Dešťová voda nemusí mizet v kanálech, díky dotaci může vyřešit problémy se suchem

Letošní léto bylo extrémem, co se týče množství srážek i dnů, kdy se teplota držela nad třicítkou. Celkově jsme zaznamenali problémy se suchem, nedostatkem vody, zahrádkáři i zemědělci pocítili nižší úrodu. Mnoho lidí to řešilo zaléváním vodou z běžného řadu, účet na konci roku však bude jistě znatelně vyšší. Přitom je řešení na dosah ruky. Využít přírodu. Tedy dešťovou vodu.

Dešťová voda nemusí mizet v kanálech, díky dotaci může vyřešit problémy se suchem

Denní spotřeba vody

Špatná kvalita pitné vody, nedostatečné zásoby, vysychající vrty – nejpalčivější problémy, se kterými se v poslední době potýká stále více měst a obcí. Každý z nás přitom v průměru spotřebuje asi 130 litrů vody denně. Z rozboru tohoto tradičního modelu pak vychází, že z uvedeného množství vypijeme (jde přece o vodu pitnou) nebo použijeme k vaření asi jen 3,0 - 3,5 l denně, což činí pouhá 4 % spotřeby. Průzkumy dále zjistily, že na běžnou hygienu (mytí, čištění zubů) denně použijeme asi 9 litrů, k mytí nádobí zhruba stejné množství, ovšem koupel či sprchování už vyžaduje 44 litrů. A pak zbývá ještě splachování toalety - 46 litrů, praní 17, zalévání asi 11 litrů a tak bychom mohli pokračovat. Právě na tyto činnosti lze použít tzv. vodu nahraditelnou, nepitnou…, konkrétně srážkovou.

Využití dešťové vody k zalévání
Využití dešťové vody k zalévání

Srážková voda

Srážková voda obvykle nemá problémy s kvalitou, potíže (zejména v posledních letech) jsou spíše s jejím množstvím a s tím, že je třeba ji před vlastním použitím někde schraňovat. Běžný rodinný domek potřebuje k efektivnímu využívání dešťové vody nádrže o objemu zhruba 4 - 6 m3. Existuje ještě jeden dnes už poměrně rozšířený zdroj vody a tím je voda přečištěná, což ovšem vyžaduje technickou schopnost domu přečistit část odpadní vody tak, aby se mohla vrátit do oběhu.

Vydatnost tohoto zdroje pak pochopitelně závisí na produkci odpadní vody, kterou čistíte. Určitá soběstačnost domu v hospodaření s vodou se odvíjí od zmíněných zdrojů, dále od spotřebičů vody a od jejich citlivosti na kvalitu vody. Alternativní řešení v podstatě nabízí sama příroda. Ovšem ta je stran množství srážek v některých lokalitách čím dál tím víc „skoupější“. I proto se dešťovka a její praktické využití v domě a kolem něj v současnosti stala mnohem aktuálnějším tématem než kdykoli v minulosti.

O dotačním programu Dešťovka – „Modrá úsporám“

Ministerstvo životního prostředí chce v rámci tzv. ekoinovací motivovat lidi, aby začali hospodařit s dešťovou vodou. Dohání tak problém, který započal již před dvaceti lety v důsledku klimatických změn. „Vodní blahobyt skončil,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec, „musíme si vážit vody, která nám napadne v podobě srážek.“ Celý program se skládá z několika dílčích složek, jež se zabývají i opatřeními na zemědělské a lesní půdě, především však ve městech, kde se kvůli betonovému zalití nemůže voda vsáknout do půdy.

Dotační program s pracovním názvem Modrá úsporám a oficiálním pojmenováním Dešťovka je určen také pro občany, kteří si problém s nedostatkem pitné vody uvědomují, smýšlejí ekologicky a chtějí ušetřit za drahou pitnou vodu. V pilotní fázi tohoto programu bylo vymezeno 100 milionů korun. Program měl obrovský úspěch. Již za 28 hodin byl plně vyčerpán. Ministr ŽP R. Brabec proto spustil druhou vlnu dotací. Stát by měl darovat až 200 milionů v právě běžícím programu. Předpokládáme, že program bude nadále rozdělen do čtyř kategorií, oficiálně tří. Čtvrtá je rozdělena na dvě podkategorie. Nejjednodušší kategorií jsou dotace pro majitele rodinných i bytových domů na podzemní (především plastové) nádrže na dešťovou vodu. Tato voda se dá používat na zalévání zahrady, splachování toalety či úklid v domě. Ušetříte tak až přes polovinu denní spotřeby drahé pitné vody. Navíc stát přispěje až 50 %, a to nejen na koupi nádrže, ale také projekt, instalaci a čerpadlo. Dotovat se budou nádrže větší než dva tisíce litrů, nicméně se předpokládá, že majitelé zvolí rezervoáry objemnější.

Další kategorie programu Dešťovka jsou určené lidem, kteří nedostatkem pitné vody postiženi nejsou. Nejvíce dotovaná kategorie vyžaduje stavební zásahy v domě, protože je potřeba rozvést samostatné trubky na dešťovou vodu nebo tzv. šedou vodu, tedy vyčištěnou odpadní vodu z van a umyvadel. Tento typ dotací nabízí až trojnásobně vyšší částku. Dostat můžete až 60 tisíc korun. MŽP R. Brabec předpokládá, že opětovné využívání vody z domácností bude za 20 let naprosto běžné. Splachování WC pitnou vodou považuje za barbarství. „V některých zemích se splachování pitnou vodou považuje za něco nepřípustného,“ dodává.

  • Zalévání dešťovou vodou: Dotace až 55 000 Kč (20 000 Kč + 3500 Kč/m3) na pořízení akumulačních nádrží na zalévání zahrady o objemu alespoň 2000 l.
  • Zalévání a splachování: Dotace až 65 000 Kč (30 000 Kč + 3500 Kč/m3) na řešení rozvodů dešťové vody k dalšímu využití např. ke splachování.
  • Využití šedé odpadní vody: Dotace až 105 000 Kč (60 000 Kč + 3500 Kč/m3) na systém využívání předčištěné odpadní vody k dalšímu využití (splachování WC).
Využití dešťové vody k zalévání a splachování
Využití dešťové vody k zalévání a splachování

Co je šedá voda?

Podle EN 12056 se šedou vodou označují splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, van, sprch, dřezů apod. Šedou vodu, zejména z koupelen, je možné po úpravě použít jako vodu provozní (tzv. bílou vodu) pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad, čímž vzniká výrazná úspor nákladů na stočné. Šedé vody se dělí na neseparované, dále z kuchyní a myček, z praček, z umyvadel, van a sprch a na ostatní šedé vody. Charakteristické je kolísání hodnot znečištění, které vyplývá z rozdílného životního stylu. Obecně lze říci, že nejméně zatížené jsou vody ze sprch a mytí, složitější je využití vod např. z kuchyní (obsahují množství tuků apod.). Podle zatížení se šedé vody dělí na vhodné a podmíněně použitelné pro recyklaci a následné využití. Použitelná je voda z umyvadel, van a sprch a podmíněně použitelná z oblasti kuchyně a myčky na nádobí.

Technologie využití šedé odpadní vody

Znovuvyužití šedé odpadní vody je jednou z cest, jak snížit spotřebu pitné vody a redukovat množství vypouštěných vod. Technologie čištění využívá aerobní biologické procesy a je vybavena membránovou technologií, která vyčištěnou vodu zbavuje většiny virů a bakterií. Vyčištěná šedá voda se nazývá bílá, je kvalitou srovnatelná s dešťovou vodou a použitelná především jako voda provozní, pro splachování toalet a zalévání. Jak vše probíhá? Odpadní voda natéká přes filtr mechanických nečistot do vyrovnávací nádrže. Tato nádrž má funkci zachytit nerovnoměrnost vypouštění – akumulaci. Z vyrovnávací nádrže je voda čerpána čerpadlem do aktivační nádrže. V reakční nádrži se voda biologicky čistí. V aktivační nádrži je osazen membránový modul s aeračním systémem, který slouží ke vhánění kyslíku do aktivační nádrže a k čištění membrán. Nad membránovým modulem je umístěno čerpadlo, které pod tlakem odsává vodu přes filtrační membrány a odvádí již vyčištěnou vodu do akumulační nádrže už vyčištěné vody. Z ní je čerpána pomocí automatické tlakové stanice s membránovou tlakovou nádobou do systému rozvodu provozní vody. Za čerpací stanicí je umístěna membránová tlaková nádoba. Jako poslední je zařazena UV lampa, sloužící k dezinfekci vody. Všechny nádrže jsou opatřeny havarijním přepadem a možností doplňování pitnou vodou do akumulační nádrže vyčištěné vody v případě nedostatku šedých vod.

Využití šedé vody k zalévání a splachování
Využití šedé vody k zalévání a splachování

Energie šedých vod

Významným aspektem využití odpadních šedých vod je kromě vzpomínaného také značný tepelný potenciál těchto vod. Teplota šedé vody je ovšem závislá na mnoha faktorech, proto je důležité individuální posouzení každého objektu. Odebírání tepla z odpadní vody můžeme provádět buď to lokálně, nebo centrálně, přičemž o vhodnosti té či oné varianty rozhoduje průtok odpadní vody. Pro menší aplikace a rodinné domy je investičně zajímavější lokální rekuperace tepla, která reaguje na aktuální spotřebu. Odpadní voda obsahuje organické látky, tepelnou a kinetickou energii, jejíž množství je zhruba 9x vyšší než je potřeba na její čištění. Paradoxně však na čištění odpadní vody energii ještě dodáváme. Spotřeba energie na ohřev teplé užitkové vody (TUV), která tvoří značnou část šedých vod, tvoří dnes přibližně 25 % celkových nákladů na energie v objektech a 25 – 75 % v domácnostech, které vložíme do ohřátí TUV (čím kvalitnější je dům - např. v pasivním standardu, tím je poměr potřeby tepla pro ohřev TUV vyšší). Vložením výměníku do vyrovnávací nádrže lze získat potřebné teplo pro přímý předehřev TUV, možností je i využití tepelného čerpadla a převedení tepla na vyšší teplotní parametry topné vody, která ohřeje TUV na potřebnou teplotu (55 °C) a která může také sloužit jako zdroj topného systému o teplotě až 65 °C.

Autor: Saint-Gobain (text a foto)

Související k tématu