reklama

Doškové střechy

S pravou doškovou střechou se dnes setkáte jen výjimečně, spíše ve skanzenech, kde připomíná způsob pokrývání střech našich předků. Což je škoda, protože doškové střechy jsou velmi výhodné z mnoha důvodů. Například má tato přírodní krytina nízkou hmotnost, čímž snižuje náklady na pořízení masivních krovů, má asi padesátiletou životnost, snadno se opravuje a má vynikající tepelně-izolační vlastnosti. Nové doškové střechy na rodinných domech a chalupách našly v posledních letech mnoho příznivců v Německu, Maďarsku, Belgii, Rakousku, Holandsku a Švýcarsku.

S pravou doškovou střechou se dnes setkáte jen výjimečně, spíše ve skanzenech, kde připomíná způsob pokrývání střech našich předků. Proč je to škoda?
Doškové střechy
Doškové střechy
Doškové střechy
Doškové střechy
Doškové střechy

Došky se vyráběly z žitné slámy, dnes jsou obvyklejší z rákosu. Doškové střechy musí mít optimální sklon nejméně 45 stupňů a tloušťku 25 – 35 cm, což zajistí vodotěsnost a dokonalou odolnost povětrnostním vlivům. Rákos i sláma vytvářejí dobrou a přirozenou tepelnou izolaci, neboť stébla mají kolínka, která v nich uzavírají vzduch.

Doškové střechy
Doškové střechy
Doškové střechy
Doškové střechy

Jako nosná konstrukce pro doškové střechy se používá dřevěný krov. Na krokve přibijte střešní latě. Z vlhké slámy či z navlhčeného rákosu se ukroutí povřísla, s nimiž se pak připraví snopky. Do krovu se zatluče dřevěná jehla, na kterou se snopek pověsí a rozdělí na dva prameny, které se proti sobě otočí tak, aby z ovázaného povřísla vznikla osmička, čímž vznikne došek. Ten pak stačí sešlápnout, zarovnat a můžete začít s pošíváním. Došky se postupně v řadách přivazují povřísly (případně houžvemi) k sobě navzájem a zároveň k vodorovným střešním latím. Začíná se od okapu ke hřebeni.

Publikováno: 7.5.2013, Autor: JARA (text), Pavel Zeman (foto), Profil autora: Redakce