Současná výstavba rodinných domů zahrnuje z velké části domky nevelkých rozměrů, řadovky nebo dvojdomky. V těchto domech nebývá mnoho úložných prostor například pro kolo, posilovací lavici, zahradní nábytek nebo sekačku. V takovém případě je třeba hledat pomoc venku a to v podobě zahradního domku nebo jiné dřevostavby, která nám chybějící místnost nahradí.
Zahradní dřevostavby nabízené na českém trhu je možné rozdělit do několika kategorií. Ty nejmenší jsou obvykle nazývány domky na nářadí. Jejich rozměr nepřesahuje obvykle 9 m2. Jsou vyrobeny většinou jako panelové domky, méně často jako srubové stavby. Tloušťka stěnovnic je 14–19 mm. Domky jsou jednoduché, okna často fungují jen jako průhledy světla, nelze je otevírat. Jednokřídlé nebo dvojité dveře jsou opatřeny klasickým klíčem nebo petlicí. Domky slouží jako úložiště běžného zahradnického nářadí. Ukládat do takovýchto domků dražší věci jako je elektrické pracovní nářadí, kola či sekačka není vzhledem k absenci bezpečnostních zámků příliš vhodné.
Zahradní domky větších rozměrů (12–25 m2) jsou určeny na ukládání dražšího zařízení a v mnoha případech slouží i jako pohotovostní ložnice pro letní návštěvu nebo prázdninové nocování dětí. Domky jsou masivnější, tloušťka stěnovnic je min. 22 mm, lépe 28 nebo 33 mm. Stěnovnice jsou opatřeny perem a drážkou a koncovým zámkem, tzn. srubovým spojem. Díky tomuto spoji, který je jištěn v rozích dilatační latí jsou domky pevné a stabilní v průběhu let i za vlivu častého střídání teplot.
Stavby mají jedno a více plně funkčních oken, které zajišťují časté větrání, zvláště v letním období, kdy se domek silně prohřívá. Dveře bývají opatřeny FAB zámkem. Výrobci dřevěných domků nabízejí další doplňky jako např. okenice na dveře i okna, izolační dvojskla, čelní i boční přesahy, terasy apod. Výhodou takovýchto domků je možnost přístaveb, jako jsou přístřešky nebo přístavky. Přístřešky bývají prakticky využívány jako úložiště často používaných věcí (kolo, kolečko) nebo dřeva. Přístavky slouží jako sklady nebo malé dílny.
Další kategorii tvoří zahradní chatky. Chatky mají obdobné parametry jako zahradní domky. Jsou vzhlednější a mohou dosahovat rozměrů až 30 m2. Tloušťka stěnovnic je 45–90 mm. Chatky mají jednu i více místností, často i podkroví či jednoduché empore, které umožňuje přespání nebo ukládání sezonních věcí. Chatky jsou vybaveny čelní nebo rohovou terasou. Střešní krytinu takovýchto staveb by měl vždy tvořit asfaltový šindel, který je vysoce trvanlivý, estetický, snadno se instaluje a svou vahou chatu výrazně nezatěžuje.
Samostatnou skupinu tvoří zahradní altány a besídky. Rozdíl mezi nimi je v jejich uzavřenosti. Besídky jsou obvykle stavby s nízkým zábradlím, případně jsou stěny tvořeny dřevěnými mřížkami. Naproti tomu altány jsou dřevostavby opatřené okny a dveřmi. Jejich půdorys je oproti zahradním domkům ve tvaru šesti- či osmihranu. Mají romantičtější podobu a slouží výhradně k relaxaci či zájmové činnosti.
Mezi dřevěné stavby patří v neposlední řadě i zahradní pergoly, což jsou konstrukce v zahradě bez nebo se zastřešením. Ty slouží jako venkovní posezení, v mnoha případech jsou umístěny přímo u domu a fungují jako prodloužený obývací pokoj. Masivnost stavby je určena její funkcí a vybaveností. Nároky na zastřešenou pergolu osazenou krbem nebo venkovní kuchyní jsou samozřejmě vyšší než u jednoduché konstrukce sloužící vedle posezení jako opora pro květiny.
Platí, že jakákoli dřevěná stavba podléhá ohlašovací povinnosti a to jak na obecním tak podle nového stavebního zákona i na stavebním úřadě. I když proces schvalování není dlouhý, musí o stavbě příslušný úřad vědět a vyjádřit se k ní. V této souvislosti se zvláštní důraz klade na podloží a demontovatelnost stavby. V případě, že je stavba pevně spojená s podkladem, nebo jsou pro její stavbu nutné základy nebo betonová deska, jsou nároky úřadu větší. U menších staveb však většinou stačí štěrkové lože, na které je dřevostavba volně postavena.
Zdroj informací: Ing. Vlad. Horáková, Vladeko, s.r.o.
