Odborník radí: na zimu myslete už v létě

Společně se zástupcem ze společnosti Lindab, která vyrábí ochranné střešní prvky
a střešní krytiny, určené i do extrémních podmínek, jsme připravili základní přehled bezpečnostních prvků střech. Zeptali jsme se, jaký typ a kolik prvků vybrat do konkrétní sněhové oblasti. Myslete na nejdůležitější - PREVENCI - nejvhodnější doba na montáž je totiž právě jaro a léto.

Základní druhy střešních bezpečnostních prvků proti sněhu

• Již v oblastech mezi 600 a 900 m.n.m. je třeba instalovat speciální zachytávače
a rozrážeče sněhu, meteorologové však doporučují chránit domy již od 300 m.n.m. vzhledem k bohatším sněhovým srážkám.Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo dvou až třítyčové bariéry.
• profil deskového zachytávače

Správně hovoříme vlastně o bezpečnostním systému střech, protože obsahuje široký sortiment prvků zajišťujících jak bezpečný pohyb osob po střeše, tak ochraňuje střechu, okapy a přilehlé prostory před náporem sněhu. Máme několik typů sněhových zachytávačů, mohou být trubkové, někdo to nazývá tyčové, což jsou dvě nebo tři trubky nad sebou, které vytvoří dvacet až třicet centimetrů vysokou zábranu. Ta znemožní, aby těžký a mokrý sníh nahromaděný na střeše sjel nekontrolovaně dolů a způsobil škodu. Dalším typem jsou sněhové zábrany deskové. Tvoří je kovový rošt nebo perforovaná deska. Existují také atypické sněhové zábrany, například speciální háky, do nichž se obvykle vkládá dřevěná kulatina. Představuje to celkem estetický způsob jak sníh na střeše zadržet, zvláště pokud se stavba nachází například v přírodní rezervaci. Dalšími bezpečnostními prvky jsou rozrážeče sněhu nebo speciální tašky s výstupky. Ty ovšem neslouží k udržení sněhu na střeše, ale pouze sjíždějící masu sněhu roztrhají na menší díly, které pak odpadávají
z okapové hrany po menších kusech.

Je důležitý materiál, ze kterého jsou zachytávače?

Spíš je důležitá bezchybná funkce zábran a jejich vhodnost pro danou krytinu. Jde o to, aby měl systém odpovídající evropský atest a garantovanou nosnost, která záleží také na použitém materiálu, ale zejména na způsobu a četnosti kotvení prvků do střešní krytiny. Rozhodně neřešte ochranu vašeho domu samovýrobou nebo svépomocí. Z praxe známe případy, kdy majitelé doplatili na to, že si nechali místo originálních zachytávačů namontovat klempířem vyrobené zábrany, které nápor sněhu nevydržely, a pojišťovna pak odmítla škodu hradit právě proto, že systém nebyl atestován. Nehledě na to, že padající sníh může kromě hmotných škod způsobit i vážná zranění a ta se vyčíslit nedají.

Na čem ještě záleží při výběru sněhových zachytávačů a zábran?

Obecně záleží na sněhové oblasti, na délce střechy od okapu k hřebeni a jejím sklonu. Výběr a především počet zábran určují tabulky výrobce zábran. Sněhové pásmo je dáno tzv. sněhovou mapou, která je přílohou normy „Zatížení stavebních konstrukcí“ a je vytvořena dle podkladů Hydrometeorologického ústavu. Platí, že čím delší bude střecha, tím více sněhu bude působit na sněhovou zábranu, která je namontována nad okapem. Stejně tak platí, že čím bude větší sklon střechy, tím větší kinetický nápor může být sněhem vyvinut na sněhovou zábranu. Vyšší sněhové oblasti vyžadují instalovat zábrany dokonce v několika řadách, aby se váha sněhu rozložila po dvou, třech či čtyřech metrechv délce střechy. Ve Skandinávii, kde panují extrémní podmínky, se osvědčil systém Lindab Protectline, který lze bezesporu doporučit i do českých hor. Například trubkové protisněhové zábrany mohou obsahovat až tři trubky nad sebou, takže množství zadrženého sněhu je enormní. Naopak v nížinách a běžné zástavbě je pak dostačující odlehčený a levnější systém Safety se snadnou montáží. Výběr zachytávačů a ostatních bezpečnostních prvků je rozhodně dobré konzultovat s projektantem a výrobcem krytiny. Případně, pokud jde o starší rodinný domek nebo nevyhovující krovy, je třeba poradit se také se statikem.

Jak se tedy zachytávače na střeše správně rozmisťují?

V případě vyššího zatížení a potřeby více řad zábran, musí být jednotlivé řady rozmístěny rovnoměrně po celé délce střechy. Pokud máme stavbu v mírnější sněhové oblasti kde nám masu sněhu udrží jedna řada zábran, tak ji nainstalujeme pouze k okapové hraně. Pokud se jedná o nějakou vyšší sněhovou oblast a bude tím pádem třeba použít například dvou řad, umístí se druhá řada do poloviny délky střechy, myšleno po sklonu. Většina území se nachází v 1. - 4. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem mezi 70 - 250 kg sněhu na m², což odpovídá 14 - 40 cm vrstvě mokrého sněhu. V horské oblasti však bývá zatížení střechy vyšší než 320 kg/m². Neznamená to ovšem, že by sněhové zábrany musely být po celém obvodu střechy. Samozřejmostí jsou nad vchody, chodníky, parkovišti nebo tam, kde potřebujeme chránit přilehlý majetek. Naopak tam, kde nebezpečí nehrozí, si můžeme dovolit nechávat sníh volně sjíždět ze střešních ploch. Ulehčíme tak krovům a vyhneme se potížím s rychlým táním větší masy sněhu v jarních měsících.

• Okapový systém na horách má jinou technologii montování. Žlaby i svody se umísťují pod úroveň hrany střechy, kde zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Další možností jsou speciální přídavné STAG háky, které zpevní přetížený okap a zabrání jeho poškození.

Pro více informací, návrh a výpočet vhodného zastřešení a bezpečnostního systémů, nebo pro cenovou kalkulaci kontaktujte: www.lindabstrechy.cz; www.lindab.cz

Tip

Od 28.1.2010 do 3.4.2010 platí 10% snížení ceny systému zabezpečení střech trubkovými sněhovými zachytávači Lindab Protect a Safety zakoupených spolu s jakoukoli krytinou Lindab a Lindab Rova.