Na zimu myslete už dnes

Správně hovoříme vlastně o bezpečnostním systému střech, protože obsahuje široký sortiment prvků zajišťující jak bezpečný pohyb osob po střeše, tak ochraňuje střechu, okapy a přilehlé prostory před náporem sněhu. Máme několik typů sněhových zachytávačů, mohou být trubkové, někdo to nazývá tyčové, což jsou dvě nebo tři trubky nad sebou, které vytvoří dvacet až třicet centimetrů vysokou zábranu. Ta zabrání, aby těžký a mokrý sníh nahromaděný na střeše sjel nekontrolovaně dolů a způsobil škodu. Dalším typem jsou sněhové zábrany deskové. Ty jsou tvořeny kovovým roštem, nebo perforovanou deskou. Existují také atypické sněhové zábrany, například speciální háky, do kterých se obvykle vkládá dřevěná kulatina. Představuje to estetický způsob, jak se dá sníh na střeše zadržet, zvláště pokud se stavba nachází například v přírodní rezervaci.

Dalšími bezpečnostními prvky jsou rozrážeče sněhu nebo speciální tašky s výstupky. Ty ovšem neslouží k udržení sněhu na střeše, ale pouze sjíždějící masu sněhu roztrhá na menší díly, které odpadávají z okapové hrany po menších kusech.

Na čem ještě záleží při výběru sněhových zachytávačů a zábran?

Obecně záleží na sněhové oblasti, na délce střechy od okapu k hřebeni a jejím sklonu. Sněhové pásmo je dáno tzv. sněhovou mapou, která je vytvořena podle údajů Hydrometeorologického ústavu. Dále platí, že čím delší bude střecha, tím více sněhu bude působit na sněhovou zábranu, která je namontována nad okapem. Stejně tak platí, že čím bude větší sklon střechy, tím větší kinetický nápor může být sněhem vyvinut na sněhovou zábranu.

Vyšší sněhové oblasti vyžadují instalovat zábrany dokonce v několika řadách, aby se váha sněhu rozložila po dvou, třech, čtyřech metrech v délce střechy. Ve Skandinávii, kde panují extrémní podmínky, se osvědčil systém Lindab Protectline, který lze bezesporu doporučit i do českých hor. Například trubkové protisněhové zábrany mohou obsahovat až tři trubky nad sebou, takže množství zadrženého sněhu je enormní. Naopak v nížinách a běžné zástavbě je pak dostačující odlehčený a levnější systém Safety. Výběr zachytávačů a ostatních bezpečnostních prvků rozhodně doporučuji konzultovat s projektantem a výrobcem krytiny. Případně, že jde o starší rodinný domek nebo nevyhovující krovy, je třeba poradit se také se statikem.

Jak se tedy zachytávače na střeše správně rozmisťují?

V případě vyššího zatížení a potřeby více řad zábran, musí být jednotlivé řady rozmístěny rovnoměrně po celé délce střechy. Pokud máme stavbu v mírnější sněhové oblasti a zábrany nám masu sněhu udrží v jedné řadě, tak se nainstaluje zábrana pouze k okapové hraně. Pokud se jedná o nějakou vyšší sněhovou oblast a bude tím pádem třeba použít například dvou řad, umístí se druhá řada do poloviny délky střechy, myšleno po sklonu. Většina území se nachází v 1. - 4. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem mezi 70 -250 kg sněhu na m², což odpovídá 14 - 40 cm vrstvě mokrého sněhu. V horské oblasti však bývá zatížení střechy vyšší než 320 kg/m².

Neznamená to ovšem, že by sněhové zábrany musely být po celém obvodu střechy. Samozřejmostí jsou nad vchody, chodníky, parkovišti nebo tam, kde potřebujeme chránit přilehlý majetek. Naopak, v místech kde nebezpečí nehrozí, si můžeme dovolit nechávat sníh volně sjíždět ze střešních ploch. Ulehčíme tak krovům a vyhneme se potížím s rychlým táním větší masy sněhu v jarních měsících.

Není ani tolik důležitý materiál, ale spíše bezchybná funkce zábran a jejich vhodnost pro danou krytinu. Důležité je, aby měl systém odpovídající evropský atest a garantovanou nosnost, která záleží také na použitém materiálu, ale zejména na způsobu a četnosti kotvení prvků do střešní krytiny. Rozhodně neřešte ochranu vašeho domu samovýrobou nebo svépomocí.

Více informací na www.lindabstrechy.cz; www.lindab.cz