Nežádoucí únik tepla prakticky znemožní izolační desky Rockwool (například univerzální Rockmin, desky s pružným okrajem Prefrock, izolační klíny Deltarock, Rockmin nebo Rockmin press, Airrock LD) vhodné tloušťky, které se vtlačí mezi krokve a svou pružností se v tomto prostoru udrží. V případě nutnosti se další izolace upevňují na rošty pod krokve. Stanovení celkové tloušťky izolace je vhodné svěřit odborné firmě; výpočet se provádí podle normy ČSN 73 0540-2, která byla vydána v roce 2007. Orientační tloušťka izolace vychází na 20 až 24 cm.
Při návrhu zateplení střechy je nutno respektovat vlastnosti střešní krytiny. Tam, kde může vlhkost z podstřešního prostoru unikat (tašky, betonové šablony), se minerální izolace vkládá přímo pod střechu a je možno jí vyplnit celý prostor mezi krokvemi. Aby nedošlo k navlhání izolace (zatečení srážkové vody, odvod případné nadměrné vlhkosti), ukládá se přímo na izolaci difuzní pojistná fólie.
Jestliže však střešní krytina není dostatečně prodyšná (plech nebo lepenka uložená na bednění), musí se konstrukce střechy odvětrávat. Toho se docílí montáží izolací s nevelkou (4–5 cm) vzduchovou mezerou. Tato mezera musí být odvětratelná (v dolní části střechy se musí dostávat venkovní vzduch do mezery, kterou proudí vzhůru, u hřebene pak vychází větracími otvory).
Pohledová strana zateplovacích desek se nakonec obloží palubkami, plastovými šablonami, sádrokartonem nebo podobnými deskami.
Zateplení trámového stropu
Aby teplý vzduch neunikal do podkroví, které bývá u starších domků a chalup neobývané a chybí zde jakékoli izolace, je vhodné zateplit podlahu tohoto podkroví. Podlaha bývá většinou tvořena prkennými záklopy přibitými na nosných trámech, někdy je na nich uložena ještě hliněná mazanina.
Tu je nutno šetrně odstranit, záklopová prkna odtrhnout a prostor pod nimi vyčistit (například výkonným průmyslovým vysavačem).
Do mezer mezi trámy se pak vtlačí na míru přiříznuté desky z kamenné vlny (Rockmin, Rockmin Press, Airrock LD), pod které se upevní nepropustná fólie sloužící jako parozábrana; ta zabraňuje pronikání vlhkosti do tepelné izolace a následné kondenzaci vzduchu v ní. Tloušťka desek tepelné izolace mezi trámy by neměla být menší než 200 mm; na této vrstvě by mělo být dalších 120 mm volně položených izolačních desek. Protože tyto izolační desky nejsou pochozí, je nutno je překrýt roštem z hranolků pobitých prkny.
Jak se vyznat ve fóliích
Zatímco v odstavci o zateplení střechy byla zmíněna difuzní pojistná fólie, tvoří naopak součást zateplení trámového stropu nepropustná fólie – parozábrana. Důrazně upozorňujeme, že tyto pojmy jsou zcela odlišné a jednotlivé fólie se nesmějí zaměňovat! I když všechny střešní fólie jsou vyráběny na bázi umělých vláken (měkčený nebo tvrzený polyetylen, polypropylen nebo polyester, měkčené PVC), jde o fólie s naprosto odlišnými vlastnostmi a nelze je vzájemně zaměňovat nebo nahrazovat levnějšími fóliemi určenými například pro mulčování nebo balení rozměrnějších předmětů. Zcela absurdní je použití fólií, v nichž byly přivezeny přesné tvárnice Ytong nebo Hebel.
Parozábrana
Jako parozábrana slouží parotěsné fólie. Většinou jde o vícevrstvé vyztužené fólie z polyetylenu či polypropylenu s velmi nízkou difuzností, případně doplněné o reflexní hliníkovou vrstvu (reflexní povrch odráží sálavé teplo zpět do interiéru, čímž snižuje energetické ztráty). Tyto fólie představují účinnou obranu proti pronikání páry a zabraňují kondenzaci vody v izolačních vrstvách. Parozábrana je vždy umístěna pod tepelnou izolací nebo mezi tepelnou izolací; například pod krokvemi vodorovně s okapem; vhodné je také upevňovat ji mezi tepelnou izolaci a vnitřní obklad (palubky, sádrokarton), kde zabraňuje pronikání vlhkosti z místnosti do tepelné izolace. Protože teplý vzduch v místnosti obsahuje víc vlhkosti než studený vzduch venku a vlhkost by mohla kondenzovat v izolační vrstvě, musí být použita parotěsná zábrana eliminující kondenzaci vlhkosti v izolaci; jinak by docházelo ke kondenzaci vodní páry v izolaci a následnému zhoršení jejích izolačních schopností.
Všechny spoje těchto fólií musí být hermeticky slepené (nejlépe oboustrannou butylkaučukovou páskou), prostupy potrubí nebo kabelů musí být rovněž parotěsné. V žádném případě nesmí být parotěsná fólie nijak poškozená nebo nastavovaná fóliemi jiného typu. Na dřevěné podklady (např. krokve) se pásy parozábrany přichycují ponkovačkami, spoje se pak přelepují neprodyšnou páskou.
Obdobnou vlastnost – nepropustnost pro vlhkost – mají pojistné fólie pro provětrávané střechy; ty je možné používat výhradně ve střechách s provětrávací mezerou mezi fólií a izolací. Mezera musí být v celé délce provětrávaná, aby odvedla nežádoucí vlhkost mimo střechu.
Difuzní pojistná fólie
Zcela jiné vlastnosti i účel mají tzv. pojistné hydroizolace. Jde o vícevrstvé polyolefinové fólie zpevněné perlinkovou či plnou tkaninou zajišťující dostatečné mechanické vlastnosti. Zajímavější jsou však fyzikální vlastnosti těchto fólií: pomocí vysokého počtu miniaturních otvorů (mikroperforací), popřípadě speciálním chemickým složením suroviny, z níž je tento materiál vyroben, je docíleno jednosměrného propouštění vodních par. Voda v kapalném skupenství dovnitř nepronikne, ale vzdušná vlhkost se fólií může odvětrávat. Tyto fólie jsou určeny zejména pro střechy, které nemají provětrávací mezeru.
U nově stavěných střech se tyto fólie pokládají na krov a připevňují se sponkami na krokve. Pomocí tzv. kontralatí se vymezí velikost odvětrávané mezery. Difuzní fólie se pokládají ve vodorovném směru od okapu směrem k hřebenu potiskem nahoru s přesahem 10 cm. Slepovat se nemusí, při montáží je však nutno dbát na jejich neporušenost. Otvory ve fólii by způsobovaly vlhnutí tepelné izolace a tím zhoršení tepelně-izolačních vlastností minerální vlny. Tyto difuzní fólie v době před dokončením střechy chrání ostatní vrstvy střešního pláště proti dešti, sněhu, větru a prachu, při poškození krytiny přebírá funkci hlavní hydroizolace.
