Povrchová úprava parket

Odkud začít

Broušení je grunt

Broušení položených parket, ale i jiných masivních typů podlah, je velmi důležité a rozhoduje o konečném vzhledu podlahy. Broušení musí probíhat v několika krocích a volba brusného zrna závisí na počátečním stavu podlahy. Pokud je podlaha již povrchově upravena a my chceme například starý lak obrousit, musíme volit zrnitost cca 36–60. Potom nastává postupné broušení až po zrno 150–180.

Z principu by se neměly jednotlivé zrnitosti přeskakovat o více než dva stupně. V době broušení také musí být jasné, jakým materiálem se bude podlaha dokončovat, popř. mořit. Pokud ji upravíme vodouředitelnými materiály, mělo by se broušení věnovat o trochu více péče, než u ostatních produktů. Také podlahy z měkkých druhů dřeva vyžadují jemnější broušení než tvrdší druhy, zvláště pokud je chceme mořit.

Moření podlah

Takto vypadá dřevo, upravené voskovým mořidlem. Vybrat si můžete z mnoha barev. Voskové mořidlo se však nedoporučuje na podlahy, a to z důvodů nízké odolnosti proti vodě a otěru. I podlahy ale můžete mořit, vhodná mořidla na podlahu jak pod lak, tak i pod olej, najdete pod značkou Aquacolor.

Lakování

Laky používané na dřevěné podlahy jsou dnes v zásadě vodouředitelné, nebo rozpouštědlové akryluretanové laky, jedno nebo dvousložkové, kyselinotvrdnoucí laky, či UV tvrditelné laky, které se však zpracovávají pouze u výrobců velkoplošných podlahových dílců. Pro jejich vytvrzení je totiž třeba UV záření určité intenzity a vlnové délky, která je dána typem lampy. To je ovšem jiná kapitola.

Vraťme se ale k lakování masivních podlah, ať se jedná o klasickou parketu a nebo o podlahové palubky. Předpokládejme, že podlaha je řádně připravena, parkety přilepeny, podlahové palubky připevněny k podložce a je provedeno první nebo druhé broušení zrnem 80–100. Nyní by se měla plocha zkontrolovat a provést tmelení spár připraveným tmelem, jenž se míchá z čistého dřevěného brusného prachu, který vznikl při broušení, a z hmoty určené k tomuto účelu. Vzniklým tmelem se na podlaze stěrkou vytmelí spáry a jiná vadná místa. Tmelené spáry by neměly být větší než 1 mm. Pokud snad při pokládce vznikly spáry větší, je lepší do mezery zalepit dýhu (parkety se totiž při chůzi prohýbají, širší vytmelení praská, tmel se uvolňuje a vypadává ven.)

Tmel vzniklý z dřevěného brusného prachu má tu výhodu, že je totožně zabarvený jako parkety a odstín spáry tmavne přibližně stejně jako okolí (parkety). Po vyschnutí následuje dokonalé přebroušení až do zrna 150–180, další kontrola plochy, případná oprava a opakování postupu.

Před lakováním odstraníme brusný prach a začneme lakovat. Jako první vrstvu je možné použít základní lak určený výrobci, stále častěji se prosazuje lakování 2 – 3× jedním lakem. Tento způsob je výhodný při menších plochách, kdy nám nejspíš lak zbyde - co potom s nimi, že?

Laky pro ruční nanášení mají různé vydatnosti. Nejčastěji se vydatnost pohybuje mezi 8–10 m² na jeden nátěr, jsou však laky s vydatností 12–16 m² na nátěr. Na trhu se totiž v podstatě nevyskytují špatné materiály, existuje pouze špatné zpracování.

Doporučení

Před začátkem práce je třeba provést vlastní zkoušku, neboť výsledek je závislý také od broušení, způsobu nanášení a dalších pracovních podmínek. Při zpracování laků je třeba také důsledně dodržovat doporučení výrobců na ochranu zdraví při práci a ochranu životního prostředí.

Nanášení a tvrdnutí laku

Lak se nanáší štětcem nebo lakovacím válečkem ve 2 až 3 vrstvách s mezischnutím a mezibrusem a pouze výrobce příslušného materiálu může doporučit okamžik, kdy se lak přebrušuje. Existují materiály, které se přebrušují po první vrstvě, ale také produkty, které se přebrušují až po druhé vrstvě. V každém případě ale hotová nalakovaná podlaha musí řádně vytvrdnout. Pochozí je asi za 24 hodin, mokré čištění a pokládání koberců je možné až za 7 až 8 dnů. Vše je samozřejmě zavislé ještě od okolních podmínek, při kterých k vysychání dochází.

Co jste možná nevěděli

Věřte, že neexistuje ekologický lak, existují pouze materiály, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Zvláště vodouředitelné laky jsou nebezpečné v tom, že vlivem nekorektní reklamy vznikl dojem, že tyto laky nejsou nebezpečné pro životní prostředí. Mají však pouze snížený objem emisních látek unikajících do ovzduší. Jejich nebezpečí pak spočívá při čištění nářadí, kdy se kontaminovaná voda použitá na čistění, dostává do kanalizace a dále pak do povodí.

Lakovat by se také neměly měkké dřeviny (smrk, borovice), neboť u nich dochází k rychlému opotřebení a poškození vlivem tlaku na podlahu (kolečková židle, židle, vysoký podpatek a jiné). Působením tlaku dřevina povolí a lak s ní, většinou sice nedojde k prasknutí, ale poškozené místo je velmi těžko opravitelné.

Příště si povíme o povrchové úpravě olejem.

Další informace získáte na www.acolor.cz.