Povrchová úprava dřeva před natíráním

Tmelení před lakováním a mořením

Dřevo tmelíme pouze v nejnutnějším případě. I sebelepší oprava je totiž pořád jenom oprava a na konečném vzhledu se projeví. Tmely na dřevo se dnes vyrábějí buď jako hotové ve formě pasty nebo prášku, v různých barevných odstínech. Přijímají i mořidla, ale samozřejmě trochu jinak než dřevo - volíme většinou odstín o trochu tmavší, než je odstín dřeviny a nebo odstín po namoření.

Tmel si můžete připravit i sami, což je někdy výhodnější. Buď použijete trochu disperzního lepidla a dřevního prachu, který si nabrousíte z opravované plochy. Místo lepidla můžete použít i lak nebo pojidlo dodávané výrobci podlahových laků. Tyto typy tmelů nepřijímají mořidlo, a proto je nutné si případný barevný odstín namíchat předem. Velkou výhodou tmelů, které si připravíte z brusného prachu a pojidla sami, je naprosto stejný barevný odstín opravovaného místa a rovněž fakt, že místo se oxidací zbarvuje stejně jako okolní dřevo.

Horsemen venster

Poprve tmelíme vždy před plošným broušením. Místo, které se rozhodnete opravovat nebo tmelit nejprve očistěte (např. od pryskyřice nebo volných dřevních vláken). Pokud je vada většího rozsahu, tmelte několikrát a vždy nechte předchozí vrstvu důkladně proschnout. Malé drobné vady se tmelí najednou.

K vlastnímu tmelení použijte středně tvrdou stěrku – špachtli, a tmel se snažte vtlačit do opravovaného místa. Po proschnutí tmelu se plocha velmi dobře obrousí. Nyní můžete ještě opravit nedostatky, které předtím nebyly vidět. Opakujte broušení, nyní již jemnějším brusným papírem, a můžete mořit nebo lakovat. Ve zvláštních případech se mohou vlasové spáry tmelit mezi lakováním a nebo se takové vady raději zalijí lakem.

Tmelení pod barvu – email

Tmelení pod barvu je téměř nutností. Většinou budete natírat nejspíš dveře nebo okna, ale na dřevěných vlysech jsou suky, které musíte odstranit. Na to se používá speciální nástroj – zátkovník, a na vyspravení otvoru jsou připravené zátky, které se do vzniklého otvoru vklíží. Po zaschnutí se místo očistí a přetmelí. Pokud byste suk tímto způsobem neodstranili, za čas by se v barvě objevilo tmavší místo. Tmel se volí vždy spolu s barvou. To znamená, že oba produkty by měly pocházet od jednoho výrobce, protože každý výrobce má vlastní doporučený postup, který se musí dodržet.

Moření (tónování) dřeva má především estetický účel. Někdy se mořilo dřevo za účelem náhrady barevných druhů dřev nebo jejich napodobení. Abychom mohli dřevo mořit – barevně upravit, musíme splnit několik podmínek. Jelikož se moření dřeva používá na vnitřní dřevěné plochy (dýhované i masivní), měly by dílce mít vlhkost okolo 7 %. Další důležitou podmínkou je správné obroušení. Jeho smyslem není co nejhladší dřevo, ale aby dílce byly stejnoměrně obroušeny ve směru vláken dřeva a mořidlo se mohlo vsáknout. Podle typu mořidla a laku brousíme od hrubšího brusného papíru (zrno 80) k jemnějšímu (max. zrno 150–180). Při nestejnoměrném nebo příliš jemném broušení může dojít ke vzniku skvrn.

Po úpravě vynikne krása i vady dřeva

Počítejte také s tím, že mořidlo a především jeho způsob nanášení zvýrazní všechny krásy, ale i vady dřeva. Špatné broušení se projeví především na konečném vzhledu. Při dnešním moření dřeva (lze hovořit spíše o jeho tónování), se používají různé typy „mořidel“, která obarvují dřevo. Dříve mořidla reagovala chemicky mezi sebou a nebo s tříslovinami dřeva (dubu) a tím se vytvářely odstíny. Dnes se jedná většinou o jemně mleté pigmenty nebo barviva, dále pak jsou v moderních mořidlech i různé „nosiče“, které umožňují nebo usnadňují ukládání barviv.

Existují četné typy mořidel - vodou ředitelná nebo lihová či rozpouštědlová, případně jejich kombinace. Různé typy mořidel se také mohou nanášet různým způsobem, na rozmanité druhy dřeva a na rozličně obroušené dřevo. To vše má vliv – spolu s lakem nebo voskem či olejem – na konečný odstín. Je proto nutné před začátkem práce vše pořádně vyzkoušet na kousku materiálu, s nímž budete pracovat.

Více informací najdete na www.acolor.cz.