Semiradiny zahrady na vlastní střeše

Pro střešní zahrady jsou podle odborníků kvůli odvodu vody nejideálnější střechy se sklonem 2 až 20°. Vyšší náklon pak vyžaduje zábrany proti posuvu či použití speciálních rohoží a mříží. A střecha s náklonem vyšším než 40° pro zahrádku už moc vhodná není – i když moderní technologie si dokáže poradit i s ní.

Pokud se však v této chvíli se slovy „to je nápad“ plácáte dlaní do čela, a vyrážíte přeměřit náklon střechy a plánujete okamžitý výlet do nejbližšího zahradnictví pro několik pytlů substrátu, pár keříků a tulipánů, zabrzděte. Založit zahradu na střeše vyžaduje plánování a pomoc odborníků.

Nejprve si pozvěte statika

Nejlepší je plánovat zelenou střechu přímo se stavbou objektu. Pokud ji však chcete vybudovat na hotovém domě, pozvěte si domů statika. Jedině ten vám totiž může říci, jaké zatížení všechny části nosné konstrukce vydrží. Vrstva substrátu, která je nutná pro zakořenění například keřů, může totiž být i několik desítek centimetrů vysoká. Zatížení zeminou pak představuje i stovky kilogramů na metr čtvereční.

Myslet byste měli i na to, jak budete chtít zeleň nad hlavou využívat, ale především na kvalitní provedení hydroizolace a odvod dešťové vody. Mít na střeše zahradu nebo bazén totiž vyjde téměř nastejno. Hydroizolace tedy musí být absolutně dokonalá, bezespárová a odolná proti prorůstání kořínků. Na ní pak patří ochranná vrstva z geotextilie. A tu ještě zakryje drenážní vrstva odvádějící ze střechy přebytečnou vodu a hydroakumulační vrstva, jež zase naopak potřebnou vodu zadržuje a zabraňuje usychání rostlin. Nakonec se všechny vrstvy přikryjí tzv. systémovou fólií, která zabrání ucpávání „dírek“ v nižší drenážní vrstvě a zajistí, aby k rostlinám stále pronikalo dost vody.

Pak už je na řadě substrát. Ovšem ne jen tak obyčejný – jde o speciální směs, která zajistí pomalé uvolňování živin, aby rostlinám „vydržely“ co nejdelší dobu. Vždy se skládá z minerálních složek a humusu. Minerální část má „na starost“ zadržení určitého množství vody a dobré provzdušnění, humus slouží k samotné výživě. Poměr obou složek se liší podle toho, po jaké oáze klidu nad hlavou toužíte.

Rozhodněte se − jací jste zahrádkáři?

Odborníci dělí střešní zahrady na extenzivní a intenzivní typ.
V prvním případě je jen o „pastvu pro oči“ – zahradu si necháte udělat firmou s osvědčením a pak se jí jen těšíte.
V druhém případě se můžete rýpat v záhonech, jako na jakékoli běžné zahradě.
Jaký je mezi oběma typy rozdíl?

Extenzivní vyžaduje slabší vrstvu substrátu – zhruba 5 až 18 cm, a je osázena nenáročnými suchomilnými rostlinami nižšího vzrůstu. Doporučován je rozchodník a nenáročné cibuloviny, například pažitka, česnek. Osvědčená je i kombinace vřesu, zakrslého jalovce a trvalek – zvonku, hvozdíku či třeba mateřídoušky. Vhodná je divoká tráva zastoupená kostřavou, lipnicí, ostřicí a kavylem spolu s hvozdíkem, kopretinou, jestřábníkem či opět mateřídouškou.
Extenzivní zahrada slouží spíše jako estetický doplněk exteriéru domu, kam se příliš nechodí. Zpočátku je ji třeba občas odplevelit, později však úplně stačí, když dojdete jednou za půl roku seříznout suché části rostlin. O závlahu se postará, stejně jako v přírodě, obyčejný déšť.

Intenzivní typ je však skutečnou zahradou. Daří se tu i velmi náročným rostlinám, keřům i malým stromkům. Fantazii se meze nekladou. Jen vzrůst by měl být přiměřený nosnosti střechy a výšce substrátu kolem 30 cm. Počítejte ovšem s tím, že taková zahrada vyžaduje pravidelnou údržbu a vlastní závlahový systém.

Tak co, naladili jsme vás na tu správnou strunu? Pak vás asi bude ještě zajímat, kolik za takovou oázu krásy zaplatíte. Počítejte zhruba nejméně s 1200 až 4000 Kč na m² i s rostlinami – podle typu zahrady a firmy, kterou si vyberete. Že je to dost? No ano, ale… Jsou tu ještě dvě velká plus. Zahrada na střeše je totiž skvělou izolací. Dokáže zadržet až 70 % srážek a jejich odparem zvlhčovat a ochlazovat ovzduší. A konečně – udělá z vašeho domu přirozenou součást krajiny.