Bydlet ve dřevě (1)

Tento vztah k dřevěným domům se ale mění. Evropané jakoby na přelomu osmdesátých a devadesátých let dřevo masově znovuobjevili: stavělo se z něj rychle, cenově přijatelně, ale dřevostavby hlavně odpovídaly vzrůstající touze lidí po zdravé alternativě životního stylu blíž přírodě a snaze využívat především obnovitelné zdroje. U nás jsme se probudili po roce 2000, takže zatímco před rokem 2005 v celém Česku vzniklo ročně domů postavených na bázi dřeva sto osmdesát, v současnosti jich za rok vyroste půl druhého tisíce. A za poslední čtyři roky tento počet vzrostl dokonce osminásobně. Ze dřeva se už staví i do výšky.

České dřevo jde do světa…

…ale už ne jak se říká nastojato. V Evropě se nám smáli, když jsme prodali zahraniční firmě za pár šupů les, ještě jim ho odvezli, a z téhož dřeva pak draze kupovali hotová prkna. Obsah pojmu přidaná hodnota jsme při prodeji neuplatňovali a jasný nám začínal být, až když jsme za ni sami museli zaplatit. Naštěstí tomu tak ale nebylo všude a dokonce již za předchozí společenské formace, jejíž ekonomika trpěla extrémní nepružností, ve firmě RD Jeseník dokázali dřevo zhodnotit.Pracovali zde s osvědčenou licenční západoněmeckou technologií OKAL. Dnes v nástupnickém podniku RD Rýmařov dřevodomy podle vlastních projektů vyvážejí do světa a zájem je veliký – přes dvacet tisíc jejich domů stojí v Řecku, Švýcarsku či na Slovensku, v Německu jejich stavební systém nejnověji předvedl, co umí, když pro holandského developera vzniklo sto osmdesát domů za šest měsíců. A zájem už roste i doma. Pochopili rychle, co vyspělý zákazník žádá, a tak cesta vedla od velkých sérií jednoho typu, přes uspokojení individuálního náročného zákazníka, až k dnešnímu univerzálnímu stavebnímu systému pro široký stavební trh.

Víc a taky výš

Dřeva máme v Česku dost. Je to obnovitelná surovina, která při rozumném hospodaření vlastně neubývá. Novostavby jsou většinou budovány v nízkoenergetickém standardu, takže k dosažení stejné tepelné pohody stačí stěna poloviční šířky než u cihlových domů – dům o stejném půdorysu jako zděný má tím pádem vlastně obytnou plochu větší.

A staví se opravdu svižně, když nepočítáme výjimečné rychlostní rekordy, pokud se pro dům ze dřeva rozhodnete, za měsíc můžete klidně bydlet. Nejčastěji se staví rodinné domky, ale začínají se prosazovat i celé ulice řadových domů a nejnověji i bytovky ze dřeva. Až do loňského roku totiž platila norma, podle níž se nedalo stavět výš, než do devíti metrů.

Nejnověji to půjde až do dvanácti, což představuje tři patra a přízemí (v Berlíně už postavili pater pět a v Londýně šest). To výstavbu natolik zlevní, že se „bydlení ve dřevě“ stane pro čekatele na byt určitě zajímavou alternativou.

Ekologicky stavět a ekologicky bydlet

Další rozšíření ekologických domů ze dřeva záleží na tom, jakou výslednou kvalitu bydlení nám nabídnou moderní stavební systémy. O správnosti této cesty pochyby nejsou, vždyť novou těžbu vápence, písku a kamene lze nahradit užitím obnovitelných materiálů, ve výrobě používat pokud možno bezemisní technologie, nedostatek kvalifikované práce ve stavebnictví nahradit prefabrikovanými systémy, které tím, jak zrychlí stavbu, ji i výrazně zlevní. Energetické parametry staveb splňuje už sandwichový systém v základním statickém korpusu, takže nic není nutné dodatečně zateplovat. Takže zda se jako obyvatelé těchto domů budeme i my v jejich uživatelsky přívětivém a zdravém prostředí chovat k našemu prostředí odpovědně už záleží opravdu jen na nás.

Budoucnost

Už dnes si lze k typovým projektům objednat energetický paket, který dokáže snížit energetickou spotřebu měrné jednotky až o šedesát procent. A alternativní technologie lze uplatnit i při větrání, topení a ohřevu vody. A jít lze samozřejmě ještě dál: protože si nelze dřevěné domy pro třetí tisíciletí představit jako dávné podhorské roubenky, na příkladu prvního sériového pasivního domu si příště ukážeme, jaké materiály a technologie rýmařovští používají. Tradice a budoucnost se v nich zajímavě snoubí.

Připraveno ve spolupráci s firmou RD Rýmařov.