Plánujeme byt – 1. díl

„Dáme si do bytu, dáme si vázu, do vázy kytku a pod vázu stůl...“, zpívalo se kdysi v jedné písničce. Ať už se jedná o vázu, stůl, novou kuchyňskou linku nebo vybavení koupelny, nejsou to věci za pár haléřů. Nemělo by se stát, že po tom, co si je narovnáme do bytu a částečně do sousedovy chodby, zjistíme, že se na ně můžeme jen koukat zvenku oknem, protože my se do bytu už nevejdeme. Ani situace, kdy neotevřeme dveře, protože právě před nimi stojí ten krásný kulatý stůl, který vypadal nejlépe z celého katalogu, není zrovna ideální.

Plánujeme byt – 1. díl
Plánujeme byt – 1. díl
Plánujeme byt – 1. díl
Plánujeme byt – 1. díl
Plánujeme byt – 1. díl

Přestavbu nábytku v pokoji, dispoziční změny v bytě i zařizování prázdného pokoje je třeba pečlivě naplánovat. Užitečnými pomocníky, kteří nám mohou uspořit spoustu zklamání, nepříjemných překvapení i peněz, nám budou úplně obyčejné čtverečkované papíry, metr, pravítko a nůžky.

Plán

Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán

Základem plánování je přesný rozkres. Pokud nemáme plán bytu nebo domu od projektanta nebo bytového družstva, nezbývá nám nic jiného, než si jej ve vhodném měřítku nakreslit. Pokud budeme přemýšlet nad zařízením celého bytu, většinou vyhovuje plán v měřítku 1:50 – tedy 1 cm představuje 0,5 m. Pokud jde o detailní plánování zařízení jednotlivých pokojů, doporučuje se plán v měřítku 1:20.

Změříme a zakreslíme rozměry všech místností, umístění oken a dveří. Neměli bychom zapomenout načrtnout, kam se dveře a okna otvírají, aby se nám nestalo, že do prosklené skřínky hned první den po nastěhování „umístíme“ kliku dveří tak, že budou střepy létat po celém bytě. Také zapomenuté radiátory nám mohou udělat čáru přes rozpočet při rozmisťování nábytku. Při rozhodování, jak využít jednotlivé místnosti uvažujme o tom, která část bytu bude sloužit jako klidová, komunikační či pracovní. Maminky malých dětí nebudou určitě chtít odbíhat od vaření přes celý byt zkontrolovat, jak miminko spinká. Ani umístění pokoje staré babičky vedle pokoje teenagera asi nebude nejlepším řešením.

Pokud máme rozhodnuto, čemu která místnost bude sloužit, vyznačme si ještě tzv. chodicí zóny, aby se nám nestalo, že do nejfrekventovanější cesty umístíme třeba rozměrný stůl. Pak můžeme z milimetrového papíru vystříhat modely jednotlivých kusů zařízení a začít hru na „škatulata, hejbejte se“.

Půdorys často nestačí

Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí

Pokud už máme rozmyšleno, ve kterých místech bude stát příborník a kde jídelní stůl, jen nevíme jak to bude vypadat vedle sebe, můžeme si načrtnout pohled z čelní strany i s výškou stěn. Nejlepší je posadit se tam, kde bude třeba sedačka a přímo na místě si načrtnout budoucí pohled do místnosti. Snadněji tak zjistíme, jestli vysoké skříňky prostřídané s pohovkou a televizním stolkem nebudou vypadat jako nepovedené chrámové sloupy.

Pokud úplně nevěříme své představivosti, pomůže nám jednoduchý prostorový model. Tady nemusíme hledět na každý milimetr. Jestli se nám jednotlivé kusy nábytku vejdou ke stěně vedle sebe vyřeší půdorys s modely z milimetrového papíru. U prostorového modelu jde spíš o celkový pocit ze zařízení místnosti, o to, abychom si mezi kusy nábytku nepřipadali ztracení nebo naopak jako obr v zemi liliputů.

Z větší čtvrtky vyrobíme dvě nebo tři zdi pokoje, prostřihneme okna i dveře a na plochu vyznačíme chodicí zóny. Pak jednoduše poskládáme modely nábytku z barevných čtvrtek nebo polystyrenu nebo aranžovací hmoty florex a můžeme si začít opět hrát. Také s výběrem vhodné barvy výmalby nám může být prostorový model užitečný. Stačí přidat k pracovní výbavě vodové barvy.

Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí

Další variantou je vyzkoušet si rozmístění nového zařízení přímo v reále. Postačí nám k tomu pár kartonových krabic, které budou představovat novou skříň, stůl nebo postel. Postavíme je na místo, kde by měl být konkrétní kus nábytku a zkusíme si kolem nich projít s tácem se svačinou, plnými taškami nákupu nebo si otevřít dveře do koupelny a pohodlně projít bez toho, aniž bychom při zavírání dveří museli sedět v umyvadle.

Pokud vymýšlíme zařízení kuchyně nebo koupelny, je třeba počítat s vyráběnými rozměry van, umyvadel a kuchyňských elektrospotřebičů, protože atypický nábytek seženeme nebo necháme vyrobit snadněji, než vanu či lednici přesně na míru.

Že se vám takové přípravné práce zdají zdlouhavé? Vezměte je jako hru, do které zapojíte celou rodinu včetně dětí. Rozhodně vám ušetří spoustu starostí i peněz. Posunovat papírovým nábytkem je přece jen jednodušší, než těžkým klavírem nebo dokonce zděnou příčkou mezi koupelnou a kuchyní.

Pár tipů:

Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí
Půdorys často nestačí

  • Světlé barvy působí vzdušněji než tmavé odstíny nebo přílišné kontrasty.
  • S menšími kusy nábytku se lépe manipuluje a lépe se obměňuje jejich kompozice.
  • Vysoké a rozměrné skříně neumísťujme blízko oken, opticky tak zaberou daleko více místa.
  • Pokud je to možné, řešíme úložné prostory vestavěnými skříněmi a šatnami, využíváme podhledy vysokých chodeb.
  • Spací místo můžeme najít pod stropem na zvýšeném patře, pod které se dobře schová třeba pracovní kout.
  • Pamatujme na starší a špatně se pohybující členy rodiny, pro starou babičku může být nepříjemný i obyčejný práh pode dveřmi.
  • Mnoho místa nám mohou ušetřit posuvné nebo skládací dveře.
Autor: PePa, Petra (text a foto)

Související k tématu