Proměna panelákového 3+1, díl 2.

Pokoj pro dva kluky

Při přemýšlení nad tím, jaké dva stoly klukům koupí, jak dlouho jim asi vydrží než je zničí a kolik to bude stát, se rozhodl pan Petr zase přiložit ruku k dílu.
Aby se využil prostor a především denní světlo, je stůl vyroben na celou šířku stěny s oknem. Na jeho horní plochu je použita kuchyňská pracovní deska z masivní borovice. U stěn je deska připevněna na hranolcích přichycených ke stěně šrouby ve hmoždinkách. Uprostřed desku podepírá středová noha z hranolků. Každý kluk pak má svůj zásuvkový díl, který se zakoupil dodatečně. Na kvalitní povrchovou úpravu desky, která její životnost velmi prodlouží, použil pan Petr odolný lak na parkety v několika vrstvách. Stůl už několik let slouží a díky laku je jeho deska pořád jak nová. Jenom barva dřeva působením světla příjemně vyzrála a prokreslila se.

Kluci nechtěli palandu, ale každý svoji postel. Tak alespoň odpadl boj o to, kdo bude spát nahoře. Jednoduché výklopné postele s úložným prostorem na povlečení si mohli objednat s potahem dle vlastního výběru. Paní vybrala pestrý a barevný vzor, který pokoji sluší.

Jak pan Petr s nadsázkou říká, jeho paní se snad s jehlou v ruce už narodila. Aby byl pokoj kluků celkově sladěný nejen barvami, ale i látkami, ušila klukům ze stejného materiálu jako potah na postele i závěsy. Stará konzole zas dostala nový kabát díky chytrému nápadu. Stačilo ji polepit korkem, stejně jako kazety ve dvířkách skříní.

Jako skříně použili manželé Petrovi dřevěný systém z IKEA. Část na oblečení, která je zavřená, je doplněná proskleným dílem, kde mají kluci své poklady a sbírky, především modely aut a letadel.

Ložnice s pracovnou

S pokojem kluků sousedí ložnice rodičů. Nepřímé osvětlení, které je pod stropem, vyrobil pan Petr. Světla skrytá ve snížené rampě z latěk a sádrokartonu lemují celý strop. Neoslňují a poskytují dostatek příjemného světla. Pod jednoduchou manželskou postelí je úložný prostor v podobě velkého šuplíku na kolečkách. Praktický pultík, kterým je postel doplněna, tvoří čelo postele a nabízí prostor pro dvě lampičky, budík, knížky a časopisy na čtení před usnutím.

Za vstupními dveřmi do ložnice zůstalo asi 30 cm prostoru pro knihovničku z bílého lamina, kterou si pan Petr sám vyrobil. Materiál si opět, jako v případě kuchyně, nechal nařezat v dřevoprodejně a pak si po úpravě hran nažehlovací páskou knihovnu sestavil.

Aby mohl on i paní pracovat na počítači, zakončil sestavu jednoduchým stolkem. Jeho deska je sklopná a je podložena širší nohou, ve které je umístěn počítač. Ta je bez zad, aby počítač mohl dýchat a byl přístup ke kabelům. Plochý monitor jde v případě potřeby snadno odstranit a nahradit šicím strojem, kterému vládne paní domu.

Šatna ze skříně

Aby nemusely být šatní skříně v každém pokoji, využili manželé dokonale půdorys bytu a jeho původní příliš hluboký výklenek se skříní na vestavěnou šatnu. Kdyby nebyla příčka za toaletou z panelu, ale ze syporexu, jako v bytě pod nimi, bylo by možné využít ještě další kousek prostoru, ale i tak je šatna k nezaplacení. Po stranách umístili police a tyče na šaty. Dveře vyrobil pan Petr posuvné jako u skříně vedle kuchyně, ty v úzké předsíní nepřekáží. Kování a dveře zakoupil v Hornbachu, dveře pouze zakrátil od výšky a nalakoval.
Výhodou je, že šatna přímo sousedí s dětským pokojem i ložnicí rodičů. Většina svrchního oblečení celé rodiny je v ní tedy přímo po ruce a neubírá tak místo v pokojích.

Koupelna v novém kabátě

Na rekonstrukci koupelny přišla řada až na konec. Výhodou bylo, že původní jádro bylo zděné a nebylo tedy nutné je bourat a stavět celé znovu. I tak to bylo dost práce. Bylo zapotřebí odstranit původní vanu, osekat staré obklady a dlažbu, posunout odpady a přívody vody a především srovnat nerovnou podlahu koupelny jako základ pro novou dlažbu. Oba manželé jsou vyšších postav a proto pro ně bylo posunutí umyvadla o 15 cm výše důležitou úpravou. Konečně se budou u mytí rukou moci normálně narovnat bez nutnosti se hrbit. Obklad i podlahu vybrali ve světlých odstínech, aby se prostor nezmenšil a nepůsobil studeně. Rozhodli se pro velký formát dlažby, se kterým se dobře pracuje. I do obkladů se pán domu neváhal pustit sám. Trvalo mu to o něco déle než zkušenému profesionálovi, ale výsledek se téměř neliší. Pro zvětšení koupelny je použito velké zrcadlo přilepené rovnou na stěnu. Rám mu dělají dlaždice a listely napojené do obkladu stěny.

V koupelně nenajdeme žádné poličky a rampy s přehršlí šamponů, mýdel a různých drobností, které většinou jen někam padají a překážejí. Vše potřebné se vešlo do skřínky pod umyvadlem.

Současně s koupelnou se rekonstruovala sousedící toaleta. Nehezké plechové opláštění stoupaček překryl sádrokarton a obklad. Zachován byl pouze přístup ke kontrole měřáků a to pomocí dlaždice na magnetu. S touto fází rekonstrukce čekal pan Petr až do výměny starých stoupaček za nové plastové rozvody v celém domě. „Výměna skončila a do týdne jsme začali my“, libuje si pán domu, jak načasování dobře vyšlo.

Ale jak to tak bývá, ani tady ještě není vše hotovo, do budoucna počítají manželé s položením dlažby na balkoně a s výměnou koberců v obývacím pokoji za plovoucí podlahu. Se zasklením balkonu zatím nepočítají, raději si jej užívají vzdušný a otevřený.