Kombinované kotle, jak již jejich název napovídá, jsou takové, které umí kombinovat buďto různé činnosti, nebo typ paliva. Zvláště kombinované plynové kotle, kterými se dá zatopit a zároveň ohřát užitkovou vodu, jsou velmi oblíbené.
Když kotel, tak kombinovaný
Čím topit?
Kombinované kotle umožňují používat různé druhy paliv, podle toho, které zrovna máte k dispozici. Některé z nich zvládnou veškerá topiva na bázi biomasy, tedy dřevěná polena, pelety i dřevní štěpku. Podívejme se, co umí některé značky:
Kombinovaný kotel Predator umí úsporně vytopit rodinné domy i středně velké budovy, a to včetně ohřátí užitkové vody. Pracuje buďto jako automatický kotel na hnědé uhlí typu ořech 2, nebo jako zplyňovací kotel na dřevo, štěpku a brikety, přičemž spalovací komora pojme dřevo délky až 55 centimetrů. Kotel dosahuje účinnosti až 90 %, spalování je vysoce ekonomické.
Jiné kotle, například značky Benekov, Buderus či Dakon, dokáží při spalování používat uhlí, nebo pelety. Jsou v nabídce i kotle automatické s velkými zásobníky, které umožní topit až pět dní bez nutnosti přikládat.
Další možností jsou zplyňovací kotle s hořákem na pelety, třeba od značky Atmos, které nabízí i možnost střídání jak paliva (dřevo, pelety), tak jednotlivých hořáků při vysoké účinnosti. Je to řešení levnější, protože není potřeba pořizovat, zapojovat a odkouřovat dva kotle, také méně náročné na prostor a ekologické.
Kotle Amelektro umožňují kombinovat elektrickou energii a topení dřevem, a to tak, že topíte buď každým zdrojem samostatně, nebo je možné je používat dohromady. Odtah spalin je zajištěn klapkou, která zabrání úniku tepla touto cestou, pokud se k vytápění právě používá elektřina.
Moderní kotle Gepard značky Protherm nabízí zase plynulou regulaci výkonu, automatickou diagnostiku a možnost ekvitermní eBus regulace řady set Thermolink, které umožňují nastavit teplotu otopné vody i teplotu teplé vody, a to i bezdrátově.
Praktická kotelna skryje všechny topné jednotky
Plynové kotle s ohřevem
Kombinované kotle využívající plyn a ohřívající vody se dají dále rozdělit:
plynové průtokové kotle – voda neustále protéká a ohřívá se, je tedy kdykoli k dispozici, není vytvářena do zásoby, výhodou je malá velikost, nevýhodou omezený průtok, pokud je voda odebírána z několika míst najednou;
kotel s integrovaným zásobníkem – voda se ohřívá a je ukládána v zásobníku, který je umístěn hned ve skříni s kotlem. Ten mívá ovšem menší objem, rychle se tedy vyčerpá, ale je výhodný, pokud se teplá voda čerpá do několika míst;
sestava kotle a zásobníku – má-li kotel sloužit pro obě tyto činnosti, je to ideální kombinace a velikost zásobníku si vyberete podle počtu osob zde žijících. Bude tedy pro běžný provoz dostatečně veliký. Funguje tak, že kotel se přepíná z ohřevu vody do topné soustavy na ohřívání vody v zásobníku, který je v tomto případě umístěn mimo skříň kotle.
Klasický plynový kotel s ohřevem vody
Kam kotel umístit
U kotlů, kde je nutné řešit odvod spalin, mezi které patří i ty kombinované. Další hlediska, kdy je nutné řešit jejich umístění:
Kouřovod – je zřejmě nejdůležitější kritérium, které určí, kde kotel umístíte – musí být v jeho dosahu;
přívod vzduchu – zároveň je třeba zajistit, aby měl kotel dostatečný přísun vzduchu, pokud je kotel tzv. komínového provedení a odebírá vzduch z místnosti, kde je umístěn, a spaliny odcházejí přirozeným tahem do komína;
u turbo provedení je naopak vzduch odebírán z vnějšího prostředí, spaliny jsou odváděny nuceně ventilátorem a odtah spalin lze vést pouze vzhůru;
do koupelny - zde je třeba sledovat předpisy, které stanovují, jak daleko musí být elektrický přístroj umístěn od zdroje vody – tedy vany nebo umyvadla.
stacionární – kdy kotel stojí na zemi většinou v kotelně či jiné technické místnosti a odvod spalin je zajištěn komínem, je možné ho používat i bez čerpadla a teplou vodu vést do topné soustavy samospádem; tyto kotle mají v systému větší množství vody, ovládat se dají většinou displejem, který může být vybaven čidlem, které kontroluje teplotu v místnostech, venkovním čidlem a také čidlem na kontrolu odtahu spalin – veškeré poruchy se pak zobrazí na displeji;
závěsný – bývá menších rozměrů a lze ho tedy umístit na libovolné místo, voda se v zásobníku stále udržuje na zvolené teplotě, i plochy otopné soustavy je menší a má tedy nižší spotřebu.
Ne všechny kombinované kotle můžeme zavěsit na zeď
Jaký výkon zvolit
Jako u všech ostatních kotlů, i u těch kombinovaných je zásadní zvolit správný výkon. Kontrola výkonu je zajištěna výkonovou modulací – moderní přístroje umí samy zhodnotit, jaká je situace a jaký výkon je právě potřeba.
Výkon kotle se dá zhruba spočítat, a to tak, že u novějších staveb s novými rozvody a topným systémem je na jeden metr čtvereční potřeba mezi 70 a 80 Watty, u starších domů bez izolace je to zhruba dvakrát tolik. Počítat se dá případně i prostor na kubické metry, které se budou vytápět, kdy je potom na jeden metr krychlový prostoru třeba u starších domů asi 80 Wattů, u těch nových kolem 40.
Příklad kombinovaného kotle na tuhá paliva s vysokým výkonem
