Skříňka do koupelny

Skříňka do koupelny je vyrobena z lamina, dezén sněžná bříza. Nařezané díly opatříme hranovou páskou a sešroubujeme korpus skříňky. Konstrukce je taková, že dno a půda jsou přišroubovány konfirmátovými šrouby ne mezi, ale na boky skříňky. Mají dvoucentimetrový přesah, do kterého zapadnou dvířka.

Ze zadní strany hotového korpusu připevníme malými vruty nebo hřebíčky se širší hlavou sololitová záda. Ta mohou být zapuštěna do polodrážky nebo přetlučena přes hrany. Před jejich připevněním zkontrolujeme pravoúhlost korpusu přeměřením úhlopříček.

Aby ve vlhkém prostředí koupelny skříňka nestála přímo na zemi, opatříme ji malými kovovými nožičkami s možností drobného výškového doladění. Nožky přišroubujeme ze spodní strany, každou čtyřmi vruty. Nedáváme je úplně na kraj, ale asi 2 cm od kraje i boku skříňky.

Připravíme si dvířka. Do nich budou zapuštěny panty. Použijeme tzv. naložené, kdy jsou dvířka přes celou přední viditelnou část skříňky. Úhelníkem a tužkou si označíme střed vrtání otvoru pro pant. Aby nám vrták po hladkém materiálu neklouzal, orazíme střed špičkou.

Panty mají průměr 35 mm. Od hrany dvířek k pantu by měly zbývat 3–4 mm materiálu (záleží na použitém typu kování a jeho připevnění). Kolmo a přesně otvor na pant vyvrtáme nejlépe ve stojanové vrtačce. Správnou hloubku vrtání si nastavíme hloubkovým dorazem vrtačky.

Na skříňku budeme potřebovat čtyři panty. Ty se skládají ze samotného pantu s pružinou a kotvicí podložky. Tu připevníme krátkými vruty 4×16 mm na bok skříňky do výšky odpovídající umístění pantů na dvířkách. Vzdálenost podložky od přední hrany skříňky udává technický list kování.

Aby byla skříňka opticky vyvážená, bude v její prostřední části malá zásuvka. Výška volného prostoru na zásuvku je 18 cm. Na vnitřní boky skříňky připevníme protikusy zásuvkových pojezdů. Měříme přesně, aby byly oba ve shodné výšce a zásuvka nedrhla a nekřížila se.

Skříňku máme postavenou na místě. Nyní můžeme rozpočítat, naměřit a označit výšky jednotlivých polic ve skříňce. Otvory pro podpěrky na police pak vyvrtáme malým vrtáčkem o vhodném průměru. Abychom neprošli materiálem skrz, opatříme vrták hloubkovým dorazem.

Z proužků připraveného materiálu vyrobíme zásuvku. Čílka jsou vložena mezi boky. Korpus zásuvky je sešroubován v rozích vždy dvěma konfirmáty. Dno zásuvky tvoří sololit. Přes dno připevníme malými vruty se zápustnou hlavou druhou část pojezdového mechanismu.

Při výrobě zásuvky je nutné vědět, kolik mm se odčítá od boků zásuvky jako rezerva, kterou nám ubírá kování. V našem případě je to 12 mm z každé strany zásuvky plus 1 mm rezerva. Celkem tedy 25 mm. Přední vyšší čílko připevníme k hotové zásuvce z vnitřní strany dvěma šroubky 4×30 mm.

Do skříňky vložíme poličky. Za horními dvířky, kde budou drobnější věci, bude poliček více, jedna je těsně nad zásuvkou. Ve spodní části, určené pro prací prášky a zásobní domácí chemii a saponáty, je prostor rozdělen napůl, proto stačí pouze jedna polička.

Skříňku můžeme začít kompletovat. Nejprve vložíme zásuvku, která nám skříňku rozděluje napůl. Pak připevníme horní dvířka k podložkám připevněným na bok skříňky. Dvířka by měla být asi 3 mm nad čílkem zásuvky. Jako šablonku si můžeme mezi čílko a dvířka vložit odřezek sololitu.

Stejným způsobem a se stejným odstupem od čílka zásuvky připevníme i spodní dvířka. Šablonka ze sololitu nám může být užitečná i tady. Dvířka a čílko opatříme jednoduchými úchyty pro uchopení při otevírání. Otvory pro ně pečlivě rozměříme a ostrým vrtáčkem vyvrtáme.

Úchyty jsou umístěny ve spodním a horním rohu dvířek. U zásuvky je úchyt uprostřed, jinak by se zásuvka mohla při vytahování křížit. U dvířek potřebujeme šroubky, které procházejí pouze jednou tloušťkou materiálu a úchytem, u zásuvek dvěma tloušťkami materiálu. Proto bude šroubek o něco delší.

Skříňka je kompletně hotová. Ještě zkontrolujeme, zda pevně sedí na zemi a nekolíbe se. Pokud ano, srovnáme ji do pevného usazení úpravou výškově stavitelných podložek nožiček skříňky. Pomůže nám vodováha.

Funkci a užitečnost koupelnové skříňky však můžeme ještě rozšířit. Vnitřní horní poličky si obkreslíme. Přesně uprostřed mezi čárami vyvrtáme z vnitřní strany skříňky v rozestupech vždy tři otvory. Jimi pak předvrtáme a přišroubujeme malé venkovní poličky o rozměru 35×10 cm.

Podle toho, že vnitřní i vnější poličky lícují a jsou spolu v jedné rovině, poznáme, jestli jsme pracovali přesně. Hlavy šroubů, přidržujících venkovní poličky, jsou schovány za vloženými vnitřními poličkami. Poličky jsme předem zakulatili a opatřili nažehlovací páskou.