Zateplení šikmých střech

1) Příprava materiálu na zateplení
2) Foukaná střecha

Nezateplené střechy totiž představují výkonný zdroj tepla, které snad zahřívá okolní vzduch, ale pro majitele domu představuje vysoké ztráty. Při navrhování optimálních tepelných izolací byly zjišťovány tepelné ztráty v již postavených budovách. Z rozsáhlého elaborátu jsme vybrali jen část, která se týká tepelných ztrát v rodinných domcích, kde se uvádí: „Pokud celkový únik tepla považujeme za 100 %, pak se na něm podílejí obvodové zdi 22 až 36 %, okna 20–33 %, podlahy 6–13 %, stropy a střecha 8–17 %.“

1) Lemování okna
2) Přímý závěs

Abychom snížili tepelné ztráty budov, musíme nežádoucí vyzařování tepla do okolí snížit tak, že budovy opatříme vhodnou tepelnou izolací. Používá se k tomu nejlevnějšího známého materiálu – obyčejného vzduchu, který má velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti. Pokud mu ovšem zabráníme, aby se přemisťoval jinam a ochlazený se vracel.
Řešení spočívá v tom, že vzduch uvězníme v materiálu, který zabraňuje jeho pohybu (například v bublinkách pěnového polystyrenu, v dutinách některých vláken, v prostorech mezi jednotlivými stavebními prvky). Princip všech běžně používaných tepelných izolací budov je shodný: izolační hmotou je vlastně vzduch, „tepelně-izolační materiál“ je pro něj jen jakousi svěrací kazajkou, na niž jsou však kladeny různé náročné požadavky. Z vysokého počtu hmot, zdánlivě použitelných pro tento účel, tak mnohé vypadnou.

Při návrhu izolací je totiž nutno dodržet následující zásady:

• Izolace nesmí zhoršovat tzv. požární bezpečnost staveb, takže nesmí být hořlavější než objekt sám.
• Aby se ve vzduchových prostorech tepelných izolací nevyskytovali nebo dokonce nemnožili hlodavci a hmyz, musí být použitý materiál pro ně nestravitelný a měl by jim hnízdění ztěžovat.
• Materiál musí být odolný proti šíření hub a plísní (takže ze hry vypadává většina organických hmot).

Těmto požadavkům bezezbytku vyhovují izolační materiály na bázi kamenné vlny.

Co je kamenná vlna

Izolace z minerální vlny se vyrábí tavením hornin sopečného původu. Roztavený kámen se rozvlákňuje a přidáním pojiva vzniká kamenná vlna, která obsahuje mikroskopické vzduchové mezery zaručující dobré tepelně-izolační vlastnosti. Dalším zpracováním z minerální vlny vznikají rohože, plsti a desky s nejrůznějšími druhy povrchu. Protože materiál je nehořlavý, zlepšuje minerální vlna i požární odolnost objektu.
Pórovitá struktura kamenné vlny zaručuje vysokou propustnost vodních par. Její vynikající tepelně-izolační vlastnosti se nezhoršují ani vlivem vody, která by k materiálu pronikla, protože minerální vlna je hydrofobizována a odpuzuje vodu. Vynikající je i časová stálost: protože minerální vlnu nenapadají mikroorganismy, plísně ani hmyz, její kvalita se nijak nezhoršuje, stejně jako její tvarová stálost. Desky z kamenné vlny nemění ani po 50 letech svůj tvar ani objem.

Jak zateplit střechu

Izolace pod krokvemi

Podrobnou technologii zateplení střechy není důvod podrobně uvádět, protože tyto práce musí provádět odborná firma, mimoto jejím aktivitám musí předcházet projekt. Pro informaci majitele domu, který bude tyto práce financovat, přinášíme stručnou rekapitulaci pojmů a definic z tohoto oboru:
Zateplená šikmá střecha se skládá z několika hlavních či pomocných částí:

1. Krytiny, což je hlavní hydroizolační vrstva, která chrání ostatní části střešního pláště a vnitřní prostor před působením povětrnostních vlivů, zejména před působením vody, vlhkosti a větru.
2. Pomocné montážní konstrukce sloužící k upevnění krytiny (laťování nebo bednění).
3. Pojistné hydroizolace tvořené difuzní fólií, která se musí upevnit pod krytinou mezi nosnou a pomocnou konstrukcí.
4. Tepelné izolace umístěné mezi krokvemi nebo pod nimi. Zpravidla se používají materiály na bázi minerálních vláken nebo polymerů (polystyren, polypropylen).
5. Parozábrany, což je robustní fólie s velmi nízkou difuzností (většinou na bázi polyetylenu s malou hustotou, kompozitní fólie na bázi polyesterového vlákna s nepropustným polyetylenovým povrchem). Parozábrana musí být navržena tak, aby propouštěla jen takové množství vodních par, které je možné ze střešní konstrukce odvětrat.
6. Výplňové nenosné konstrukce, kterou tvoří dřevěný nebo kovový rošt, na který se upevňuje podhled a pohledová vrstva.
7. Pohledové vrstvy tvořené sádrokartonovými, sádrovláknitými, dřevoštěpkovými deskami, popřípadě palubkami, laminovanou dřevotřískou či plastovými panely.

Celkový systém musí být složen ze vzájemně „sladěných“ komponentů; jestliže jsou některé složky nějak „odbyté“ a nahrazené levnějšími, není možné zaručit kvalitu zateplení střechy a jeho časovou stálost.

Konkrétní řešení

Aby zateplení šikmé střechy opravdu „fungovalo“, je nutné, aby je prováděla odborná a svědomitě pracující firma. Šikmé střechy nad vytápěnými prostory musí být tepelně izolovány tak, aby hlavní izolační vrstva co nejlépe navazovala na tepelnou izolaci obvodových stěn. Tepelné izolace mohou být umístěny nad, pod a mezi krokvemi, nebo v jejich kombinaci. Krokve zpravidla zhoršují výsledný izolační účinek, takže jejich vliv musí být zahrnut do výpočtu a návrhu. Šikmá střecha se skládanou krytinou se v souladu s pokyny výrobce doplňuje o pojistnou hydroizolační vrstvu pod odvětrávanou vzduchovou vrstvou a krytinou, která vede do hlavního odvodňovacího systému střechy. Pokud je pojistná hydroizolace umístěna přímo na tepelné izolaci, použijí se pro pojistnou hydroizolaci výlučně materiály s velkou propustností pro vodní páru a certifikované pro tuto aplikaci. Pokud u střech uzavřených parotěsně z vnější strany nelze zaručit parotěsnost z vnitřní strany, je třeba zajistit větrání pod vnější parotěsnou vrstvou. Větraná vzduchová mezera u dvouplášťových střech musí být navržena tak, aby v ní nedocházelo ke kondenzaci vodní páry.

Optimální tloušťky izolací jsou uváděny v normě ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov, ve které jsou uvedeny požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN; způsob konstrukce šikmých střech předepisuje ČSN 73 0519 – Navrhování střech.

Pojistná hydroizolační fólie a izolace

Pojistné hydroizolační fólie se upevňují na krokve nebo bednění tak, že se připevňují vodorovně s okapem pomocí kontralatí položených od okapu k hřebeni. Fólie se pokládají přes sebe volně, slepují se nebo svařují.
Tepelně-izolační desky je vhodné nařezat o cca 2 cm širší než je světlost mezi krokvemi; jen tak lze zaručit dokonalé utěsnění izolace. Následně se tyto izolace překrývají parozábranou, která zabraňuje pronikání vzdušné vlhkosti z místnosti do izolace. Jednotlivé pásy se neprodyšně slepují (nejlépe oboustrannou butylkaučukovou páskou). V místě napojení parozábrany na konstrukci krovu či na zdivo je třeba spoj dotěsnit lištou a utěsňovací páskou.

Které prvky použít

Pro tepelnou izolaci šikmých střech nevystavených mechanickému zatížení jsou vhodné desky Multirock (Rockmin), které firma Rockwool dodává v tloušťkách 50 až 200 mm; vhodné jsou i měkké pásy Airrock ND, pro nadkrokevní systém Toprock se vyrábějí desky Airrock LD. Konkrétní výpočet tloušťky desek či pásů by měl určit projektant, obecně lze říci, že návratnost investic je tím výhodnější, čím větší je tloušťka izolace.
I když svépomocný návrh i realizace zateplení je v silách zkušenějšího laického stavebníka, naléhavě doporučujeme nechat si tyto práce provést odbornou firmou; ta ze zákona ručí za kvalitu provedených prací.

Více o zateplení se dozvíte na www.rockwool.cz