Přirozeného denního světla je během zimy málo. Cítíme se tak unavení, podráždění a nesví, přitom ale nemůžeme spát. Zásadní vliv na množství denního světla má i naše domácnost, kde světlými odstíny a vhodně nakombinovanými prvky může prostředí působit na naše tělo svěže a únavu tak nepocítíme. Proč jsou vzhledem k množství denního světla nevhodné tmavé barvy a jaké hormony stojí za naší únavou?
Přirozené světlo a jeho vliv na lidský organismus jsou důležitější, než by se zdálo (Zdroj: Depositphotos)
Denní světlo je nezbytné
Dostatek denního světla je pro lidský organismus velmi nezbytný. Zdravé bydlení, kde nedochází k jeho úbytku vlivem malých oken nebo nevhodných tmavých barev, poskytuje našemu tělu více než důstojné možnosti odpočinku. Největším nedostatkem denního světla trpíme právě během zimního období, kdy jsou krátké dny a zatažená obloha. V tomto období také pociťujeme největší únavu a případně i sníženou výkonnost v zaměstnání a při dalších obvyklých činnostech.
Dostatek denního světla je pro lidský organismus nezbytný
Jak nedostatek světla působí na organismus
Nedostatek přirozeného denního světla je pro lidské zdraví škodlivým vlivem. Především dochází k ovlivnění metabolických pochodů v těle, kdy v mozku se ve větší míře tvoří hormon melatonin, známý také jako spánkový. Během letního období dochází k jeho vylučování v mozku v mnohem menší míře, protože den je dlouhý a slunečný, náš organismus má tuto tvorbu potlačenou, a proto zvládáme i náročné činnosti a necítíme se unaveni. V zimním období, za pochmurných dnů se zataženou oblohou, je světla mnohem méně. Vlivem toho může být tento hormon vylučován do organismu i během dne, což má zásadní vliv na náš režim. Cítíme se unavení, podráždění, můžeme špatně spát v noci, protože usínáme třeba hned po příchodu ze zaměstnání.
Kromě ovlivnění tvorby melatoninu dochází během zimního období také k ovlivnění tvorby serotoninu, hormonu, který má pro změnu na starosti přenos vzruchů v nervové tkáni. Běžné je, že jeho hladina je ráno vyšší a k večeru může klesat. Během zimy ale bývá produkce výrazněji omezena, a tak se může objevit únava, potíže při činnostech náročných na koncentraci a v extrémním případě se objevují i depresivní stavy.
Během zimního období, kdy je světla nedostatek, je ovlivněna i činnost hypotalamu, který řídí spoustu dalších pochodů v našem těle a je zodpovědný za hlad. Může se tak stát, že organismus je během zimy ve stresu a vlivem toho můžeme nabrat na váze. Není to nic neobvyklého, stav se během jara a léta upraví k normálu.
Tmavé a příliš syté barvy dokážou prostor zatmavit tak, že jsme i při dostatku světla unavení
Nadměrné svícení škodí
Během dní s nedostatkem světla se snažíme o jeho kompenzaci umělým osvětlením, které bychom ale zvláště v domácnosti měli volit tak, aby nebylo agresivní. Příliš vysoká intenzita světla v domácnosti i kanceláři silně škodí. Nejen, že nás mohou pálit oči, zároveň se však při velmi dlouhém pobytu v takovém prostředí úplně utlumit produkce melatoninu. Důsledkem toho je nespavost, podrážděnost a zhoršování zraku. Dlouhodobý pobyt v takovém prostředí může vést až k problémům s krevním tlakem.
Čím tmavší barvy v místnosti, tím větší okna potřebujeme
Barvy pro více světla
V rámci výmalby bytu nebo domu jsou naprosto nevhodné tmavé barvy jako karmínově červená, tmavě modrá, sytě šedá nebo černá. Tyto odstíny mají na svědomí zatmavení místností a negativní vliv na lidský organismus. Pro prosvětlení a dobrý pocit doma se hodí výmalba klasickou bílou, světle šedou nebo oranžovou, kterou můžeme ještě naředit nebo zvolit hodně světlý odstín, který působí teple. Vůbec nejvhodnější barva pro pohodu, která nijak nepoškodí světlý ráz místnosti, je zelená, působící dokonce jako uklidňující prvek.
