Velký rozvoj dřevostaveb začal při osidlování amerického divokého západu. Přistěhovalci měli k dispozici kladivo a hřebíky, zdroj stavebních surovin představovaly lesy. V severských státech hrál kromě dostupnosti dřeva roli ještě čas potřebný na stavbu a nutnost velké tepelné odolnosti stavby.
Dřevostavby – 2. díl
Dřevostavby – 2. díl Dřevostavby – 2. díl
Dřevo jako surovina
Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví pro realizaci nosných konstrukcí až pětipodlažních domů. Ke stavění ze dřeva není potřeba drancovat lesy. Správný hospodář ví, že les má být racionálně těžen a obnovován. Moderní stavební konstrukce a stavby ze dřeva mohou bez problému sloužit svému účelu i 150 let. Vhodná doba pro těžbu dřeva je asi 70 let. Než jeden dům doslouží, vyroste v lese dřevo na dva nové. Masivní dřevo je v moderních stavbách používáno pro realizaci prakticky všech nosných konstrukcí.
Dřevo jako surovina
Moderní, správně navržené a realizované konstrukce a stavby na bázi dřeva mají řadu předností. Představují nejmenší zatížení životního prostředí a potřebu energie při jejich výstavbě, užívání, ale i při jejich likvidaci.
Rozvoj dřevostaveb, technologií a materiálů s nimi souvisejících vytváří podmínky pro maximální zhodnocení a komplexní využití dřeva – této jediné obnovitelné a ekologické suroviny ve stavbách i v době, kdy už budou ostatní fosilní suroviny potřebné k výrobě stavebních hmot beznadějně vyčerpány.
Materiály
Materiály Materiály
Poptávce po materiálech na výstavbu dřevěných domů nebo jejich částí se přizpůsobují i výrobci. Ti reagují buď výrobou nových materiálů nebo úpravou a zlepšením vlastností stávajících výrobků.Mimo rostlý masiv, hranolky, prkna nebo trámy se nesrubová dřevostavba neobejde bez konstrukčních desek nebo panelů. Mezi nejznámější a nejvíce používané patří OSB desky, Cetris desky nebo Rigidur od společnosti Rigips. Jedná se o velkoplošné deskové materiály na bázi dřeva. Mezi jejich vlastnosti patří vysoká pevnost, požární odolnost a velká vlhkuvzdornost. Snadno je lze upravit na požadovaný rozměr. K jejich plošnému dělení poslouží ruční i elektrická pila. Tyto materiály je možné použít na opláštění celého domu nebo dřevěné kostry. Stejně tak se hodí na záklop střechy nebo podkroví, či jako podklad pod plovoucí podlahu. Použít je také můžeme ke stavbě libovolných příček nebo venkovních staveb či přístřešků. Velikost a síla jednotlivých formátů desek se liší podle způsobu jejich použití. Při výrobě jsou lisovány pod velkým tlakem a kalibrovány na shodnou tloušťku. OSB desky a desky Rigidur mohou být zakončeny natupo nebo perem a drážkou po celém obvodu. To značně zjednodušuje jejich montáž i práci s nimi. Přechody a spoje jednotlivých desek jsou pak pevné a přesné.
Materiály Materiály
Cetris desky, používané k vnějšímu opláštění budov, je možno libovolně barevně upravit. Stejně tak OSB desky je možné mořit nebo barevně upravovat. Pro svůj přírodní dřevěný vzhled se stávají čím dál tím více oblíbené a nechávají se v interiérech přiznané. Týká se to například podlah, ale i stěn příček nebo kusů nábytku, které jsou z nich vyrobeny.
Materiály
Jako hlavní spojovací materiál se používají kovové úhelníky a spojky s pevnostním prolisem, hřebíky a vruty do dřeva s nereznoucí povrchovou úpravou nebo z nekorodujících materiálů. Klasické dřevěné tesařské spoje jako jsou dlab, čep a přeplátování se využívají také.
Trocha teorie
Trocha teorie
Při výběru typu dřevostavby je důležité si rozmyslet, kolik máme místa na pozemku a jaký typ stavby se do okolní zástavby nebo krajiny hodí. Jestli budeme volit nízký přízemní bungalov nebo patrovou stavbu. Podle toho se také volí tloušťka stěn a především nosnost celé konstrukce tak, aby stěny unesly další podlahu v prvním nebo dalších nadzemních podlažích.Dřevostavby bez betonových nebo cihlových prvků je možné stavět až do výšky pěti pater. Stejně jako klasická zděná stavba je i dřevostavba nejčastěji založena na připravené základové desce s horizontální izolací. K té je stavba kotvena a na ni se pak začne dřevěná konstrukce vztyčovat.
Proč ta česká nedůvěra?
Proč ta česká nedůvěra?
Všude jinde ve světě, ale i u našich evropských sousedů, dosahuje podíl dřevostaveb v celkové produkci rodinných nebo obytných domů 10–30 %. U nás se pohybujeme mezi 1–2 %. Jako jeden z důvodů tak nízkého podílu dřevostaveb se udává velký mnohaletý reklamní nápor cihlářských a porobetonářských firem a výrobců jak v televizi, tak v ostatních tištěných nebo internetových médiích. Díky nim zůstaly ostatní alternativní technologie zcela zastíněny. Dalším důvodem pomalého zvykání na nové dřevostavby bude pravděpodobně i s česká konzervativnost. Češi prý od pradávna chtějí jen kamenná sídla a jiná pokládají za „papundeklová“, dočasná, podřadná, pro chudé. V čerstvé paměti totiž mají jediné více známé pokusy o dřevodomy u nás – a to „Okál“ nebo víceúčelové „papundeklové Tesko“ domy. K českému nezájmu o dřevostavby možná přispívá malá osvěta. Většina lidí ví o dřevostavbách příliš málo na to, aby je mohla objektivně porovnat s jinými typy staveb.
Dřevo – obnovitelný stavební materiál
Podle průzkumů je další faktorem nedůvěry k dřevostavbám u ekologicky smýšlejících lidí lítost nad „plundrováním lesa“. Přitom pravda je taková, že v naší republice se zhruba vytěží necelé 3/4 z toho, co v lesích v plném zdraví naroste do těžebné velikosti a zbytek je nevyužit. A stejně jako Česká republika jsou na tom i další evropské země bohaté na lesy, včetně Skandinávie, Německa, Rakouska atd. Dřeva je zkrátka dostatek a těžit se stejně musí. Naše republika zaujímá 4. místo v Evropě v zásobě dřeva na 1 hektar a 6. místo v ročním přírůstku na 1 hektar. Každoročně se u nás zvětší zásoby dřeva cca o 3 milióny m³. Podle statistik je využití dřeva ve stavebnictví v Kanadě 80%, ve Finsku, Švédsku a Norsku 70%. Dokonce i v Rakousku a Německu je to 20 %. U nás v České republice méně než 3 %...
Zima v zimě?
Zima v zimě? Zima v zimě?
Jedním z důvodů k pochybnostem je i obava, jestli je vlastně ve dřevostavbě v zimě opravdu dostatek tepla. To závisí na technologii stavby a správné izolaci. Sever Evropy, Norsko, Švédsko, Finsko, ale i Kanada má dřevodomy jako plnohodnotné celoroční bydlení splňující veškerý komfort a standart. Dokonalá tepelná izolace objektů, která řeší bydlení v daleko tvrdších severských podmínkách, vytváří v našich klimatických poměrech daleko větší tepelnou pohodu při nízkých nákladech na vytápění. Vysoký tepelný odpor přesahuje požadované normy a prostor se rychle vyhřeje. Praxe ukazuje až o 30 % nižší spotřebu energie na vytápění než u klasického zděného neizolovaného domu.
Dřevostavby – pravdy a mýty
Hořlavost dřeva
Požáry v bytech vznikají hlavně vznícením snadno hořlavých materiálů (textilií, nábytku, plastů, technických hořlavin atd.) v důsledku špatného zacházení s otevřeným ohněm a elektrickými spotřebiči nebo pro vadný stav energetických rozvodů a neodbornou manipulaci s nimi. Typ stavební konstrukce za vznícením téměř nikdy nestojí a nehořlavá staviva celkem logicky z lidských obydlí ničivý oheň nevytlačila, ani jeho katastrofální důsledky. V kritické situaci, když už požár zuří, projevuje dřevo obdivuhodnou odolnost a hlavně hoří předvídatelně. Požární odolnost dřevostaveb splňuje veškeré příslušné normy.
Životnost dřevostaveb
Nedůvěra k dřevostavbám pramení také v nepodložené informaci o jejich krátké životnosti. Přitom kdo se bojí ať uváží, že mnohým roubenkám, krášlícím naše hory a udržovaným chataři a chalupáři, je dost často i přes sto let. Nejde ale jenom o klasické roubenky. Důkazem dlouhé životnosti domů ze dřeva jsou dodnes zachovalé dřevěné, roubené domy a hrázděné konstrukce. Některé pocházejí dokonce ze 14. století. Dřevěné rámy těchto domů jsou stále ve výborném stavu. O krovech na hradech a zámcích ani nemluvě.
Dřevostavba pro chudé?
Dřevostavby – pravdy a mýty
Lidé často nevědí, co je to dřevostavba, a proto ji nechtějí. Od svého domu očekávají, že je bude reprezentovat, jenže pod dřevostavbou si většina Čechů představí srub z hrubé kulatiny, v lepším případě stavbu stlučenou z fošen a prken. V celém světě však existuje nepřeberné množství příkladů, kdy dřevo posloužilo jako základní stavební materiál pro vkusné, reprezentativní i honosné rezidenční stavby. S kamennými stavbami si v ničem nezadají. I nejbohatší muž světa Bill Gates prý bydlí v moderní dřevostavbě.
