Únor v zahradě

Co na únor říkají lidové pranostiky?

• V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
• Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
• Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
• Únor bílý, pole sílí.
• norová voda, pro pole je škoda.
• Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

Co nás čeká na zahrádce?

• Pravidelně kontrolujeme zeleninu a ovoce uložené ve sklepě. Všechny kusy poškozené hnilobami a plísněmi odstraňujeme. Žádné vykrajování nahnilých a naplesnivělých jablek! Fytotoxiny jsou v celém plodu!
• Také kontrolujeme uložené cibule a hlízy.
• Nezapomínáme na zazimované pelargonie, fuchsie a subtropické rostliny, které vyžadují přes zimu chladnější prostředí. Pelargonie nyní seřízneme a přesadíme.
• Sklepní prostory za teplejších dnů důkladně větráme.
• Únor je už i měsícem výsevů. V tomto období začínáme s výsevy zeleninových paprik. Vyséváme do výsevního substrátu nebo do agroperlitu. Rostlinky pak přepichujeme po jedné do kontejnerků nebo sadbovačů.
• Pokud nemrzne a není na záhonech vrstva sněhu, začneme s výsevy mrkve a kořenové petržele. Tyto zeleniny klíčí velmi dlouho a časným výsevem získáme několik týdnů náskok.
• Do studeného pařeniště můžeme v některých oblastech již začít s výsevy ředkviček.
• Koncem února můžeme v teplé místnosti na okně začít s výsevy dalších zelenin a květin.
• Záhony, na které jsme vyseli mrkev již koncem listopadu, zakryjeme v druhé polovině února bílou netkanou textilií.
• Během února a března děláme za příznivého počasí prosvětlovací řez ovocných dřevin. Odstraňujeme všechny větve, které rostou do koruny, vzájemně se křižují a nemocné či poškozené větve.
• Hlouběji řežeme stromy, které mají jen krátké výhony nebo jich netvoří dost.
• Koncem února můžeme začít s přeroubováním starších peckovin, u nichž začíná proudit míza dříve než u jádrovin.
• Od konce února můžeme rovněž začít s řezem révy vinné.
• Kmeny stromů chráníme proti vzniku mrazových desek, především z jižní strany, bílením vápnem nebo zakrýváním. Někdy stačí jen o kmen opřít prkno.
• Proti kadeřavosti broskvoní je třeba zasahovat vhodnými přípravky již v momentě nalévání a tím i mírného rozevírání pupenů.
• V okrasné zahradě také bývá třeba některé dřeviny prosvětlit nebo provést průklest.
• Využijeme dny, kdy nemrzne a je suché počasí, abychom důkladně zalili všechny jehličnany a stálezelené listnáče.
• Živé ploty z ptačího zobu, habru a třeba hlohu sestříháme koncem února. Ploty ze zlatice (Forsythia) a kdoulovce (Chaenomeles) ne.
• Hvězdníky (Hippeastrum) začneme hnojit, jakmile se objeví poupata. V květináči je můžeme nechat bez přesazení tři čtyři roky.
• Na pokojových rostlinách kontrolujeme případný výskyt škůdců, kterým svědčí teplo a sucho bytů. Nejčastěji to bývají svilušky, molice nebo puklice (na snímku).
• Na trávnících, pokud jsou příliš vlhké nebo podmáčené, se po sejití sněhu objevuje plíseň sněžná (Fusarium nivale) – na snímku. Nejvíce náchylnou trávou bývá běžný jílek vytrvalý. Opatřením je vyvážené hnojení, pravidelné sečení. Pokud se plíseň objeví, je vhodné toto místo vyrýpnout, aby se choroba nešířila dál.