Na Vánoce se netěší jen děti, ale i dospělí. Vždyť tyto dny jsou nám tak vzácné. Pojďme se na ně co nejpečlivěji připravit, aby u štědrovečerního stolu zavládla pohoda a klid. Vánoce nejsou jen o tom jednom jediném dni, i když děti by to určitě viděly jinak. Pro dospělé to znamená včas nakoupit dárky, nazdobit byt, navařit a napéct. A to vše proto, aby ten lesk v očích, který u stromečku vidáme, byl o to víc zářivější. Přesto nezapomínejme na tradice. Jsou to naše tradice. Předávejme je dál a buďme na ně pyšní.
Vánoce nezačínají 24. prosince, ale mnohem dřív. Některé roky dokonce první adventní neděle připadá na listopad. Advent je začátkem liturgického (církevního) roku. Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Tento čas, rozdělený na 4 neděle před vánočními svátky, je v očekávání na příchod Spasitele. Je to též doba rozjímání a dobročinnosti. Ještě před 200 lety to bylo období postní, kdy byly zakázané veškeré zábavy, tanec a zpěv. Dnes je advent ve znamení nakupování, úklidu, zdobení a pečení. Stejně, jako se mnozí přou o původ svátků vánoc, tak je nejistá doba rozšíření svátků po světě či doba vzniku. Ať je to, jak chce, podstatné je, že svátky máme a máme se na co těšit.
Adventní věnec
Tradičním symbolem adventu je věnec. V každém kraji i státu má jinou podobu. Liší se též materiál, ze kterého je věnec vyrobený. Dřív se věnce zavěšovaly především na dveře, dnes lze vidět věnce na dveřích, oknech i stolech, doplněné v posledním případě o 4 svíčky. U svíček bychom se trochu zastavili. Víte, proč se zapalují postupně? To, že jsou 4, lehce odvodíme od 4 adventních nedělí. Ale proč svíčky vůbec? Lze odhadovat, že tato tradice vychází ze židovské tradice zapalování svící o svátcích Chanuka. Adventní svíčky se postupně zapalují jako výraz stupňujícího se očekávání a radosti (lze též odhadnout, že v době postu se na dobré jídlo, zpěv a další radosti života čekalo opravdu s rostoucím napětím). Svíčky měly navíc svou určenou barvu. Tři byly fialové (nebo modré) a jedna růžová.
Vánoční stromek
Vánoční stromek původně nahrazovala nejprve větev rozdávána koledníky, samotný stromek se zavěšoval nad prostřený stůl, ovšem špičkou dolů. Měl ochranitelskou funkci. Ozdobený stromek, jak jej dnes známe, má svůj původ v Německu. V 19. století se pak dostává nejprve do našich měst do bohatých rodin, později se rozšíří i do vesnic. Ve městech se na trzích prodávaly umělé stromky z kartonu či dřeva, ale to nemělo úspěch, zaujaly až živé stromečky.
Ozdoby na stromeček
Vánoční ozdoby se v počátcích zdobení stromků objevovaly povětšinou jako sušené kousky ovoce (jablka, hrušky, mandle, rozinky) a sladké pečivo a perníčky. Teprve v druhé polovině 19. století se začaly objevovat lojové svíčky. Dnes zdobení stromků podléhá momentálním módním trendům. Každý rok obchodníci čekají, až se vyhlásí barva vánoc. Tak je to jednou bílá, stříbrná a modrá, podruhé odstíny fialové, potřetí růžová. Přesto mnohé rodiny zachovávají tradici a drží se barev červená, zlatá a zelená. Stále také zůstávají v oblibě slaměné ozdoby v kombinaci s červenými stuhami.
Vánoční stromy ve městech
Tradici stavění stromů na náměstí počal někdy na počátku 20. století spisovatel Rudolf Těsnohlídek v Brně. Dle Wikipedie ho k tomu pohnula událost, kdy s přáteli nalezli v zimě v lese prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích roku 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. V roce 2003 se naopak nechvalně proslavil vánoční smrk na Staroměstském náměstí, kdy spadl a zranil 4 lidi.
Dalším typickým dekorem vánoc jsou adventní kalendáře, girlandy, osvětlení či vánoční stuha. Samotnou kapitolou jsou pak betlémy, kterým se budeme věnovat v samostatné kapitole. Také si řekneme něco o balení dárků, přidáme několik osvědčených receptů na vánoční cukroví nebo ukážeme, jak si udělat vánoční přáníčko či jmenovky na dárky. Ale o tom až někdy příště.
Vánoce jsou nejrozšířenějším svátkem, dávno jej neslaví jen křesťané. K těmto svátkům se pojí řada tradic, od lití olova, přes házení botou, až po dnes nejběžnější rozdávání dárků. Města zdobí své ulice, lidé si zdobí příbytky, na náměstích vyrůstají obrovské nazdobené stromy, lidé jsou k sobě přívětivější, víc se myslí na ty, ke kterým nebyl osud až tak nakloněn. Až se půjdete večer projít se svými blízkými rozsvíceným městem či po vesnici, povídejte si o tradicích, vyprávějte dětem, jaké vánoce jste slavili vy sami, když jste byli malí, zkuste zavzpomínat, jak o vánocích vyprávěli vaši prarodiče. Ať ty naše tradice nezaniknou ve věčném shonu po penězích. Jsou to naše tradice. A jen naše děti je předají dál.
Publikováno: 2. 12. 2014, Autor: Pavla (text a foto), OBI (text a foto), Profil autora: Redakce