Moření dřeva

Proč vlastně moříme dřevo?

Mořením, obarvením dřeva, si děláme životní prostředí krásnější anebo se o to přinejmenším snažíme. Opticky připodobnit nebo nahradit dražší a vzácnější druhy dřeva lacinějšími. Člověk je tvor zdobný a snažil se okrašlovat si prostředí od nepaměti a pro zkrášlovaní výrobků ze dřeva používal různá barviva a různé suroviny, od rostlinných výluhů, po hlinky atd. Moderní doba, zvláště druhé a konce poloviny 20. století, přinesla nové suroviny a nové postupy moření dřeva. V posledních letech se však někdy vracíme ke starým postupům, které jsou ale inovovány s ohledem na dostupnost surovin (některé se již nesmí používat), a s ohledem na životní prostředí.

Příprava dřeva před mořením

Před mořením se musí dřevo dobře vybrat a správně obrousit. Jak správně obrousit dřevo, jsem psal minule, jenom zopakuji, každý zamýšlený efekt moření potřebuje jinou hrubost brusného papíru a samozřejmě jinou hrubost pro zamýšlenou další povrchovou úpravu. Pod vodou ředitelná mořidla se brousí jemnějším brusným papírem, až do zrnitosti 170-180, pro mořidla na bázi rozpouštědel stačí zrnitost 120-150. Broušení dřeva je rozhodující pro konečný vzhled.

Starší techniky moření dřeva

Dříve se dřevo mořilo různými rostlinnými výluhy, kdy se malé kusy dřeva i vařily spolu s výluhem a někdy se i probarvily v celém průřezu. Potom se začala požívat různá prášková mořidla, která se připravovala s vodou a čpavkem (ten slouží ke stabilizaci pH a někdy se používá dodnes). Někdy se také používalo tzv. předmořidlo, to dodávalo dřevu potřebné látky k pozdější reakci. Po uschnutí předmořidla se mořilo, většinou oxidy železa. Mořidlo s předmořidlem reagovalo za vzniku různých odstínů a nakonec se použilo tzv. zamořilo, to mělo za úkol vymýt nepotřebné látky a stabilizovat - zastavit reakci. Tento poslední postup byl poměrně složitý a nevím, jestli se někde ještě používá, spousta takto používaných látek byla zdraví nebezpečných.

V průmyslu se nejvíce prosadilo mořidlo na bázi rozpouštědel, protože se dodávalo již připravené výrobcem, který garantoval odstín a mořidlo práškové (někdy i pasta), které se míchalo s vodou.

Moření dřeva dnes

Dnes jsou na trhu různé typy mořidel dřeva, jsou to v přeneseném smyslu slova spíše lazury s velmi nízkou sušinou a malou filmotvorností a to jak vodouředitelné, tak na bázi rozpouštědel.

Velmi důležitý je způsob nanášení mořidla, a to jak vzhledem k druhu mořidla, tak i chtěnému výsledku. Mořidlo můžeme nanášet štětcem, houbou s následným vytíráním, válečkem, v bubnu, máčením, mikroplyšem, v průmyslu stříkáním nebo válcovou nanášečkou atd. Každý způsob má svoje výhody a nevýhody, a hlavně přináší jiný vjem. Nejvýraznější je to u stříkání, kdy pouze úpravou tlaku vzduchu při stříkání dosáhnete většího či menšího probarvení dřeva anebo i změnu odstínu (u hnědých tónu se odstín zbarvuje do červena).

Další aspektem je volba mořidla vzhledem k další použité nátěrové hmotě a způsobu nanášení nátěrové hmoty. Pokud nanášíme nátěrovou hmotu štětcem nebo PADem, může se stát, že při použití stejného rozpouštědla (vodou ředitelné mořidlo a vodou ředitelný lak nebo vodou ředitelný olej a nebo rozpouštědlové mořidlo a rozpouštědlový lak nebo rozpouštědlový olej) bude nám mořidlo buď tzv. krvácet do „laku“ a nebo se bude rozpouštět a míchat se s nátěrovou hmotou. Někdy výrobce řeší tuto situaci použitím tužidla do vodou ředitelného mořidla, které je potom odolnější proti rozpouštění a „krvácení“.

Barevná paleta mořidel je opravdu široká, výslednou barvu však ovlivňuje celá řada aspektů

V každém případě je potřeba způsob nanášení a zvolenou další povrchovou úpravu předem vyzkoušet než se pustíme do konečné práce. Je potřeba si uvědomit, že konečný vzhled závisí na zpracování, způsobu nanášení a obroušení a druhu dřeva. Zpracování mořidel a nátěrových hmot ovlivňuje konečný vzhled z více jak 60 %.