Rekonstrukce bytu jako seriál - 1.díl

Takhle to bude vypadat na konci..

Ale teď začínáme aneb plány...

Člověk míní, bohové se smějí

Samota ano ale….

Tady budeme bydlet….

Že byt očešu až na panel, mě z počátku skutečně nenapadlo

Koupelna před

Kobercovina, která kryla lino pamatující kolaudaci domu před dvaceti lety, šla první. Co mě ale dostalo hned, byly efekty umakartového jádra. Centrální ventilace nefungovala. Odéry nestoupaly k výšinám, nýbrž klesaly. Bydlíme v druhém patře z osmi. Dřívější majitelka nefunkční větrák v koupelně šikovně přidusila trsem umělohmotné voděnky. S průduchy plechové stěny WC s přístupem k měřičům nešlo udělat nic. Taky měla průkazné rezonanční schopnosti. Z toalety jste s osobou v kuchyni mohli dát nerušeně řeč.

Nepatrný čůrek vody přitékající do splachovače brzy vyschl úplně. Trubka od stoupačky se s konečnou platností ucpala. Návrh, že záchod pojednáme co nejdřív, přijal Milan celkem bez námitek. Nespornou výhodou toho typu bytu jsou dvě jádra. Menší je míněno jako příslušenství k přilehlému pokoji. Toaletu s umyvadlem původní majitelé zrušili a instalovali pračku a úložiště pro všechno možné.

Boj o centimetry

Předsíň před a po rekonstrukci

Ten zatracený záchod tvrdě upřednostnil realitu. Jenom ten záchod, utěšovala jsem se. Jenomže to člověku nedá. Když plánujete jedno, musíte vědět, jak využijete druhé.

K WC se vejde pračka a umývátko. – Takže v druhém jádře se uvolní prostor i pro sprchový kout! Ovládlo mě snění. A taky až ho jednou vybouráme, by to chtělo rozšířit myší díru, jinými slovy klaustrofobní uličku z předsíně do kuchyně podél dosavadní koupelny. A co s tou předsíňovou nudlí? Dveře šatních skříní a příslušenství se v ní málem potkávají.

Vstup před a po

Stala jsem se obětí pásma a rébusů, kolik kde ubrat nebo přidat centimetrů, až posléze dojde na koupelnu. Moje velkorysé představy se ale rychle smrskly v poznání, že jakákoliv přestavba v paneláku je bojem o centimetry. A když zboříte umakart mezi koupelnou a kuchyní, naplní se, že všechno souvisí se vším. Do kuchyně musíte jít taky.

Sama sobě architektem

Vím co nechci

Řemeslník snů

Nová příčka…a co za ní bude

Kbelíkové splachování, když jste se rozhodli, že dál už bez umakartu a nikdy jinak, vás přiměje neotálet. WC projednám s řemeslníky. Budou-li šikovní, můžeme se dohodnout na dalším A tak jsem se potkala s Jirkou Hromadkou. Jirka nás pak provázel celou rekonstrukcí až do přivrtání posledních hmoždinek pro zavěšení obrázků. Specializované odborníky, truhláře a například elektrikáře, si zorganizoval, byli to kamarádi po mobilu. Zdí, štukuje, maluje, obkládá, odvrtal kus panelu, dělá rozvody všeho druhu, bourá kovové zárubně a instaluje dveře, pokládá dlažbu, spočítá, kolik je čeho potřeba a doveze to, z počítače vyjede cenový rozpis a dodrží ho, ví, co kde je v Jindřichově Hradci a okolí, a když není, kam pro to zajet jinam.
Rychle se napojí na představu zákazníka a projeví-li zájem, sdělí mu různé možnosti, jak pořídit totéž nebo srovnatelné za výhodnější cenu. A taky dělá sádrokartonové podhledy a to jsem na dost věcí zapomněla. Určitě ale ne na jeho pořádkumilovnost. Přijel s barelem na odpad a po sobě zametá. Je spolehlivý, pracovitý a pečlivý. Prostě potkal nás řemeslník snů. ( Máme s čím srovnávat, při přestavbě pražské koupelny jsme prožili horor.)

Rekonstrukce na druhou

Plánuji…
Nové okno

Po zahřívacím kolečku s jádrem v zádveří vypukla rekonstrukce našeho a dvou dalších věžáků. Patro po patře mizela okna a původní prosklené obvodové stěny, díky nimž celý dům vymrzal. Stěny padly od ústředního topení výš. Se sousedy naproti jsme si viděli až do žaludku.
Prach z ytongu řezaného na lešení je jako písek na Sahaře. Prostě všude.
Správný čas pro další bourání v bytě. Jirkovi jsme předali klíče a prchli na chalupu.