Prosinec v zahradě

Koncem listopadu a hlavně v prosinci se naše aktivity přesouvají ze zahrádky do domu. Zaměstnávají nás jiné koníčky a také přípravy na Vánoce a příchod nového roku. Přesto bychom měli na zahrádku čas od času zajít a zkontrolovat, zda je vše v pořádku. Dny jsou již krátké a počasí chladné. Většinou nám na zahradu vyjde jen pár hodin o víkendu, ale i ty zde můžeme trávit účelně a také příjemně.

Prosinec v zahradě

Co na prosinec říkají lidové pranostiky?

  • O svatém Františku Xaveru (3. 12.) ledový vítr fučí od severu.
  • Hřímá-li v zimě, bude mrazů hojně.
  • Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není třeba se kruté zimy báti.
  • Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
  • Přichází-li zajíc do zahrady, bude zima ještě tužší.
  • Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.

Co nás čeká na zahrádce?

Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?
Co nás čeká na zahrádce?

  • Pokud máme vše řádně uklizeno, zazimováno, záhony zryté, vodu zavřenou, choulostivé rostliny přihrnuté nebo zakryté listím či chvojím, není na zahrádce mnoho práce. Přesto se ještě nějaká najde, abychom se trochu zahřáli.
  • Je ideální čas pro průklest některých stromů, jejichž koruny jsou nyní přehledné. Týká se to například jádrovin. Řez keřů, zvláště těch, které zdobí barevnou kůrou, odložíme až na jaro. Odstraníme však všechny odumřelé, napadené nebo jinak poškozené větve a výhony.
  • Pokud v návalu podzimních prací nezbyl čas na úklid zahrady, ještě nyní můžeme shrabat listí a odstranit všechny „mumie“ jablek i dalšího ovoce, které zůstaly na větvích i pod nimi. Chráníme tak zahradu před šířením chorob.
  • Než půda zmrzne, můžeme také pokračovat v rytí, které jsme v listopadu nestihli.
  • Štíhlé dřeviny, jako jsou túje, jalovce apod. je vhodné aspoň v horní části lehce stáhnout pruhem juty, aby mokrý sníh nezpůsobil deformaci korun.
  • Nezapomeňte, pokud ještě nemrzne, zalít všechny neopadavé dřeviny!
  • Pokud naopak napadl mokrý sníh, je vhodné jej setřást z některých jehličnanů, aby je nezdeformoval nebo nepolámal.
  • Zkontrolujte cibule rostlin určených na rychlení a včas je přeneste do tepla. Umístěte je do „hyacintových“ sklenic nebo třeba jen do misky s drobnými kamínky. Hladina vody by se vlastní cibule neměla dotýkat.
  • Kontrolujte ovoce a zeleninu uloženou ve sklepě. Také je třeba kontrolovat cibule či hlízy, které budete vysazovat až na jaře.
  • Je třeba také pravidelně kontrolovat rostliny zimované na chladných, ale mrazuprostých stanovištích. Nesmíme je nechat zcela přeschnout. Opadlé listy fuchsií posbíráme, aby se nestaly zdrojem šíření plísní. Také kontrolujeme případný výskyt chorob a škůdců a v případě, že něco objevíme, hned zasáhneme.
  • Pokud máme napěstované kořeny čekanky, průběžně necháme narůstat čekankové puky.
  • Kdo si od minulých Vánoc pěstuje vánoční hvězdu (pryšec nejnádhernější), musí rostlinu přibližně asi 5 týdnů zatemňovat (prodloužená noc by měla trvat asi 14–15 hodin). Pozor třeba na osvětlení z ulice, které naše plány může zhatit.
  • 4. prosince vyrazíme do zahrady, abychom přinesli domů několik snítek „barborek“. Dříve, když dívce vykvetly do Štědrého dne, mělo to znamenat, že se do roka vdá. Dnes na to moc nedáme, ale rozkvetlé větévky z třešní, ale i višní, jabloní, zlatice, kdoulovce nebo jasmínu nahokvětého jsou hezkou dekorací.
  • Plody mišpule německé jsou nejchutnější po prvním mrazíku. K chuti přijdou jablíčka z vlastní sklizně, ořechy a třeba také pečené kaštany.
  • K Vánocům patří dárky, a to i květinové. Nejčastěji to bývá již zmíněná vánoční hvězda, brambořík, kalanchoe, pokojová azalka, ale i třeba narašená čemeřice, které se říkávalo vánoční růže. Většině těchto květin je nejlépe v nechladnější místnosti v bytě, kde odkvetou pomaleji.
  • Při vánoční výzdobě by nemělo chybět jmelí, které někdo může přinést i ze zahrady. Tato legendami opředená rostlina se zavěšovala do domu, kde měla zabránit v přístupu zlým duchům. Stala se symbolem zdraví, plodnosti a štěstí.
  • Hezkým zvykem je používání živých vánočních stromečků. Stromky v nádobě postupně zvykáme na vyšší teplotu. Je vhodné nechat je pár dní třeba na chodbě, kde je nižší teplota. Několik dní to s námi stromek v bytě vydrží a pak je třeba jej opět navyknout na chlad. Pokud je půda promrzlá a nemůžeme ho hned vysadit, zabalíme důkladně celou nádobu. Použijeme např. polystyren, listí, jutu apod. Nezapomínáme zalévat.
Autor: VIO (text a foto)

Související k tématu