reklama

Pasivní dům nemusí být dražší

U měst roste to, co někdy pojmenováváme satelit a jindy „paneláky naležato“: na malých parcelách rostou rodinné domky které, pokud mají klasickou konstrukci, jsou v součtu provozně téměř stejně tak náročné, jako byly panelové domy. Stojí hromadu peněz a tak je otázka, zda lze jejich provozní náklady snížit. Dřevostavba Nova 101/38 společnosti RD Rýmařov dokazuje, že to jde.

Dřevostavba Nova 101/38 společnosti RD Rýmařov dokazuje, že pasivní dům nemusí být dražší. Přesvědčte se o tom v našem článku.
Pasivní dům nemusí být dražší

Ačkoliv byt v městském domě nám poskytuje řadu usnadnění, většina z nás podvědomě touží po vlastním domečku. A právě stavby pro takový způsob bydlení prodělaly v posledním půlstoletí velké proměny. Ne až tak tvarové nebo v základním uspořádání, ale především s ohledem na energetickou náročnost jejich užívání. Za tímto krkolomným vyjádřením se skrývá fakt, že teplo je stále dražší a lepší už to nebude.

Proměny domu našich snů

Co neušetříme, to mastně zaplatíme. A čím méně tepla nám uteče, o to méně ho budeme muset vyrobit. Kdo si v osmdesátých letech minulého století postavil domek, zpravidla ho měl vybavený kamny a nebo nepříliš hospodárnými kotli na pevná paliva. Domy vesměs především v zimním období zběsile kouřily a dopad na životní prostředí byl nejen měřitelný, ale v podobě sazí i dobře pozorovatelný, nemluvě už o tom, jak kouř štípal v nose. Domy byly z dnešního hlediska velmi špatně izolované.

V pozdějších novostavbách sloužily k ohřevu především plynové kotle. Byla to veliká změna a je třeba říct, že většina z takto postavených domů ještě dnes odpovídá příslušné normě, i když život v nich se vzhledem k cenám topení už začíná pořádně prodražovat. Majitelé to řeší různými formami dodatečného zateplení. Na to reagoval vznik standardu nízkoenergetických domů s mnohem lepšími parametry: tepla z nich utíká mnohem méně, takže mohou být vybaveny otopnými soustavami o nižším výkonu a řízeným větráním.

Krok mezi nízkoenergetickým a pasivním domem, který je k životnímu prostředí i naší peněžence ještě ohleduplnější, není překvapivě významně dražší, a finanční rozdíl dále snižuje státní dotace z programu Zelená úsporám. Pasivní domy mají podle definice pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, těsné konstrukce a vynikající parametry tepelné izolace. A zatímco domy, které se stavěly ještě před půl stoletím, měly součinitel úniku tepla většinou překračující dvě stě měrných jednotek, pasivní domy musí mít méně, než patnáct.

Proměny domu našich snů
Proměny domu našich snů
Proměny domu našich snů
Proměny domu našich snů

Nová Nova

Nejprodávanější rodinný dům společnosti RD Rýmařov Nova 101/38 splňuje požadavky kladené na nízkoenergetický dům. Pokud ale kupujeme touž Novu v ještě úspornějším pasivním provedení, tedy se všemi náležitými nadstandardními zařízeními, stoupne cena o půl milionu. Jenže – po odečtení „zelené“ dotace představuje toto navýšení sotva šedesát tisíc korun.

K rozumné ceně stavby domu je ale popravdě řečeno potřeba připočíst náklady na necelých 104 čtverečních metrů základové desky, na níž bude dům smontován. Jenže to slušná firma dnes bravurně zvládne za cca 260 tisíc korun. Hlavní úsporu ale ten, kdo se pro pasivní Novu rozhodne, pozná při rozúčtování nákladů na vytápění domku: ročně totiž vycházejí na neuvěřitelných 3500 korun. To stojí za zamyšlení, protože v přibližně stejně velkých „klasických“ domcích dokážou v zimě i vyšší částku prohnat komínem za měsíc!

V čem se oba domy liší

A co je v pasivní variantě Novy jinak? Obvodové stěny mají nejen důkladnou vnitřní izolaci, ale navíc i vnější termofasádu, a to nikoliv na úkor podlahové plochy, protože síla stěn je jen 367 milimetrů. Lepší hodnoty vykazuje i střecha a střešní okna, což ostatně platí i pro všechna okna a dveře. Přibyla i zařízení výrazně ovlivňující celkovou energetickou bilanci domu: teplovzdušná jednotka, akumulační zásobník, peletková kamna s teplovodním výměníkem a tři solární kolektory pro přitápění i ohřev vody. V takovém domě se opravdu dobře žije.

V čem se oba domy liší
V čem se oba domy liší
V čem se oba domy liší
V čem se oba domy liší

Kouzlo s dotací

Vysokou matematiku ani složité tabulky na zjištění, kolik nám Zelená úsporám v případě, že se rozhodneme pro pasivní místo nízkoenergetického domu přinese, potřebovat nebudeme: dotace pro pasivní standard činí 250 tisíc korun, na solární systém pro přípravu teplé vody a přitápění, 80 tisíc korun, na nízkoemisní zdroje vytápění na biomasu se samočinnou dodávkou paliva dalších 95 tisíc korun. Bonus za kombinaci uvedených opatření je 20 tisíc, čili celkem 445 tisíc korun.

Více informací na www.rdrymarov.cz.

Publikováno: 27.5.2010, Autor: Jiří Jan a RD Rýmařov (text), RD Rýmařov (foto), Profil autora: Redakce