reklama

Jak a čím lepit dřevo

Trámy, police, stoly a židle, modelářské konstrukce, prahy a parapety, lišty, hračky... Toto všechno a mnoho dalšího bývá vyrobeno ze dřeva nebo z příbuzných materiálů. Při jejich poškození si ne vždy vystačíme s mechanickým spojením vruty či šrouby a musíme lepit. Pojďme se podívat, jak na to…

Jak a čím lepit dřevo
Lepení dřeva: jak a čím?
Lepení dřeva: jak a čím?
Lepení dřeva: jak a čím?
Lepení dřeva: jak a čím?

Dřevo a dřevu příbuzné materiály

Není dřevo jako dřevo. Zvlášť v poslední době se setkáváme s různými náhražkami a recyklovanými materiály, které dřevo připomínají jen vzdáleně. Je logické, že při lepení budeme muset tyto odlišnosti vzít do úvahy. Dřevo jako takové je savý materiál a dobře se lepí vodou ředitelnými disperzními lepidly. Pro některé účely se používají také tavná lepidla.

Pokud máme tu čest lepit opravdové dřevo, což je dnes již vzácnost, je užitečné si zjistit, zda je to dřevo tzv. měkké (např. smrk, borovice, lípa, olše) nebo tvrdé (dub, buk, ale i modřín). Zvláštními druhy dřeva jsou potom dub meranti či jiná exotická velmi tvrdá a těžká dřeva a svoje zvláštnosti vykazují také ovocné dřeviny (třešeň, hrušeň, švestka).

Daleko častěji se ale setkáme s dřevotřískou nebo MDF, což je materiál vyráběný z dřevních vláken, podobnou technologií jako papír. Dřevotříska (jak už název napovídá) je vyrobena stlačením jemných či hrubších dřevěných třísek pojených pryskyřicí a její povrch není tak hladký jako v případě MDF. Hlavně na stavbách se setkáváme s OSB deskami a cementotřískovými deskami. V těchto případech je dřevo zastoupeno v podobě větších třísek a štěpků pojených cementem nebo pryskyřicí.

Takže teď máme jasno, co se bude lepit. A jak tedy na to?

Lepení měkkého dřeva

Lepit měkké dřevo je jedním z nejsnadnějších úkolů pro kutily. Lepené díly mají být rovné, suché a čisté, bez prachu. Pro případ lepení větších ploch se doporučují disperzní lepidla. Známé obchodní značky jsou Vinalep, LEAR na dřevo a podobně. Jsou to bílé tekutiny o konzistenci husté smetany s mírně nakyslou vůní. Lepidlo se natírá na jednu lepenou plochu, během 5-ti minut (lepidlo nesmí uschnout) se lepené díly spojí a silně stisknou, nejlépe stolařskými svorkami na dobu nejméně 15 minut, raději déle. Lepidlo, které je pod tlakem, ideálně pronikne mezi dřevní vlákna a voda se vsákne dále od lepené spáry. Plnou pevnost spoj dosáhneme nejdříve po 24 hodinách.

Lepení měkkého dřeva
Lepení měkkého dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva

Odborníci rozlišují u disperzních lepidel kategorie D1, D2, D3 a D4. Čím vyšší číslo, tím vyšší odolnost vůči vodě. Zatímco lepidla D1 a D2 jsou vhodná pouze do suchých interiérů, lepidla D3 můžete použít také pro kuchyňský, koupelnový i zahradní nábytek a lepidla D4 se uplatní i v exteriéru a pro okenní rámy či dveře. S kategorií D3 a D4 se jistě každý výrobce rád pochlubí na etiketě lepidla.

Nadbytek lepidla vám při svorkování vyteče, naopak nedostatek lepidla vytvoří tak zvaný chudý nebo hladový spoj, který toho mnoho nevydrží. Ani já jako hladový mnoho nesnesu, tak se nesmíte divit, když se vám při snaze šetřit s lepidlem váš výrobek rozpadne.

Lepení měkkého dřeva
Lepení měkkého dřeva
Lepení měkkého dřeva
Lepení měkkého dřeva

Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva

Postup lepení tvrdého dřeva se od lepení měkkého dřeva liší jen potřebou mnohem delšího svorkování a často i vyššího lisovacího tlaku. Struktura dřeva je hustější, takže lepidlo musí dostat více času na dokonalé proniknutí mezi dřevní vlákna, zpravidla jednu hodinu ve svorkách, někdy až dvě. Některá lepidla nejsou pro lepení tvrdého dřeva vhodná, proto si vždy dobře prostudujte etiketu. Obecně lepidla kategorií D3 a D4 tvrdé dřevo zvládají dobře.

Mezi tvrdá dřeva patří také exotická dřeva. Mají velmi hutnou strukturu a chovají se, jakoby byla mastná. Disperzní lepidla zde často selhávají, proto vítězí jednosložková polyuretanová lepidla kategorie D4 (např. LEAR na dřevo D4). Jsou to kapaliny vzhledu a konzistence medu, jen ta chuť není tak dobrá. Natírají se na jednu lepenou plochu a během několika minut musíme díly spojit. Chemicky jsou tato lepidla prakticky totožná se stavebními polyuretanovými pěnami, takže lepidlo, které nám z lepené spáry vyteče, částečně vypění. Zpěněné a vytvrzené přetoky odřízneme nožem. Není zapotřebí velký lisovací tlak, ale pouze přiměřená fixace lepeních dílů, aby se neposouvaly po sobě. Obvyklá fixační doba bývá kolem jedné hodiny - tento údaj najdete na etiketě lepidla. Spoje s polyuretanovými lepidly jsou velmi pevné a odolné, takže počítejte s tím, že za kvalitu si připlatíte. Včas neočištěné nářadí budete moci vyhodit.

Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva
Lepení tvrdého dřeva, exotického a ovocného dřeva

Ovocné dřeviny se nevyskytují příliš často, ale bývají z nich vyrobené dýhy. Pokud se hodláte pustit do lepení dýhy, potom si kromě vhodného lepidla pořiďte i notnou dávku trpělivosti a odvahy. Dýha je křehká a chce to cvik, protože prasklinami lepidlo vytéká na povrch a takové místo potom dělá fleky při moření. Pro rovné plochy vystačíte s disperzemi kategorie D2 nebo D3. A zde pozor. Asi žádný výrobce neuvádí na etiketě míru kyselosti lepidla, tak zvané pH. Ovocné dřevo totiž v kyselém prostředí mění barvu a taková třešeň doslova zrudne, je li lepidlo hodně kyselé (pH 3 a méně). Lepidla D3 bývají kyselejší než D2. Pokud se bojíte zničit drahocennou dýhu, požádejte o radu výrobce lepidla nebo vyhledejte pomoc na internetových poradenských stránkách (např. www.abclepidla.cz).

Pro dílenské lepení jakékoliv dýhy, a to i na zakřivené plochy, jsou však velmi vhodná rozpouštědlová kontaktní lepidla (např. Český Pren a podobně). Kontaktní lepidlo je zapotřebí natřít v tenké vrstvě na obě lepené strany, ponechat částečně zaschnout (odvětrat, zavadnout – asi 5-10 minut) a potom plochy na první pokus přesně na sebe přitlačit. Lepidlo drží ihned, takže udrží dýhu i na tvarovaném povrchu.

Zvláštní případy lepení dřeva

V modelářství a nebo v některých zvláštních případech potřebujeme vytvořit extrémně pevný spoj dřeva a někdy je nutné spojovat dřevo třeba s kovem. Ideální pro takové případy jsou epoxidová dvousložková lepidla nebo již zmíněné polyuretany. Jednosložkové polyuretany vytvrzují díky reakcí s vlhkostí materiálu, zatímco epoxidy díky reakci obou smíchaných složek dohromady. Pokud je lepený výrobek namáhán vibracemi a pravidelnými ohyby, je lepší zvolit polyuretany než epoxidy, lépe odolávají dynamickému namáhání.

Zvláštní případy lepení dřeva
Zvláštní případy lepení dřeva
Zvláštní případy lepení dřeva
Zvláštní případy lepení dřeva

Lepení parket, ale i okenních parapetů je v dnešní době doménou polyuretanových lepidel. Doba asfaltových lepidel skončila, takže nemusíme mít po práci černé ruce. Flexibilní polyuretanové parketářské lepidlo zvládne obě tyto aplikace mnohem lépe. Lepidla mají pastovitou konzistenci a schopnost vyplňovat poměrně velké nerovnosti a dutiny. Dají se koupit ve specializovaných prodejnách pro parketáře a podlaháře.

Publikováno: 19. 8. 2014, Autor: LEAR, a.s. (text a foto), Profil autora: Redakce