Tesařská kladiva Fiskars, nářadí jako šperk

První kladivo, nebo kladivo-sekera, chceme-li, byla dřevěná rukojeť se vsazeným kamenem. Byla to zbraň našich prapředků. Nejprve na obranu a postupně i na opracování materiálů. Princip, kdy pracujeme s kinetickou energii, kterou předáváme dál jinému materiálu, je vlastně pořád stejný.

Tesařská kladiva Fiskars, nářadí jako šperk

Jeden z nejstarších nástrojů

Jeden z nejstarších nástrojů
Jeden z nejstarších nástrojů
Jeden z nejstarších nástrojů
Jeden z nejstarších nástrojů

Kladivo jako takové je jeden z nejstarších nástrojů, které člověk používá, nástroje a výrobky svou funkcí podobné kladivům jsou známy přes 25 tisíc let. Kladivo je na první pohled obyčejným nástrojem v každé kutilské nebo řemeslné dílně a mohlo by se říci, že na něm není nic složitého ani zajímavého. Prostě jde jen o rukojeť a samotnou hlavu kladiva sloužící k zatloukání, kus železa s dírou a topůrko. Ovšem není kladivo jako kladivo. Nová kolekce pracovního nářadí Fiskars, určeného nejen pro stavbu a zahradu, nám předvádí i tak obyčejnou věc v novém světle.

Nemám spoj a proto držím

Nemám spoj a proto držím
Nemám spoj a proto držím
Nemám spoj a proto držím
Nemám spoj a proto držím
Nemám spoj a proto držím
Nemám spoj a proto držím

Největší možný problém tesařského kladiva odstranili konstruktéři ve Fiskarsu vlastně už při navrhování jeho tvaru. Místo běžného spoje hlavy kladiva s rukojetí to Fiskars vyřešil tak, že hlava kladiva spolu s první částí rukojeti je odlita z jediného kusu. Spoj umístili až tam, kde už páka při vytahování hřebíků z prken a údery při tlučení nemají takovou destrukční sílu na materiál, tedy doprostřed rukojeti. Kladivo tak netrpí na slabé lámací místo v obvykle nejvíce namáhaném místě.

Tesařské kladivo by klidně mohlo být z jednoho kusu, a i se to tak někdy dělá, ale to by nebylo možné realizovat další záměr konstruktérů Fiskars o ergonomii. Změna materiálu a spojení v úchopové části rukojeti je záměrná, proto aby bylo možné kladivo odlehčit a vyvážit a především odpružit. Rázy do rukou jsou při jeho použití na zatloukání až o 70 procent menší než u klasických konstrukcí kladiva nebo pevných spojů. To znamená méně námahy a otřesů pro ruce a zápěstí a pohodlnější práci.

Bez testů to nejde

U netradiční konstrukce kladiv byly provedeny mnohé zátěžové testy v mechanické laboratoři. Dynamické a mnohonásobně opakované pracovní namáhání spojů a výrobků při práci, stejně jako jejich destruktivní i nedestruktivní testy, vše samozřejmě kontrolováno moderními měřícími technikami pro pevnost materiálu a spojů. Ultrazvukem i rentgenem materiálů. Teprve po jejich úspěšném absolvování bylo možné kladivo dát na trh.

Mám díry, proto držím

Mám díry, proto držím
Mám díry, proto držím
Mám díry, proto držím
Mám díry, proto držím

Dávný vtip o toaletním papíru nebo křídlech letadel měl pointu v tom, že se křídlo nebo papír utrhl vždy jinde, než byly díry a perforace. Možná vtip doputoval až do Finska k návrhářům Fiskars. Industriální až transformerský vzhled kladiva nemá jen estetickou funkci. Každé vybrání má smysl. Jednou z funkcí je odlehčení rukojeti tak, aby největší razance a váha zůstala v hlavě kladiva. To už má Fiskars vyzkoušeno ze seker. Druhou je pevnost. I když to tak nevypadá, jde vlastně o malou příhradovou konstrukci, kterou známe z mostů nebo třeba jeřábů - působení přenosu sil se rozkládá a netrpí tak pouze jedna nejvíce namáhaná část. Vše se rozkládá do celé konstrukce rukojeti. Důkazem funkčnosti systému jsou nejen jeřáby a střešní konstrukce, ale i Eiffelova věž, naše Hlavní nádraží v Praze nebo železniční mosty. Systém je stejný.

Tesařské kladivo samá díra

Tesařské kladivo samá díra
Tesařské kladivo samá díra
Tesařské kladivo samá díra
Tesařské kladivo samá díra

Příhradová odlehčená rukojeť je přesně v duchu Fiskars. Nemít zbytečně těžkou rukojeť a všechnu váhu přenést na samotné kladivo. Tak je možné, i díky menší námaze, přenést váhu a švih na konec kladiva a zatlouct kladivem hřebíky jako bychom měli kladivo o jednu váhovou kategorii vyšší.

Tesařské kladivo samá díra
Tesařské kladivo samá díra

To z pracovního hlediska měně podstatné pro práci, co ale opomenout nelze, je to, že je tesařské kladivo od Fiskarsu prostě krásné. Designéři i konstruktéři se vyšvihli (ostatně nejen v případě kladiv). Po více jak ročním testování v Americe plné dřevostaveb a v části Evropy se konečně dostalo i na český trh. Vzorky už jsem viděl před rokem, a jestli jsem měl Fiskars rád dříve, tento sortiment to určitě nepokazí.

Ideální pro práci se dřevem

Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem

Hřebík zatlučeme i obyčejným kladívkem nebo sekerkou. Tesařské kladivo má ale více funkci a spojuje tak několik druhů nářadí najednou. Můžeme s ním tlouci, vytahovat hřebíky, ohýbat či doklepávat, nebo páčit a rozebírat dřevěné konstrukce. Pevné materiály, jako kámen nebo cihly, můžeme rozbít na menší části. Tenké laťky s ním snadno rozštípneme.

Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem
Ideální pro práci se dřevem

Podle toho co budeme přibíjet, si zvolíme i vhodnou velikost kladiva. Nemyslím ale klasickou velikost, ta se u kladiv, a týká se tito i těch tesařských, poměřuje hlavně váhou. Ta je pro snadnou a rychlou orientaci označená na hlavě kladiva. S tesařským kladivem snadno přitlučeme velké i malé hřebíky nebo styčníkové desky nebo třeba lepeňáky. Zajímavé je i zakončení samotné úchopové části. Při zatloukání ji držíme jednou rukou, při vytahování se na ni pohodlně vejdou i obě ruce. Pata rukojeti je tvarovaná tak aby ruce ani při jedné variantě nesklouzly.

Detaily, které mají smysl

Detaily, které mají smysl
Detaily, které mají smysl
Detaily, které mají smysl
Detaily, které mají smysl

Tesařské kladivo od Fiskarsu má užitečné detaily, které mají i ostatní lepší kladiva. Ne každý tuší k čemu jsou. Zdrsněný konec hlavy kladiva slouží k tomu, aby nám z velkých hřebíků kladivo neklouzalo. Ostatně všimli jste si někdy, jak vypadá konec velkého hřebíku? Vlastně podobně, je zdrsněn, obě plochy pak na sebe při tlučení přilnou a kladivo nesklouzne.

Stržená hrana kulatého konce i ostatních částí hlavy kladiva ale nemají jen estetický význam. Když se například trefíme na bok hlavičky hřebíku, pouze ji ohneme. Kdyby byla hrana ostrá, hlavičku bychom zlomili a hřebík by tak byl k ničemu. Vybrání v hlavě kladiva nám zase pomůže prodloužit ruku - s kladivem, které si pomocí magnetu drží hřebík samo, dosáhneme dále nebo výše a druhou rukou se můžeme držet. Je to ideální například pro potloukání střešních latí. Oblý tvar hlavy tesařského kladiva je takový, aby plynule zhoupnutím přenesl co největší sílu. A proč je hlava kladiva kulatá? Aby se nám lépe trefovala kulatá hlavička hřebíku.

Detaily, které mají smysl
Detaily, které mají smysl
Detaily, které mají smysl
Detaily, které mají smysl

Tesařské kladivo Fiskars nestojí pětikorunu, spíše více pětikorun, ale splňuje vše, co má. Je to stejné jako s jejich sekerkami. Když už si ji jednou pořídíte, poslušně slouží spousty let a cenu vám vrátí v komfortu, kvalitě a životnosti. S kladivem to bude stejné, i kdyby jen leželo na poličce, je krásné, pro mne je to šperk a po osobní zkušenosti velmi dobře vymyšlený nástroj. Jediné, co mi na tesařském kladivu od Fiskarsu chybělo, byl otvírák na lahve, ale co bych to byl za řemeslníka, kdybych si neuměl kladivem tu lahev piva otevřít.

Autor: Pavel Kutil Zeman, HobbyPRstudio (text a foto)

Související k tématu