Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
V druhé části seriálu o instalaci domácího kina se budeme zabývat instalací Blu-Ray, DVD přehrávače, videorekordéru, DVB-T tuneru, AV receiveru/zesilovače, zkrátka komponentů, které signál poskytují, upravují, zpracovávají a zesilují.
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
Podobně jako u televizoru máte i zde několik možností. Pokud máte obývák vybavený obývací stěnou, pak jednotlivé komponenty pravděpodobně umístíte právě tam. Nestavějte je však pokud možno přímo na sebe, ale rozdělte je zvlášť do polic, protože elektrické pole, které produkuje každý běžný elektrický spotřebič, může za určitých okolností ovlivňovat správnou činnost, případně kvalitu reprodukce druhého přístroje. Je však třeba připomenout, že drtivá většina komponentů spotřební elektroniky je proti běžnému rušení tohoto typu poměrně odolná.
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
Dalším a nutno dodat, že daleko významnějším problémem je však teplo. Zahřívání komponentů spotřební elektroniky je většinou dosti značné, zvláště u AV zesilovačů/receiverů. V místech, kde se nacházejí žebrové chladiče, lze naměřit teplotu i nad 50 °C (samostatné výkonové stupně třídy A pak dosahují teploty dokonce ještě výrazně vyšší).
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
DVD přehrávač a AV receiver
Při postavení například DVD přehrávače na AV receiver, může dojít k jeho přehřátí a následným problémům s kvalitou reprodukovaného obrazu nebo zvuku. Ujistěte se tedy, že všechny komponenty mají okolo sebe dostatečný prostor pro cirkulaci vzduchu (to samozřejmě platí i pro televizor, kde je odvod tepla obzvláště důležitý). Všeobecně se u AV receiveru/zesilovače doporučuje minimálně 2–3 cm na bocích, vzadu 5–6 (i kvůli kabelům) a nad přístrojem 6–8 cm. Větrací otvory pochopitelně ničím nezakrývejte a mějte volně přístupnou čelní stěnu. Pokud je váš AV receiver/zesilovač vybaven vlastním ventilátorem pro chlazení vnitřních obvodů, pak se doporučuje mít prostor vzadu (tam je totiž nejčastěji ventilátor umístěn) ještě o pár centimetrů větší.
U ostatních přístrojů, jako jsou Blu-Ray a DVD přehrávač, stereofonní videorekordér, CD přehrávač, není bezpodmínečně nutné dodržet oněch 6–8 cm nad přístrojem, ale k dostatečnému odvádění tepla postačí prostor 4–5 cm. Velmi rozumné je též vyvrtat do plné zadní desky, která bývá u obývacích stěn nejčastěji zhotovena z velmi tenké překližky, několik větších děr, případně ji úplně odstranit. Průchod stěnou směrem dozadu budete totiž potřebovat také pro napájecí, signálové i výkonové kabely, tedy pokud je nechcete barbarsky vést předem.
K problému s odvodem tepla vám uvedu jeden příklad. Jednomu mému známému se stala nepříjemná věc. Začal mu u nově zakoupeného DVD přehrávače vypadávat obraz. V autorizovaném servisu mu po odborné kontrole řekli, že je vše v pořádku a poradili mu, aby před každou reprodukcí pořádně očistil disk speciálním hadříkem. Když i poté problém trval, jen tak náhodou jsem se ho zeptal, kde má DVD přehrávač umístěn. Ukázalo se, že jeho DVD přehrávač leží přímo na AV zesilovači a oba přístroje jsou ukryté v malém stolku pod televizorem ve zcela uzavřeném prostoru, neboť přístup k oběma komponentům je chráněn zamykatelnými dvířky z černého skla a v zadní stěně je pouze jediný malý otvor na protažení kabelů. Doporučil jsem mu vyzkoušet DVD přehrávač mimo tento prostor a ukázalo se, že funguje zcela bezproblémově. Jediné, co mu tedy scházelo bylo dokonalejší chlazení. Skleněná dvířka proto odstranil, do zadní stěny vyříznul velké větrací otvory a DVD přehrávač umístil na polici, pro kterou byly ve stolku úchyty, a rázem bylo po problému.
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
Dalším a opět nejlepším řešením pro umístění komponentů je televizní nebo hifi stolek. Sektor pro komponenty mají většinou rozdělen policemi s možností nastavení výšky mezery a v zadní stěně bývají připraveny otvory pro kabely, případně u dokonalejších modelů zadní stěna zcela chybí. Při umisťování přístrojů do takového stolku se však i zde musíte vyvarovat určitých chyb, které jsem popsal výše v uváděném příkladu. Problémem takového řešení je menší výběr vhodných, dostatečně dimenzovaných stolků a pak i skutečnost, že někteří výrobci podle mého názoru v životě žádný běžný komponent spotřební elektroniky neviděli, neboť vnitřní rozměry jsou takové, že se tam prostě žádný nevejde. Přitom je šířka komponentů v klasické velikosti standardizovaná na 435 mm. Jsou sice výrobci spotřební elektroniky, kteří se tohoto rozměru nedrží, ale nikdy je nedělají širší, ale naopak užší. Do mezery, která má šířku 350 mm pak takový komponent nedostanete ani kladivem. Přestože to může vypadat úsměvně, jedná se o skutečnost. Osobně jsem totiž tento rozměr naměřil u „specializovaného hifi stolku“ s výškově nastavitelnými policemi nabízeného v jednom obchodním domě.
Instalace domácího kina v poslechovém prostoru, 2. část
O něco méně vhodnější je postavení přístrojů volně, na středně vysokou skřínku nebo polici. Při tomto umístění nebudete mít žádný problém s odváděním tepla, neboť ze všech stran je k přístrojům volný přístup vzduchu. Na druhou stranu je potřeba přístroje kombinovat uvážlivě, aby nedocházelo k nežádoucímu ovlivňování kvality reprodukce elektrickým polem. Nemělo by k němu docházet, ale pokud po instalaci ke zhoršení kvality obrazu nebo zvuku přece jen dojde, je potřeba komponenty zkombinovat jinak, případně je umístit vedle sebe. Nejdříve jako základ postavte AV receiver/zesilovač, na něj tuner (pokud máte AV zesilovač), pak CD přehrávač a až nakonec DVD nebo Blu-Ray přehrávač. Tím docílíte maximálního oddělení nejcitlivějšího přístroje (Blu-Ray, DVD přehrávače) od zdroje největšího rušení (AV receiveru/zesilovače).Pokud vlastníte stereofonní videorekordér, který je také poměrně citlivý, postavte ho raději vedle.Důrazně varuji před zakrýváním přístrojů různými vyšívanými koberečky nebo dečkami. Nic takového na komponenty spotřební elektroniky nepatří a pokud na nich něco takového máte, tak to rychle odstraňte. Zakrytím větracích otvorů se totiž výrazně snižuje životnost přístroje a to nemluvím o zvýšeném riziku přehřátí a případném požáru. To samé platí pro stavění různých svícnů nebo dokonce vázy s vodou a květinami!!! Na ni si dejte obzvláště pozor, neboť voda vylitá na elektrické obvody způsobí v nejlepším případě zničení přístroje a vyhození pojistek, v nejhorším pak úraz nebo dokonce smrt po zasažení elektrickým proudem.
Poslední možností (rozumnou) kam umístit komponenty je speciální držák na zeď, který v různých velikostech a tvarech běžně dostanete v obchodech. Liší se především nosností a počtem polic pro jednotlivé přístroje. Při takovém řešení je odvádění tepla bezproblémové, stejně jako propojování a přístup k instalovaným přístrojům. Určitým nedostatkem je však výrazně ztížené, případně zcela znemožněné rozšiřování, neboť držáky se většinou prodávají s přesně daným počtem pevně instalovaných ramen či polic. Před nákupem je tedy potřeba si rozmyslet, kolik komponentů do držáku budete umisťovat a podle toho vybírat.
Publikováno: 20. 11. 2008, Autor: Martin César (text), archiv autora (foto), Profil autora: Redakce
