve položit pojistnou hydroizolaci, na ní kontralatě, latě a krytinu. Když se to technicky udělá správně, vznikne dvouplášťová odvětrávaná střecha, která má nepoměrně lepší funkčnost než střecha jednoplášťová. A s kontaktní difuzní folií je relativně dobře připravená i pro případné zateplení podkroví v budoucnu.

Více informací poskytne centrum služeb pro šikmé střechy na http://strechy.chodska.cz.