Z čeho se dnes staví

Vybíráme z dubnového čísla časopisu DOMOV.

Paleta používaných materiálů se výrazně obohatila. Zdaleka se již nejedná pouze o keramické zdivo, případně pórobeton či masivní dřevo.

Pálená keramika

V případě potomků cihel z pálené hlíny se jedná o kompletní stavební systém používaný jak k vertikálnímu, tak i horizontálnímu zdění. Děrování nesnížilo pouze hmotnost tohoto materiálu, ale významnou měrou zlepšilo především jeho tepelně izolační vlastnosti. Ke stavbě obvodových stěn se ve stále větší míře používají tvárnice pero-drážka urychlující zdění a snižující spotřebu malty, která se nanáší pouze na horizontální plochy. Snížení spotřeby malty, množství technologické vlhkosti vnesené do zdiva a urychlení zdění zajišťují i tzv. broušené cihly. Vysoce nadstandardními tepelně izolačními vlastnostmi však disponují především superizolační tvárnice, které mají ve své nabídce oba naši největší výrobci pálené keramiky, a to jak Heluz, tak Wienerberger. Tyto materiály mají tepelný odpor téměř 5 m² K/W a součinitel prostupu tepla U nižší než 0,2 W/m² K. Domy postavené z těchto materiálů spadají i bez zateplení do kategorie „nízkoenergetické“.
Co se týče náročnosti stavby, hrubá stavba roste většinou několik měsíců a doporučuje se ji nechat vymrznout.

Hrubá stavba v bílém

Největším konkurentem keramických tvárnic je na našem stavebním trhu pórobetonové zdivo, které se vyrábí z písku, vápna a cementu. Vzniklá směs se pak kypří plynotvornými látkami. Pórobetonové prvky se vyrábějí ve větších formátech než keramické, mají nižší hmotnost a snadněji se opracovávají. Také pórobeton dnes již tvoří ucelený stavební systém, přičemž ke stavbě obvodových zdí se nejvíce osvědčují tvárnice pero drážka. V loňském roce se k výstavbě obvodového zdiva začaly používat tepelně izolační tvárnice, které zachovávají většinu klíčových parametrů stávajícího materiálu, ale mají nižší hmotnost (350 kg/m³) a především podstatně lepší tepelně izolační vlastnosti. Skutečná stěna např. z tvárnic Ytong Lambda o tloušťce 375 mm (bez zateplení při reálné vlhkosti i po započtení tepelných mostů) má součinitel prostupu tepla U = 0,26 W/m² K, R = 3,71 m² K/W, a tak přesahuje požadavky normy o 30 % a nevyžaduje zateplení.
Také pórobeton se používá ke stavbě svépomocí. Výstavba je s ohledem na větší rozměry tvárnic a snadnou opracovatelnost rychlejší než u keramiky. Hrubá stavba by se měla nechat vymrznout.

Montované domy

Do kategorie montovaných domů patří především dřevostavby. Moderní dřevostavby mají konstrukci z masivního dřeva, stěny pak tvoří sendviče vyplněné minerálními izolačními materiály a opláštěné např. OSB deskami, eko deskami apod. I nezateplené dřevostavby splňují nároky kladené na energeticky úsporný dům, v jehož případě spotřeba energie nepřekročí ročně 70 kWh/m². Domy, při jejichž výstavbě byla navíc použita izolace, spadají do kategorie nízkoenergetických. Hrubá stavba dřevostavby trvá pouze několik dnů díky tomu, že na staveništi se na již připravenou základovou desku montují celé stěny, případně sendviče. Otázka nového bydlení je pak záležitostí pouhých tří měsíců.
Základním materiálem montovaných domů však nemusí být pouze dřevo, ale i beton. Domy se montují i z betonových panelů a jejich výstavba je opět velmi rychlá. Výhodou této stavební technologie je, že betonové stěny jsou tenké, neboť izolace je instalovaná uvnitř samotných panelů, a tak „ukrajují“ minimum z obytného prostoru.
Jak dřevostavby, tak ani betonové obytné domy nejsou vhodné pro stavbu svépomocí. Vyžadují odborné provedení.

Ztracené bednění

Rodinné domy se u nás stále častěji staví pomocí technologie nazývané ztracené bednění, jejíž ukázkou je systém Velox. Konstrukce stěn je tvořena trvale zabudovaným bedněním z desek Velox doplněných pěnovým polystyrenem a vyplněných betonem. Montáž bednění a vylévání betonem se provádí přímo na stavbě. Štěpkocementové desky Velox a pěnový polystyren zajišťují výbornou tepelnou a zvukovou izolaci, beton pevnost konstrukce a tepelnou akumulaci. Konkrétní hodnoty R a U záleží na tloušťce zdi a použitého polystyrenu. Při tloušťce stěny 32 cm je R = 3,459 m² K/W, při 37 cm a 5 cm izolace je R 4,925 m² K/W a U = 0,196 W/m² K. Výhodou je rychlá výstavba, kterou nepřeruší ani poměrně velké mrazy. Po zaučení pracovníkem firmy lze i touto technologií stavět svépomocí.

Sendvičové betonové tvárnice

Dalším stavebním prvkem, při jehož výrobě připadá důležitá role betonu, jsou sendvičové tvárnice Super IZO a IZO Plus. Staví se z nich jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo tloušťky 300 mm, určené pro stavby s požadavkem na vysoký tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny při zachování malé tloušťky obvodového zdiva zajišťující maximální využití obestavěného prostoru. Základ stěnových dílů tvoří liaporbeton (beton lehčený kuličkami z pálené hlíny) nebo mezerovitý beton. K dosažení požadovaných tepelně izolačních vlastností přispívá izolační vložka z polystyrenu v tloušťce 100 mm. Pro představu zdivo Super IZO bez omítek má R = 3,44 m² K/W, s tepelně izolačními omítkami R = 3,73 m² K/W. Z tohoto materiálu lze stavět i svépomocí.

Polystyrenové tvárnice

Materiálem, z něhož se nejsnadněji staví svépomocí, jsou polystyrenové tvárnice. Mají speciální zámkový systém a rozebíratelné příčky, které zasunutím a spojením jednotlivých izolačních desek vytvoří ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací. Následným vyplněním betonovou směsí vzniká monolitické betonové jádro bez přerušení a vzniku tepelných mostů v konstrukci. Izolant v interiéru usnadňuje rychlé zvýšení teploty při vytápění, venkovní zabraňuje prostupu chladu v zimě a přehřátí v létě. Co se týče tepelného odporu, domy postavené z tohoto materiálu již při tloušťce zdiva 35 cm spadají do kategorie nízkoenergetických, v případě zdiva o tloušťce 45 cm se dokonce jedná o pasivní domy.

Při stavbě obvodového zdiva můžete v současnosti vybírat z celé řady stavebních materiálů.

Také při stavbě rodinných domů se stále ve větší míře uplatňují nejrůznější sendvičové tvarovky a díly.

Vybíráme z časopisu DOMOV

www.casopisdomov.cz