Tradiční říkadla ozdobí vajíčka pro malé koledníky

Původní tradice spojené s připomínkou na poslední týden Ježíše Krista se postupem doby upravují ve zvyklosti, které se mění kraj od kraje. Přesto některé tradice zůstávají, byť jejich původní význam zná jen málokdo. Druchema se snaží držet tradic, proto do svého sortimentu OVO zařadila obtisky s tradičními říkankami. Děti se rýmovačky učí již od malička. Který rodič nerecitoval svému synovi "Otloukej se píšťaličko..." nebo dceři "Šla Nanynka do zelí..". A tak si můžete připomenout některé již dávno zapomenuté dětské básničky při zdobení vajíček spolu s dětmi.

Postup zdobení

Učit vás, jak barvit vajíčka, by bylo zbytečné. Tyto dovednosti si předávají rodiny z generace na generaci. Rady a tipy jsme tu již ukázali. Nebo si přečtete některý z našich dalších článků o barvení vajíček. Použijete-li barvy z obchodu, na zadní straně obalu jsou jak textové, tak obrázkové návody. Podle toho to zvládne i malé dítě. Použít můžete různé druhy barev i odstínů. Od tekutých, přes práškové, od klasických, až po metalické či se třpytky.

Samotné lepení obtisků také není nic složitého. Postačí k tomu miska s teplou vodou a pro lepší uchopení pinzeta. Obtisky vystřihněte a ponořte na pár vteřin do vody. Poté vyjměte a položte tiskem nahoru na hladkou plochu. Prstem vyzkoušejte, zda jde již posunovat obrázkem, pokud ano, přiložte obrázek na vajíčko (opět tiskem nahoru), lehce přidržte a spodní bílý papír vytáhněte. Hladkou stranou spodního papíru ještě vyhladíte obtisklý obrázek, vymáčknete vodu i vzduchové bubliny.

Dětské říkanky si můžete s dětmi zopakovat

Zajíček ve své jamce, sedí sám, sedí sám. Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati, hbitě skoč a vyskoč.

Až já budu velká, bude ze mne selka, přijďte k nám, já vám dám plný krajáč mléka.

Tluče bubeníček tluče na buben a svolává hochy - hoši pojďte ven. Zahrajem si na vojáky, máme pušky i bodáky, hola hola hej, nikdo nemeškej.

Kočka leze dírou, pes oknem, nebude-li pršet nezmoknem. A když bude pršet zmokneme, na sluníčku zase uschneme.

Běží liška k táboru, nese pytel zázvoru. Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá. Běž zajíčku, běž za ní, pober jí to koření. Liška se mu schovala, ještě se mu vysmála.

Skákal pes přes oves, přes zelenou louku. Šel za ním myslivec, péro na klobouku. Pejsku náš, co děláš, žes tak vesel stále. Řek bych vám, nevím sám, hop a skákal dále.

Pašijový týden

Pašijový týden je připomínkou posledního týdne Ježíšova pozemského života. Pašije znamenají v překladu utrpení. V běžném životě se hned po Květnové neděli začalo s velkým úklidem, mnohde spojeným i s bílením místností, pozornost se věnovala i okolí domu a zahrádce.V pondělí, které se nazývá Modré pondělí nebo někde také Žluté, se žádná speciální tradice nedrží. Další den se nazývá Šedivé úterý. V tento den hospodyňky sahaly i do nejzazších koutů, aby odtud vymetly pavouky. Sazometná (škaredá či smetná) středa má svůj název díky Jidášovi, který zradil Krista za třicet stříbrných. V tento den se vymetaly saze, celkově se uklízelo a jedlo velice skromně (např. luštěniny, natrhané bramboráky nebo bramborové placky). Pozor, pokud se ovšem budete škaredit v tento den, vydrží vám to po zbytek roku!Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Ale svůj název má díky chybě v překladu. V němčině se tomuto dni kdysi říkalo Lkavý čtvrtek - tedy Greinnen Donnerstag. Postupem se však překomolilo na Grünner Donnerstag (zelený). Je tradicí, že v tento den se jí zelené pokrmy.

Velký pátek - den smrti Ježíše Krista. Dle lidových pověr se otevírají poklady ve skalách. Nesmělo se prát prádlo (bylo by namáčeno do krve Krista), nesmělo se nic půjčovat (taková věc by mohla být očarována), nesmělo se rýt, kopat či okopávat zem. Pekly se mazance, do kterých se na památku ukřižování Ježíše Krista dělal uprostřed kříž. V tento den se držel přísný půst. Bílá sobota je ve znamení ukončení postní doby. Ticho a tmu v kostelích vystřídalo v tento den světlo svící a návrat zvonů z Říma, tedy zvuk zvonů a varhan. V tento den se v příbytcích bílilo a celkově uklízelo. Na neděli připadá Boží hod Velikonoční. Nese se v duchu oslav Zmrtvýchvstání Páně. V kostelech se světily mazance, vejce, chléb, víno a další tradiční pokrmy. Jedlo se střídmě, aby se po dlouhém půstu tělu nepřivodily zažívací obtíže.Velikonoční pondělí bývá označováno jako Červené pondělí. Po celém kraji chodí chlapci na koledu, děvčata čekají doma a rozdávají koledu. V tento den se k snídani servírovala převážně vejce na všechny možné způsoby (jako symbol znovuzrození).