Zelené fasády

Škodí anebo neškodí pnoucí rostliny stavbám?

Mezi lidmi se ještě stále objevuje mylná představa, že pnoucí dřeviny stavební konstrukce poškozují a obzvlášť omítka pod rostlinami trpí. Praskající zdivo, odlupující se omítka, mračna hmyzu a myši lezoucí do pokojů a promáčené zdi – to je základní téma hrůzostrašných historek, kolujících mezi laiky.

Omítka je naopak pnoucími dřevinami chráněna před nepříznivými vlivy počasí včetně kyselého deště a extrémních výkyvů teplot. Podle mnoha průzkumů se životnost fasády kryté pnoucími dřevinami podstatně prodlužuje. To však neznamená, že neexistují jistá rizika a že není nutné dodržovat jistá pravidla. Musíme rozlišovat mezi jednotlivými druhy pnoucích dřevin a brát v úvahu jejich specifické, rozdílné vlastnosti. Dům a rostlina se k sobě musí zkrátka „hodit“, jinak si „oblečením“ domu místo pohody přivodíme spíš problémy a zbytečné starosti. Na začátku je tedy důležitý pečlivý výběr druhu a typu popínavé rostliny.

Volba typu rostliny

Opadavé či stálezelené?

Touha mít živou fasádu stále zelenou, je obzvlášť v zimě plné plískanic a šedivých zamračených dnů pochopitelná.

Pokud jde o popínavé rostliny, je v našich zeměpisných podmínkách výběr stálezelených prakticky zúžen na tři neopadavé druhy. Nejznámější a nejvíc používaný je břečťan, který může být podle druhu rychleji či pomaleji rostoucí. Méně známý je brslen Fortuneův, který je v růstu poměrně pomalý, a bujně rostoucí zimolez Henryův.

Snad nejznámější z opadavých popínavých rostlin je přísavník pěticípý nebo trojlaločný.

Bez opory nebo s oporou?

Rostliny samopnoucí se přichytávají fasády pomocí úponků či destiček. Rostliny, které potřebují oporu se pnou nebo ovíjí po rastru.
Může se zdát sice zbytečné pořizovat opěrnou konstrukci, když existují rostliny, které mohou růst bez ní, ovšem ne pro každý dům se tyto rostliny hodí.

Výhodou popínavek rostoucích na opoře je možnost v případě nutné pravidelné renovace fasády celou konstrukci i s rostlinou opatrně sejmout (odklonit) a po dokončení prací opět připevnit. Riziko, že rostlina proroste do fasády, existuje pouze v tom případě, že jsou v omítce trhliny, spáry, je poškozené zdivo nebo se rostlina začíná pnout po zdi v místě, které je značně promáčené a již vodou poškozené. Před výsadbou zeleně je proto potřeba všechna poškozená místa opravit

Dalším problémem může být nedostatečná nosnost zdiva a fasády. Při silném větru, náporových lijácích či chumelenicích je rozsáhlá rostlinná plocha vystavena velkému náporu, který musí vydržet buď opěrná konstrukce nebo úponky a přísavné destičky rostlin. Může se stát, že se část rostliny od zdi odtrhne nebo zřítí i s oporou.

Pozor na milovníky tmy

Skupiny popínavých rostlin

Rostliny vzpěrné

Rostliny ovíjivé

Nemají speciální orgány na popínání, ale ovíjejí se kolem opory otáčivým pohybem vlastní osy. Některé jsou pravotočivé – zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), chmel (Humulus lupulus), dlouhatec (Dolichos lablab). Jiné jsou levotočivé – fazole (Phaseolus), vistárie květnatá (Wisteria floribunda). Jsou i takové, které se někdy otáčejí doprava a jindy doleva, např. lilek potměchuť (Solanum dulcamara).

Letorosty ovíjivých rostlin po čase tloustnou a ovíjejí se velmi těsně kolem své opory, takže je nevysazujeme u tenkých drátů ani u pletivových plotů. Jsou pro ně vhodné tyče, trubky, kůly, sloupy atd. Nevysazujeme je v blízkosti okapů ani malých stromků, které by mohly uškrtit.

Rostliny kořenující

Popínají se pomocí jemných výrůstků, které připomínají kořínky. Nejsou to skutečné kořeny neboť nejsou vyvinuté pro čerpání živin, ale pouze k přichytávání. Povrch, na němž jsou schopny se přichytávat, musí být dostatečně drsný (hrubé omítky, kamenné stěny, zdi, skály nebo kmeny starých stromů).

Pro stromy nejsou tolik nebezpečné jako rostliny ovíjivé, ovšem mají velkou hmotnost. Zástupci této skupiny rostlin jsou například břečťan popínavý (Hedera helix), brslen (Euonymus), hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris).

Rostliny úponkaté

Šplhají nahoru pomocí úponků, což jsou přeměněné části rostliny, např. listy nebo jejich části (réva), řapík (plaménky), trichomy (Smilax – hlíznaté liány). Úponek je jednoduchý nebo větvený. Přidržuje rostlinu na konstrukci tím, že se spirálovitě obtočí kolem opory. Úponky jsou jemné, ale mají velkou sílu. Konstrukce zhotovujeme z jemnějších mřížek, drátů… Konstrukce by měly být od stěny vzdáleny asi 10–15 cm. Úponkaté letničky jsou např. Bryonia, Cobaea, hrachor (Lathyrus). Z dřevin sem patří plamének (Klematis) a netvařec (Ampelopsis).

Rostliny přísavné

Vytvářejí větvené úponky, na jejichž konci se tvoří přísavné terčíky. Ty vylučují lepkavou hmotu, kterou se na podklad přilepí. Mohou se tedy pnout i po hladkém povrchu (sklo, plast).

U nás je hlavním zástupcem přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata) a přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia).

Přínosy zelených fasád

Snižování vlhkosti

Listy rostlin se snaží natočit tak, aby zachytily co nejvíc světla. Struktura listů těch druhů, jejichž větve mají snahu se těsně přimykat k podkladu a vytvářet plochý porost (Parthenocissus tricuspidata), připomíná tašky položené na střeše. Po takto postavených listech pak spolehlivě stéká voda, kterou proti fasádě žene třeba silný vítr, takže déšť se ke zdi vůbec nedostane a zároveň listy netvoří neprodyšný obal. Takže vodní páry unikající z objektu mohou mezi listy volně procházet.

Na druhou stranu starší spletené větve mohou vytvářet změť, ve které se může držet odumřelé listí a v zimě sníh. Řešením je dostatečný odstup konstrukce od fasády nebo občasné zmlazení porostu. I tato zeleň se musí udržovat!

Ochrana před prachem a plísněmi

Na povrchu domovních stěn porostlých zelenými fasádami jsou jen malé tepelné rozdíly, což vede k menšímu opotřebovávání omítky. V zimě působí vzduchový polštář mezi zdí a vrstvou listů jako tepelná izolace. Nejvíce se to projeví u severně a západně orientovaných stěn.

V létě působí zelená fasáda aktivně proti přehřívání. Holá stěna se zahřeje na slunci například na 42 °C, ovšem tatáž stěna pod zelenou fasádou má jen 22 °C. Použijeme-li například na jižní stěnu domu opadavé druhy popínavých rostlin, snižují letní přehřívání a naopak v zimě umožňují slunečním paprskům volně dopadat na stěnu domu.

Stálezelené rostliny mají užitečnou tepelně izolační účinnost zejména v zimním období.

Snižování hlučnosti

Ekologickým přínosem řady popínavých dřevin je vytváření nových možností pro hnízdění některých druhů ptáků, pro existenci řady druhů hmyzu. Ovšem obava, že si pavouky, stonožky a kdovíjaké další breberky přivedete až do bytu, je zbytečná. Kromě hmyzu se v okolí „zelených“ fasád vyskytují i jeho přirození nepřátelé a predátoři, takže přirozeně regulují jeho množství. Dalším strašákem bývají myši, ovšem myš se vyšplhá stejně šikovně po holé fasádě jako po spleti rostlin.

Pozor na předpisy a zákony !

Hlavní pro a proti aneb jak se rozhodnout

Výhody:

Domy se zelenou fasádou mají nižší spotřebu tepla díky pomalejšímu proudění vzduchu kolem pláště budovy. Úspora energie v budově je znatelná, protože se snižuje únik tepla zdmi porostlými popínavkami. Teplotní ztráty celé budovy se snižují o 15 až 30 % oproti domům bez zelené fasády. Výkyvy teplot uvnitř domu jsou proto mnohem nižší.

Listy rostlin tvoří přirozenou ochranu zdi domu, neboť po nich stéká dešťová voda a neprosakuje tak na omítku.

Teploty uvnitř domu jsou během letních vedrech mnohem snesitelnější. V budově bez porostu je teplota venkovní osluněné zdi kolem 40 °C. Zeď chráněná pnoucími rostlinami má teplotu jen kolem 20 °C.

Rostliny vysázené v blízkosti stěn odebírají pro svou potřebu vodu z blízkosti základové spáry a snižují tak vlhkost základů.

...a nevýhody

V rostlinných porostech žijí některé druhy hmyzu (např. pavouci) a jejich přítomnost nemusí být každému příjemná.

Určitým rizikem je, necháte-li porůst neopravenou zeď starého domu. Do trhlin mohou prorůst kořeny popínavých rostlin a poškodit ji. Tomu se však dá vyhnout pravidelnou kontrolou zdiva i opor a péčí o rostliny.

V případě přestavby nebo při rozsáhlejších opravách domu či během velké renovace fasády hrozí riziko, že o rostlinný porost a tím i o náklady na jeho koupi a péči přijdeme. To ale platí i o fasádě a domu samotném. Před ozeleněním domu se tedy musíme rozmyslet, jaký druh a kam vysadit, aby se nám nestalo, že budeme rostliny za rok likvidovat kvůli již dávno plánované renovaci.