Mýty a fakta o lepidlech pro domácnosti a kanceláře

MÝTUS č. 1: Vteřinová lepidla řeší každý problém

Pakliže se řekne lepidla, tak asi většina z nás vybaví vteřinová lepidla. U veřejnosti jsou prostě už nějak zažitá a tak vznikla i představa, že vteřinová lepidla je možné vždy použít a vyřeší nám jakýkoli problém. Ano, skutečně lepí dobře a hlavně rychle, ale existují materiály, na něž nejsou ideální volbou, a to je právě běžné kancelářské nebo domácí lepení. Vteřinová lepidla jsou nejvhodnější k lepení plastů nebo kovových součástí, ale i zde si musíme dávat pozor zejména na kvalitu lepidel. Pokud zvolíme levnější formu těchto lepidel, často nejsou slepené spoje příliš pevné a trvanlivé. Je proto vhodné volit skutečně osvědčená značková lepidla.

Pro lepení papíru, korku, kůže nebo savých materiálů se naopak hodí zcela jiná lepidla než vteřinová, a to disperzní anebo kvalitní univerzální lepidla. Jednak je práce s nimi pohodlnější a bezpečnější, protože nemusíme pracovat tak rychle a přesně. Tato lepidla totiž neschnou okamžitě a tak je s lepeným materiálem možné ještě pracovat a například upravovat jeho umístění. Nehrozí nám ani přilepení kůže prstů k lepenému předmětu a případné pracné a nepříjemné odlepování se. Disperzní a univerzální lepidla většinou zaschnou do několika minut, ale jejich spoje jsou pevné a stále. Další výhodou je jejich dobré skladování a tedy fakt, že téměř nevysychají. Naopak vteřinová lepidla musí být dokonale uzavřena, protože poměrně rychle vysychají a po té, co s nimi delší dobu nepracujeme, hrozí i riziko, že vyschnou nebo ztvrdnou úplně. Vteřinová lepidla jsou právě proto vyráběna v menších balení a při jejich koupi bychom měli vědět, že alespoň párkrát do měsíce je skutečně využijeme.

MÝTUS č. 2: Lepidla musí být průhledná

U valné části veřejnosti je také zažit mýtus, že lepidla musí být průhledná, aby mezi slepenými předměty neprosvítala jiná barva. Faktem je, že řada lepidel je skutečně průhledná, ale neplatí to u drtivé většiny. Řada lepidel, zejména disperzních má bílou mléčnou barvu a teprve po jejich zaschnutí zprůhlední (např. Herkules). Naopak některá lepidla na nábytek nebo pro kreativní výrobu dekorací nezprůhlední a zachovají si původní mléčnou barvu. Ani to ale nebývá na škodu, u kreativní tvorby je to často žádoucí a ani u nábytku to není problém.

Rozhodně však není možné dát rovnítko kvalitní lepidlo a průhledná barva. Kvalitní lepidlo se vyznačuje především pevností a trvanlivostí spojů nikoli barvou. Navíc řada lepidel na základě svého chemického složení začíná na vzduchu a při kontaktu s dalším předmětem reagovat, tudíž je se barva a případná průhlednost teprve mění a dostavuje.

MÝTUS č. 3: Kvalitní lepidlo musí ihned zaschnout

Při koupi lepidel se také řada lidí zaměřuje na rychlost zasychání, což je správné. Méně správná je už jejich představa, že lepidlo, které okamžitě nezaschne, je nekvalitní. Lepidlo, které neschne ihned, je naopak často žádoucí, a to hlavně do domácnosti nebo kanceláří. Můžeme totiž před definitivním lepením předmětu ještě jeho umístění mírně upravit a poposunout.

Často je takové lepidlo mnohem vhodnější i pro děti, u nichž se nemusíme bát poranění nebo přilepení se. Například pro lepení v kreativních dílnách nebo na kurzech ručních prací jsou právě disperzní nebo univerzální lepidla ideální, a to i vzhledem ke své kapacitě. Vteřinová lepidla jsou v tomto případě jednak riziková, ale také zbytečným luxusem i pro naši peněženku. Kvalitní lepidlo tak poznáme spíše podle pevnosti spojů, jejich výdrže nebo toho, že ani po čase se nezačnou odchlipovat například rohy. Rychle schnoucí lepidla naopak často bojují například s křehkostí spojů. Navíc všude tam, kde je potřeba lepit větší plochu jsou vhodnější právě lepidla, která déle schnou. Vteřinová nebo jiná rychle schnoucí lepidla se naopak hodí pro situace, když lepíme jen malou část a stačí nám tak pár kapek.

MÝTUS č. 4: Lepidla jsou chemický výrobek, tudíž zdraví škodlivá

Řada z nás také vnímá lepidla jako zdraví škodlivá, což je opět pravdou jen z části. Samozřejmostí je fakt, že při práci s nimi bychom měli používat ochranné rukavice, vyhýbat se pokud možno potřísnění rukou a chránit naše zdraví. V žádném případě by se nám lepidla neměla dostat do očí nebo do úst. V takovém případě je už nutné volat lékaře a postupovat dle pokynů uvedených na obalech lepidel. Tedy vypláchnout oči, požít něco zásaditého a nevyvolávat zvracení.

Pakliže ale pracujeme s lepidly bezpečně a opatrně žádná zásadní rizika nám nehrozí. Některá novější nebo inovovaná lepidla mají praktické balení a například i prohlubeň na prsty usnadňující lepší držení a aplikaci lepidla. Tu totiž zaručují takzvané aplikátory, které často bývají zkoseny a mají hrotový nebo fixový tvar zakončení, z něhož vytéká jen požadované množství lepidla. To nám pomůže před zbytečným plýtváním a umožní nám v případě nutnosti množství lepidla přidat. Existují už i taková lepidla, která jsou dokonce schválena Stáním zdravotním ústavem jako zdraví bezpečná, čehož je důkazem i to, že jsou jimi lepeny například sáčky mouky nebo cukru. Jsou tedy v přímém kontaktu s potravinami a našim organismem (např. univerzální lepidlo Herkules).

Na závěr...

S lepidly je tedy vždy nutné zacházet opatrně, chránit si oči a případně i kůži, zbytečně k nim nečichat, neexperimentovat s nimi a už vůbec je neochutnávat. Při tomto chování nám žádná nečekaná rizika a poškození zdraví nehrozí.

Až tedy příště budete vybírat vhodné lepidlo, nepodléhejte zbytečně veřejně šířeným mýtům, ale spíš se zamyslete, co chcete lepidlem lepit, jaké materiály, jak často je pravděpodobně budete používat a zda mají soužit jen vám nebo celé rodině, včetně dětí.

Vyrobeno ve spolupráci s firmou Druchema.