Pozdní výsadba dřevin

Čím dřív, tím lépe

Obecně platí, že ovocné i okrasné dřeviny sázíme co nejdříve po nákupu. Přízemní mrazíky jsou ještě mírné, takže máme ještě trochu času sazenice dřevin „zazimovat“.
Prostokořenné sazenice a stromky v kontejneru nezbývá než založit na prázdný záhon nebo do pařeniště. U dřevin s kořeny obalenými jutou nikdy bal nerozebíráme, jutovina se v půdě sama časem rozloží. Odstranění obalu je nutné pouze v případě, kdy je kořenová část dřeviny balena do plastové fólie, která nepropouští vlhkost. Pro založení dřeviny můžeme využít prázdný záhon, kde přezimujeme i jiné choulostivější dřeviny v kontejnerech, které budeme vysazovat až na jaře. Samozřejmě založené sazenice občas zkontrolujeme, a pokud je delší dobu sucho, řádně je zalijeme. V každém případě je nutné sazenice chránit před ostrým zimním sluncem krytem z chvojí. Při pozdní výsadbě ovocných stromků už neprovádíme řez, aby stromky měly sílu zakořenit. Úpravu korunky raději ponecháme na jaro.

Když hrozí mráz

Je nějaká záchrana, když už jsme na stromek zapomněli a najednou je mráz jako břitva? Tehdy není čas otálet, pokud chceme stromek zachránit. V prvé řadě stromku dopřejeme vláhu, aby se trochu vzpamatoval. Nejlépe přes noc ponoříme celý stromek i s korunkou (nebo alespoň kořeny) do vody. Pak si připravíme pro stromek „zimoviště“ v prázdném pařeništi nebo na zahradě. Jáma musí být tak velká a hluboká, aby se do ní naležato vešel celý stromek, který vyjmeme z vody, korunku zabalíme do novinového papíru a jemně ji svážeme motouzem, který se nesmí nikde zařezávat. Pak celý stromek vložíme do „zimoviště“ a zaházíme jej zeminou. Takto založený stromek musíme během jara kontrolovat, a jakmile začne dřevina rašit, je čas k výsadbě.

Pepův Tip:

Metoda „zahrabání“ stromku či keře se zvlášť vyplatí u meruněk a broskvoní, které na jaře časně raší, ale lze ji použít pro jakýkoliv druh ovocných dřevin nebo okrasných listnáčů, které vysazujeme pozdě a nemohly by ve zmrzlé půdě zakořenit.