Krásný zdravý trávník ale vyžaduje soustavnou péči od jara až do zimy. Zanedbáme-li totiž běžnou údržbu travního porostu, projeví se takový prohřešek velice rychle. Nejlepší a nejjistější cestou, jak napravit travní porost poškozený z více než 50 %, je založit trávník nový. Trávník zakládáme většinou jako dlouholetou zahradnickou kulturu a proto je třeba dodržovat určitý postup a pravidla. Prvním z nich je, že než se pustíme do práce, musí být zřejmé,
jaké požadavky má trávník splňovat:
- jak má trávník vypadat (reprezentační, užitkový, volně rostoucí);
- jak budeme trávník využívat a zatěžovat (zátěžový, okrasný, pro sportovní plochy, kvetoucí louka, na kvalitní zelené krmivo, do stínu, do sucha, golfový trávník…);
- kolik času jsme ochotni věnovat péči o něj a jaké máme možnosti pro zajištění údržby trávníku (sečení, zavlažování, přihnojování, prořezávání, provzdušňování…).
Zakládáme trávník
Pro každý druh trávníků jsou sestaveny speciální
travní směsi. Při nákupu si dobře prostudujme základní informace uvedené na obalu, abychom mohli vypěstovat travní porost žádoucích vlastností. Musíme si ujasnit účel, ke kterému budeme trávník používat. Každá travní směs také vyžaduje jiné, často odlišné ošetřování, zejména výšku pokosu, frekvenci sečení, zatížení pohybem osob nebo zvířat.
Na trhu je celá řada
travních směsí v široké nabídce druhů (např. směs pro trávníky anglického typu, pro méně zatěžované okrasné trávníky, pro rekreační a sportovní plochy, s jetelem na kvalitní zelené krmení a seno, parková směs, hřištní, golfová, standard, obnova, luční) a balení od půlkilogramových sáčků, přes 2kg papírové tašky, 10kg tašky až po 25kg pytle.
Nejčastěji požadovanými typy pro běžné zahrady jsou
dekorativní (okrasný), zátěžový anebo volně rostoucí trávník (louka).
Dekorativní trávník
Plní hlavně estetickou funkci a je nejméně vhodný pro zatěžování provozem. Vyžaduje dokonalou přípravu půdy, plochu bez sebemenších nerovností a intenzivní, časově náročnou péči, udržující nízko střižený pažit ve svěží barvě.
Zátěžový trávník
Lze jej běžně využívat a zatěžovat. Je určen pro pěší provoz, plní zároveň estetickou funkci.
Volně rostoucí trávníky (louky)
Hodí se do míst, kde je nesnadné sekat (trávu sečeme jen dvakrát až třikrát za rok), a také do sadů. Kromě trav obsahuje i jeteloviny a další pestře kvetoucí byliny.
Kdo má vyšší požadavky na složení trávníku, měl by se obrátit na odborníka z některé renomované trávníkářskéh firmy, která podle stanoviště a požadavků na trávník sestaví travní směs na zakázku.
Před vlastním výsevem je nutná
důkladná příprava místa. Plochu budoucího trávníku
vyčistíme (od kamení, kořenů po vykácených stromech, stavební suti a jiných odpadků). Podle vláhových poměrů v půdě
zřídíme buď
drenáž (do rýhy v zemi položíme do štěrkopískového lože drenážní trubky),
nebo závlahu (rozvedeme některý ze závlahových systémů). Pak
upravíme terén v požadovaném sklonu. Důležitou fází, kterou bychom neměli v žádném případě ošidit, je
očištění svrchní i spodní vrstvy půdy od drnů, oddenků, hlíz a kořenů vytrvalých rostlin trávníkových plevelů.
Vyčištěnou, odplevelenou
půdu řádně prokypříme do hloubky 15 až 20 cm a
zapravíme do ní zásobní hnojení fosforem a draslíkem, nejlépe v podobě kombinovaného průmyslového hnojiva. Je-li půda příliš kyselá, přidáme vápno.
Pro trávníky jsou nejvhodnější půdy středně těžké. Máme-li pozemek spíš těžký, jílovitý, přidáme do půdy písek. Lehkou půdu promísíme s humusovitými substráty (rašelina, drcená kompostovaná borka, piliny, dobře rozložený kompost). Půda má být dostatečně pórovitá, má obsahovat půdní vzduch.
Na upravené, vyčištěné a zkypřené podloží rozprostřeme chráněnou zeminu nebo ornici, tzv. vegetační vrstvu, do výšky 10 až 20 cm. Takto
připravenou půdu necháme asi
tři týdny ležet ladem. Po této době
opět odstraníme nové výhonky plevelů. K dalšímu kroku budeme potřebovat kovové hrábě. Povrch uhrabeme a jemně utužíme. Do nejsvrchnější vrstvy půdy zapravíme tzv.
startovací dávku průmyslového hnojiva.
Nový trávník zakládáme
buď zjara, v době, kdy se půda začne ohřívat, ale ještě není horko, tedy od dubna do května,
nebo na podzim mezi srpnem a zářím, kdy jsou podobné podmínky. V těchto obdobích bývá
dost srážek a přiměřeně slunce.
Menší plochy lze osít
ručně, na
větší použijeme
secí strojek. Ruční výsev vyžaduje určitou zručnost a správný odhad. Abychom stanovené množství osiva
stejnoměrně rozptýlili po celé ploše, je vhodné
rozdělit osévanou plochu na menší díly a úměrně k ploše těchto dílů si
rozdělit i travní směs. Protože se
větší dávky směsi lépe rozptylují, je možné
smíchat travní osivo se stejným množstvím suchého písku nebo pilin. Nebo osivo promícháme se zakoupeným travním substrátem a tuto směs pak rozprostřeme po osívané ploše přibližně v centimetrové vrstvě.
Abychom měli jistotu, že osivo skutečně rozmístíme po ploše optimálně,
rozdělíme si dávku určenou na čtvereční metr ještě
na půl. Polovinu nasypeme do květináče s malým otvorem ve dnu a kývavými pohyby posypeme rovnoběžně osévanou plochu. Druhou
polovinu vysejeme stejným způsobem
kolmo na předchozí směr. Tak oséváme celou plochu. Kromě toho, že tráva vzejde ve stejnoměrné hustotě, nemůže se nám stát, že se nám osiva nebude dostávat.
Po vysetí povrch půdy
lehce zavláčíme (stačí jemně uhrábnout kovovými hráběmi),
zaválíme nebo
udusáme pomocí prken.
Než porost plně vzejde, osetou plochu
stále zaléváme. Půda nikdy
nesmí přeschnout. Vyschne-li povrchová vrstva půdy s naklíčenými semeny, výsev se tím zničí a musíme ho zopakovat.
Při zalévání dáváme pozor, aby
nevznikl na povrchu půdní škraloup. Ten musíme
narušit buď válcem s hroty nebo jemně hráběmi, aby vláha mohla proniknout do půdy.
Pro výsev travního osiva je nejvhodnější doba, kdy je půda v profilu vlhká, ale na povrchu oschlá, aby se po ní dalo chodit. Je-li v následujících dnech hlášen mírný déšť, nebudeme muset zalévat.
První sečení provádíme při
deseticentimetrové výšce travního porostu (pozor, v této době jsou mladé rostlinky trav ještě nedostatečně zakořeněné) a kosíme ho
na výšku 5–6 cm. První pokosení provádíme
šetrně, s ostře
nabroušeným ostřím žacího nářadí; nejlepší je použít kosu, na menší plochu srp. Tupá, nebo různě narušená ostří způsobují vytrhávání mladých rostlinek.
Ve vzešlém pažitu se také začnou objevovat
plevele.
Jednoleté druhy častým kosením samy
ustoupí, vytrvalé rostliny je třeba buď
vypíchnout ručně i s podzemní vytrvalou částí, nebo můžeme
použít chemii –
selektivní herbicid. Při každém sečení trávník
přihnojíme dusíkatým hnojivem s přídavkem vápníku. Další péče závisí na ročním období a každoročně se opakuje.
