reklama

Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 4. část

Nyní, když jste všechny komponenty reprodukčního řetězce domácího kina správně umístili, se soustředíme na nejdůležitější a často opomíjenou část instalace – správné propojení a nastavení.

Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 4. část

Blu-Ray a DVD přehrávač

Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač

Protože Blu-Ray, případně DVD přehrávač v současnosti poskytuje nejkvalitnější zdroj obrazového a doprovodného zvukového signálu, je potřeba obzvláště dbát na to, aby byl s televizorem (projektorem) a AV receiverem/zesilovačem propojen co možná nejkvalitnějším způsobem. V případě obrazu je jednoznačně na prvním místě propojení přímé pomocí digitálního kabelu s konektory HDMI. U starších přístrojů se občas můžete ještě setkat s digitálním výstupem přes konektor DVI, který byl převzat z počítačové oblasti a který je s HDMI kompatibilní. Stačí tedy případně dokoupit DVI/HDMI redukci. Digitální obrazový signál vedený tímto způsobem pak můžete nastavit na klasických 576i nebo ještě lépe 720p případně 1080i/1080p a ve spojení s moderními LCD nebo plazmovými televizory plně využít obrazových kvalit vysokého rozlišení.

Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač

Jako kvalitativně druhý v pořadí bych použil plně osazený kabel scart, při současném nastavení obrazového výstupu na signál RGB. Jinou, kvalitativně srovnatelnou alternativou je komponentní YUV výstup přes tři barevně odlišené konektory cinch. O stupínek nižší je pak propojení označované jako S-video pomocí kabelu s konektory hosiden a na posledním místě pak kompozitní propojení přes jediný, žlutě označený konektor cinch.

Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač
Blu-Ray a DVD přehrávač

Zvuk je nutné z Blu-Ray nebo DVD přehrávače do AV receiveru/zesilovače vyvést digitální cestou, tedy buď koaxiálním nebo optickým kabelem. Pouze poté jste totiž schopni využít plnohodnotný digitální prostorový 5.1 kanálový zvuk. Analogové stereofonní propojení kabelem cinch můžete samozřejmě použít, pokud například chcete DVD přehrávač a jeho analogové zvukové obvody využít jako CD přehrávač. Nutno však dodat, že digitální propojení při čistě stereofonní reprodukci bývá pro výsledný zvuk výhodnější, neboť zvukové D/A převodníky a analogové signálové cesty v AV receiverech/zesilovačích bývají ve většině případů kvalitnější, než u běžných DVD přehrávačů. Pro aktivaci výstupu vícekanálového digitálního zvuku je nutné v menu Blu-Ray/DVD přehrávače v audio sekci nastavit u příslušného zvukového formátu (DD, DTS, MPEG) položku Bitstream, případně u některých modelů, které mají menu provedené méně tradičně položky DD, DTS nebo MPEG. Při zvolení položky PCM byste digitální výstup pro příslušný formát vyřadili z provozu a zvuk by byl posílán pouze do linkového (analogového) stereo výstupu.

Stereofonní videorekordér

Stereofonní videorekordér
Stereofonní videorekordér
Stereofonní videorekordér
Stereofonní videorekordér

Stereofonní videorekordér je ideální propojit s vaším televizorem plně osazeným kabelem scart, neboť tímto konektorem bývají vybaveny téměř všechny v současnosti prodávané přístroje. Pokud ho však váš model nemá, určitě je vybaven cinch video výstupem (je žlutě označený). Ten pak musíte s televizorem propojit cinchovým koaxiálním video kabelem (neplést s anténním kabelem). Pokud však váš televizor cinch video vstupem není vybaven, nemusíte zoufat, neboť na trhu existuje spousta různých redukcí (scart/cinch), které vám bezproblémové propojení umožní. Zvukový stereofonní výstup veďte opět přímo do příslušného vstupu na vašem AV receiveru/zesilovači cinchovým kabelem.

Televizní přijímač

Televizní přijímač
Televizní přijímač
Televizní přijímač
Televizní přijímač

U televizního vysílání se situace s doprovodným zvukem v posledním roce výrazně zlepšila a tak se v programu u jednotlivých pořadů a především vysílaných filmů stále častěji objevuje symbol stereofonního zvukového doprovodu. V něm bývá většinou zachována původní analogová prostorová reprodukce (Dolby Surround), která sice nedosahuje vysokých technických i zvukových parametrů digitálních prostorových formátů DD nebo DTS, ale svoje přednosti určitě má. Pořád je lepší sledovat film se zvukem v Dolby Surround přes pětici reprosoustav doplněné o subwoofer, než v „pouhém“ stereu z reproduktorků zabudovaných přímo v TV přístroji. Abyste toho dosáhli, je potřeba z televize vyvést linkový stereo zvuk cinchovým kabelem do AV receiveru/zesilovače.

AV receiver/zesilovač

AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač

Pokud si chcete opravdu vychutnat prostorové ozvučení domácího kina, věnujte této kapitole zvýšenou pozornost. Právě u AV receiverů/zesilovačů se totiž v nastavení dělají největší chyby, které se pak na výsledném zvuku znatelně podepisují. Nejdříve se však soustředíme na správné zapojení jednotlivých komponentů.Každý konkrétní připojovaný komponent má být zapojen do stejně označeného vstupu (stereofonní videorekordér do vstupu Video, DVD přehrávač do vstupu DVD, stereofonní televizor do vstupu TV atd.). Jednak jsou u některých vstupů pro daný komponent optimalizovány technické hodnoty (nejvíce patrné je to u vstupu phono s MM nebo MC přenoskou) a pak, což je také důležité, je v zapojení pořádek. Samozřejmě existují AV receivery/zesilovače, které nemají pevně nastaveny (označeny) vstupy, je tedy po zapojení potřeba příslušné názvy správně přiřadit.

U digitálního propojení je situace podobná, pouze připomínám, že pokud to připojovaný komponent umožňuje, použijte digitální propojení vždy! Jestli zvolíte optický nebo koaxiální způsob je pouze na vašem uvážení (já osobně preferuji propojení koaxiální). Při přenosu signálu digitálním optickým nebo koaxiálním kabelem totiž prakticky nedochází ke ztrátám nebo k ovlivňování signálu vnějšími negativními vlivy. Ať už budete propojovat jednotlivé komponenty analogově nebo digitálně, rozhodně nešetřete na kvalitních kabelech! Čím kvalitnější komponenty domácího kina máte, tím kvalitnější kabely použijte. Dost často se totiž nesprávně používají kabely, které jsou dodávány společně s přístroji. Ty jsou však určeny především pro vyzkoušení funkčnosti a nikoli pro trvalé zapojení! U výkonových cest použijte opět kvalitní vodiče s dostatečně silným průřezem. Jako naprosté minimum doporučuji 2×2,5 mm2 pro přední a 1,5 mm2 pro zadní reprosoustavy, ale pokud zapojíte kabely silnějšího průřezu, zvuku to rozhodně jenom prospěje. Jestli pro zapojení výkonových kabelů použijete banánky, nebo je připevníte přímo do svorek, záleží jenom na vás. V případě aktivního subwooferu jednoznačně použijte linkové propojení z výstupu „subwoofer out“ na AV receiveru/zesilovači. Pouze v případě starších modelů, které nemají samostatný výstup pro subwoofer, je možné ho propojit výkonově (aktivní subwoofer však musí mít svorky pro výkonové propojení).

AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač

Pokud už máte všechny komponenty správně zapojené, můžete provést nastavení jednotlivých parametrů. V menu téměř každého AV receiveru/zesilovače narazíte na šest nejdůležitějších položek. Jedná se o zpoždění, dynamiku, úroveň kanálů, velikost připojených reprosoustav, výstup LFE kanálu a úroveň LFE kanálu. V položce zpoždění virtuálně upravujete vzdálenost jednotlivých reprosoustav od místa poslechu. Vzhledem k tomu, že nám naše prostorové možnosti většinou nedovolují umístit reprosoustavy do stejných vzdáleností od poslechového místa (postavení do kruhu), je potřeba tento nedostatek v instalaci obejít. Pokud tedy máte například přední reprosoustavy a centr umístěny v jedné rovině, což je zcela běžné, posuňte virtuálně centr vzad tak, že přidáte 1, 2, 3, případně pokud to bude potřeba, více milisekund (ms) zpoždění. Protože přidáním jedné milisekundy posunete reprosoustavu virtuálně o 33 cm dozadu (1 ms = 33 cm), je i pro laika jednoduché spočítat, o kolik je potřeba reprosoustavu posunout, aby se dostala do ideální vzdálenosti. Položka dynamika má většinou tři stupně (maximální, standardní a minimální) a je důležitá především pro příznivce večerních a nočních filmových produkcí, neboť se s její pomocí nastavuje rozdíl mezi nejtišší a nejhlasitější pasáží.Pro docílení nejvěrnějšího zvuku, kdy šepot má znít jako skutečný šepot a exploze cisterny jako (téměř) skutečná exploze cisterny, nastavte hodnotu „maximální“. Pak budou znít jednotlivé zvuky v poměru k ostatním tak hlasitě, jako přibližně ve skutečnosti. Naopak když budete chtít zvukový doprovod poslouchat téměř v jedné úrovňové hladině, kde rozdíl mezi šepotem a explozí bude minimální (vhodné například v noci, abyste nerušili sousedy), zvolte hodnotu „minimální“. Hodnota „standardní“ nabízí střední polohu a je vhodná pro běžné sledování. V položce úrovneň kanálů se nastavují poměry hlasitosti u jednotlivých reprosoustav.

AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač
AV receiver/zesilovač

Posaďte se do poslechového místa, zapněte test signál (bývá součástí této položky) a pomalu nastavujte úrověň jednotlivých kanálů (reprosoustav) tak, aby na konci nastavovacího procesu zněl ze všech kanálů testovací šum stejně hlasitě. Pokud se vám to podaří, budou reprosoustavy vytvářet klenutý prostor a jednotlivé zvuky se v něm budou pohybovat plynule, bez jakýchkoli propadů či zdůraznění.Nastavení velikosti reprosoustav je důležité pro celkovou zvukovou čistotu. Pokud totiž máte zapojeny maloobjemové reprosoustavy do kterých je při nastavení velikosti reprosoustav „large“ (velké) posílán signál s plným frekvenčním pásmem (20Hz – 20kHz), tedy bez omezení, bude basové pásmo příliš dominantní a celé zvukové spektrum méně čisté. V tomto případě zvolte velikost reprosoustav „small“ (malou), což způsobí omezení na dolním konci kmitočtového spektra (zhruba na 90 Hz).U většiny AV receiverů/zesilovačů můžete také LFE, tedy nízkofrekvenční signál poslat pouze do předních soustav, do předních soustav a subwooferu nebo pouze do subwooferu. V poslední položce se nastavuje úroveň LFE (nízkofrekvenčního) kanálu, tedy signálu posílaného do aktivního subwooferu. Jeho úroveň by však neměla být příliš vysoká, aby na sebe basové pásmo při reprodukci nestrhávalo přílišnou pozornost, ale naopak, aby nízké frekvence plynule navazovaly na zbytek pásma. Nyní už zbývá do Blu-Ray/DVD přehrávače vložit svůj oblíbený film, pohodlně se usadit do křesla a v klidu sklízet obrazové a zvukové plody své instalační, propojovací a nastavovací práce.

Publikováno: 4. 12. 2008, Autor: Martin César (text), archiv autora (foto), Profil autora: Redakce