Lepení a opravy dřeva v exteriérech a interiérech

Vlastní lepení dřeva ovlivňuje několik základních faktorů, které jsou velmi důležité při výběru toho správného lepidla. Musíme si však uvědomit, jaké dřevo budeme lepit. Pozor, není dřevo jako dřevo. Nalakovaný práh se chová jinak než neupravený bukový. Lak nebo barva udělá ze savého dřeva nesavý materiál, který se již musí lepit jinými lepidly.

Nevyplatí se také vrhnout na opravu zahradního dřevěného nábytku ihned po prvním jarním slunku. Většina lepidel totiž potřebuje pro kvalitní výsledek minimálně pokojovou teplotu. Při teplotách pod 10°C nebude většina lepidel správně vytvrzovat nebo nevytvrdí vůbec.

Pomocí polyuretanových lepidel se můžeme pustit i do složitějších oprav a restaurování

Lepidla na dřevo jsou označována podle norem na základě odolnosti vůči vodě (vlhkosti). D2 jsou lepidla interiérová, neodolávající vodě ani vlhkosti. D3 pak lepidla interiérová s odolností proti vlhkosti (určená pro prostory s vyšší vlhkostí - sklepy, spižírny, sušárny, koupelny …), nejsou odolná trvalému působení vody. Lepidla odolná trvalému působení vody, tedy taková, která mohou být trvale vystavena povětrnostním vlivům, jsou označována jako D4.

Skupina lepidel D2 a D3 je též často označována za tzv. bílá lepidla. Obsahují PVAc (polyvinylacetát) a jako rozpouštědlo je v nich voda. Jsou to lepidla určená k „mokrému“ lepení.

Praktické použití lepidla D3 ve vlhkých prostorách - koupelně

Lepidla D4, ač by se mohlo zdát, že je zde určitá souvislost, patří do skupiny reaktivních lepidel. Při procesu vytvrzování nedochází k odpařování žádného rozpouštědla, ale k vytvrzení působením vzdušné vlhkosti a vlhkosti vlastního dřeva. Reakce s vlhkostí způsobí, že lepidlo nabude na objemu (10 - 25 % podle druhu) a vytvrdí se ve velice pevnou hmotu.

Tyto odlišné vlastnosti předurčují lepidla skupiny D2 a D3 k lepení a opravám dřevěných předmětů, které nejsou vystaveny povětrnostním vlivům, extrémní námaze apod. Nesmí být poškozeny „vymačkáním, rozvrzáním, seschnutím, …“. Použití těchto lepidel na tyto druhy poškození vede k počátečnímu úspěchu, ale dlouhodobě nemají tyto spoje trvanlivost (maximálně 2 - 3 týdny). Po odpaření vody zůstane ve spoji pouze vrstva PVAc, tvrdé a nepružné lepící složky, která se namáháním spoje postupně rozdrtí, ze spoje se vysype a výsledek je stejný, jako před lepením.

Špatně zvolené „bílé“ lepidlo na opravu násady koštěte. Nutné zvolit napěňovací PU lepidlo, které dokonale vyplní vymačkané mezery a násadu ukotví i ve vymačkaném spoji

Tip 1: při lepení hodně suchého, nebo tvrdého materiálu urychlíme proces lehkým navlhčením dřeva před aplikací lepidla - např. mlhou z rozprašovače na květiny.

Tip 2: lepidlo vytvrzuje 24 hodin. Během vytvrzování nabývá a obvykle se vypění i mimo spoj. Nečekejme s odstraněním celých 24 hodin, bylo by již pozdě. Přebytečné lepidlo (tvrdou pěnu) odstraňte ostrým řezákem po asi 4 - 5 hodinách, kdy lepidlo ještě není zcela tvrdé.

Tip 3: při opravách dřevěných předmětů, kde chybí, nebo je poškozeno větší množství materiálu, použijeme k jeho doplnění nebo náhradě dvousložkovou epoxidovou plastelínu, kterou můžeme po vytvrzení (cca 15 minut podle typu) brousit a přetírat.

Více informací naleznete na www.uhu.cz nebo na www.bison-lepidla.cz/cs