Americké padlí na angreštu

Na farmářských trzích budí zájem ale i zvědavost drobné ovoce, které dřív na naše stoly neodmyslitelně patřilo: rybíz červený, žlutý i větší černý a samozřejmě i srstka – angrešt. Je škoda, že z řady zahrad je vyhnaly krásné trávníky. Keříky potřebovaly totiž minimum péče – prořezat, pohnojit a sklidit. Dobré je ale také chránit je před chorobou, která nám radost ze sklizně umí pokazit. Naštěstí účinné prostředky na americké padlí nabízí společnost Lovela.

Americké padlí na angreštu

Hnědé padlí angreštu, jak se jmenuje plným jménem, pochází z Ameriky a odsud je i jméno, které je rozšířené mezi zahrádkáři. Angrešt (ale může napadnout i rybíz) potrápí především v deštivých letech a nebo tam, kde máme keře vysazené hustě nebo ve stínu. Také může keře postihnout, pokud jsme je přehnojili dusíkem. Mladé výhony na takových keřích odumírají, a protože se angrešt vytvářením stále nových vyčerpává, do zimy nastupuje v oslabené kondici, takže snáz podlehne zimním mrazům. Napadené plody se samozřejmě jíst nedají.

Americké padlí na angreštu
Americké padlí na angreštu
Americké padlí na angreštu
Americké padlí na angreštu

Jen tak k „zobání“ i do kuchyně

Angrešt býval považovaný za vděčný keř, který nezabírá mnoho místa a obvykle byl někde u plotu, kůlny a nebo na cestě ke garáži. Trochu protivnou sklizeň z ostnatých větví vyvažovala neopakovatelná chuť chlupatých kuliček konzumovaných jako čerstvé, v kompotu a nebo zpracované na marmeládu. I třeba k pečenému masu chutnaly výborně. V čerstvé podobě je samozřejmě veškeré drobné ovoce vydatným zdrojem vitamínů především C, A a skupiny B, bohatě jsou v něm zastoupeny minerální látky, hlavně železo, fosfor a vápník. V této přirozené podobě naší imunitě svědčí určitě víc, než nejpestrobarevnější pilulky.

Pěstování je jednoduché

K pěstování angreštu budeme potřebovat především nůžky. Už při výsadbě zkrátíme výhony na jeden až dva pupeny. Zjara v druhém roce vybereme asi šest nejsilnějších prutů a zkrátíme je o třetinu, pokud se na nich již vytvořil obrost, zkrátíme ho na dva pupeny. V dalších letech na počátku léta odstraňujeme nové výmladky. V předjaří postranní obrost zkracujeme až o dvě třetiny a prodloužení větví asi o polovinu. Keře by neměly přehoustnout. Zhruba po deseti letech keře zmladíme – staré větve odřízneme až u země a necháme jen šest nejsilnějších mladých výhonů.

Ochrana před padlím

Nejdříve se objevují typické bílé vatovité povlaky na špičkách výhonků angreštu. Po odkvětu se mohou rozšířit i na plody. Nejrychleji se šíří za vlhkého počasí s teplotou okolo 20 °C. Bílá „vata“ postupně hnědne a listy zasychají. Protože nemoc přezimuje na špičkách letorostů, které vypadají jako šedostříbrné, je dobré je již při zimním řezu odstřihnout. Nemělo by nás ani napadnout větvičky dávat do kompostu - nejlépe uděláme, když je spálíme.

{"type":"image","image_id":null}

I přes tato opatření bývá nutné použít i chemickou ochranu. Čas na první ošetření se blíží. Měli bychom začít angrešt (stejně jako rybíz – především černý) chránit již při rašení. A další ošetření aplikujeme těsně po odkvětu angreštu a pro jistotu znovu zopakujeme po deseti dnech až dvou týdnech. Osvědčenými přípravky pro boj s hnědým padlím jsou Discus nebo Sulikol 750 SC.

Více o chemické ochraně zahrady na www.lovela.cz

Autor: Jiří Jan a Lovela (text), Lovela

Související k tématu