Zahradních staveb je několik druhů. Každá plní svou funkci a má specifické vlastnosti. Co se tedy skrývá pod pojmem pergola? Je to zahradní dřevostavba, nejčastěji obdélníkového tvaru bez zastřešení, jen s dekorativními krokvemi, které jsou často popnuty rostlinami. Na krokvích může být položen rákos či bambusová rohož, aby pod pergolou vznikl v letních slunečných dnech stín. Pergoly mohou být i plně zastřešené, přičemž na zastřešení se v současnosti nejčastěji používají průhledné polykarbonátové desky.
Chcete-li stavět pergolu, zjistěte nejdříve, zda váš pozemek splňuje nutné podmínky. Týkají se prostoru, terénu, ale i účelu, který má pergola plnit. Samozřejmě by také měl existovat důvod, proč postavit právě pergolu. Stín totiž mohou poskytnout i jiné, možná i méně náročné prostředky. Místo pro pergolu by mělo být rovné nebo s možností jej do roviny srovnat. Toužíte-li po pergole ve svahu, terén je možné upravit do roviny a pergolu zapustit (okolní svah lze pak osázet květinami) nebo pergolu postavit na vyvýšené místo a využít ji i jako místo pro rozhled do okolí.
Častěji se pergoly stavějí v zahradách samostatně, ale lze je samozřejmě přistavět i přímo k domu a rozšířit tak například stávající terasu nebo zastřešit balkón. Výhodou samostatné dřevostavby je nezávislost na stylu domu, větší variabilita umístění v zahradě, kde pak není nutné podřizovat se obytné stavbě ani velikostí, ani umístěním. Na druhou stranu je výhodou přistavěné pergoly možnost rozšíření odpočinkového místa v blízkosti domu a také fakt, že „ušetříte“ některé nosné prvky pergoly.
Podle účelu, který mají pergoly plnit, je lze rozdělit na obytné a čistě dekorativní. Posledně jmenované mají pouze dekorativní úlohu a jejich rozměry bývají mnohem menší než v případě obytných. Patří mezi ně i různé oblouky nebo stěny, které nechávají majitelé zahrad popnout různými rostlinami.
Hlavní funkcí pergoly, která není určena pouze jako opora pro popínavé rostliny, je pak poskytovat místo k odpočinku, relaxaci, posezení. Je to v podstatě odpočinková zóna, která nabízí bezprostřední kontakt s přírodou, zahradou, zelení. Na rozdíl od altánů a obytných zahradních domků je tento kontakt silnější, a to díky otevřenosti stěn a možnosti pohybu. Nevýhodou je, že nezastřešená pergola vás většinou neochrání před nepříznivým počasím, kterému je na rozdíl od ostatních zahradních staveb plně vystavena.
Obytné pergoly mohou svou konstrukcí a umístěním plnit ještě několik dalších úloh: jsou nejen dekorativní, fungují jako podpora pro pnoucí rostliny, ale zároveň zastiňují plochu pod pergolou před sluncem a také zakrývají klidovou zónu před zraky sousedů či kolemjdoucích.
Na stavbu pergol se nejčastěji používá smrkové dřevo, které je dostupné a levné. Vzhledem k tomu, že na dřevo pro stavbu pergoly nejsou kladeny takové nároky jako na obytné dřevostavby, tento materiál postačuje. U přistavěné pergoly se musí dát velký pozor na výběr vhodného materiálu, protože dřevo má tendenci se kroutit. Existuje tedy nebezpečí, že by taková pergola mohla poničit samotný dům.
Co se týče upevnění, měla by být tato zahradní stavba kotvena do země na betonové patky sahající do nezámrazné hloubky. Nosné dřevěné sloupky pergoly se k této betonové patce připevňují pomocí železných pozinkovaných kotev.
Pokud přemýšlíte o tom, že vystavíte pergolu svépomocí, mějte na paměti, že vyžaduje určitou znalost práce se dřevem, vhodné pracovní nářadí a hlavně vhodný materiál. V první řadě je důležité vytvořit dobré základy, tedy vykopat jámy do nezámrazné hloubky, zhotovit betonové patky s železnými pozinkovanými patkami (aby odolaly korozi), které jsou nad okolním terénem. Dále je třeba si připravit a postavit nosné sloupy s pozednicí. Pozednice s nosnými sloupy pak zpevníte vzpěrami a nakonec na pozednice přiděláte krokve.
Pozor však na úskalí, která by mohla výsledný efekt zhatit. Jsou jimi především dobré ukotvení k zemi, kolmost samotné dřevostavby a odolnost a zabezpečení proti větru. V případě plného zastřešení je dobré uvážit nosnost dřevostavby v zimních měsících, kdy bude pergola zatížena i sněhem. Stejně tak přemýšlejte při jejím zastřešení (nebo si raději nechejte poradit od odborníka), zda bude schopna odolat silnému větru.
Samozřejmě, že pokud nepatříte mezi zručné domácí kutily nebo nejste přímo truhláři, pergolu zaměří, navrhne a postaví některá z mnoha firem, která na ni přirozeně poskytne i záruku.
U obytné pergoly budete nejspíš přemýšlet i o pevné podlaze. Můžete zvolit dřevo, stejně jako na samotnou konstrukci, které je pohledově zajímavější i příjemné na dotek bosou nohou, ale náročnější na údržbu. Dlažba je proti tomu bezúdržbová a více odolná proti poškození zahradním nábytkem.
Životnost pergoly je řádově desítky let a závisí samozřejmě na několika faktorech. Mezi jiným na klimatických podmínkách, ale také na ošetření dřeva kvalitním lakem odolným proti vodě a UV záření a dále na samotné údržbě pergoly během roku. S tím by vám měl poradit truhlář nebo dodavatel materiálu.
Pokud přemýšlíte o tom, kam v blízkosti právě vašeho domu postavit pergolu, obecně platí, že je nejvhodnější vystavět ji na takovém místě, kde bude dostatečně využívána a kde bude plnit funkci, pro kterou byla pořízena. Pergoly se nejčastěji umisťují do severní, východní a severovýchodní části pozemků, kam dopadají sluneční paprsky odpoledne, tedy v době, kdy v pergole trávíte nejvíce času.
Pergola není stavba v pravém slova smyslu, proto by měla být její konstrukce lehká, odpovídající účelu, neměla by být dominantní, a konkurovat vzhledem domu – jde primárně o rostliny, nikoli o konstrukci. Pergola při domě představuje přirozený přechod mezi interiérem a exteriérem, který může být zastřešený a chránit okolí domu před deštěm. Střecha může být ze skla, lamel nebo polykarbonátových desek.
Více o zahradních stavbách a pergolách na www.vladeko.cz.
Vybíráme z časopisu DOMOV.
