Zvláště v chladných měsících, kdy pole zejí prázdnotou, srnky, kanci i jiná zvěř hledající potravu často přebíhají i přes frekventované silnice. Na těchto místech hrozí srážka vozidla se zvěří. Takových nehod je v posledních letech evidováno přes 10 tisíc ročně a rok od roku toto číslo stále roste. Nehody, při kterých je viníkem zvěř, mohou mít různé následky od škod na vozidle, zranění lidí či zvířat, až po zcela fatální následky. Jak byste se měli v takových situacích zachovat, si povíme v následujícím článku.
Víte, jak se zachovat při srážce s lesní zvěří? (Zdroj: Depositphotos)
Jaké jsou policejní statistiky srážek vozidel se zvěří
Podle policejních statistik se v loňském roce stalo více než 12 tisíc dopravních nehod, kdy došlo ke srážce s lesní zvěří. Jen v první polovině roku letošního bylo registrováno více než 8 tisíc srážek se zvěří. Ze statistik je patrné, že nehod, při kterých dojde ke střetu se zvěří, stále přibývá.
Kdy je riziko střetu se zvěří nejčastější
Největší pravděpodobnost, kdy se můžeme se zvěří na silnicích setkat, je v časných ranních hodinách ještě před rozbřeskem a dále za šera či za tmy. Od podzimu do jara se tato pravděpodobnost ještě zvyšuje. Lesní zvěř migruje za potravou a silnice nejsou žádnou překážkou. Jestliže na vozovce zaregistrujeme lesní zvěř včas, opatrně zastavíme a světla přepneme na tlumená. V případě, že zvíře nechce utéct, pokusíme se ho vyplašit například troubením. Neměli bychom však zapomínat na fakt, že tato zvířata nebývají sama a další členové stáda mohou být nablízku.
Dokonce i v našem zeměpisném pásmu můžeme potkat některá cizokrajná zvířata
Typickým úsekem, kde bychom mohli zvěř potkat, jsou silnice vedoucí lesem a podél polí. Lesníci často instalují podél silnic s větším výskytem lesní zvěře pachové stopy, které by měly zvěř od přebíhání odradit. Na některých místech jsou instalovány ploty. Přesto bychom však měli být opatrní, obzvláště v úsecích, kde nás dopravní značka před zvýšeným výskytem přímo upozorňuje.
Na zvýšený výskyt zvěře na silnici upozorňují dopravní značky
Prevence před střetem vozidla se zvěří
Hned na začátku si musíme uvědomit, že žádná prevence není stoprocentní. Existují však možnosti, jak riziko snížit. V první řadě se jedná o předvídání a snížení rychlosti v místech, kde bychom mohli zvýšený výskyt lesní zvěře předpokládat, nebo jsou taková místa označena dopravní značkou. Musíme si uvědomit, že pokud jedeme rychlostí 100 km/h, potřebujeme k zastavení vozidla minimálně 80 m. Pokud však řidič spatří překážku před sebou na 60 m, nestihne již při takové rychlosti zastavit. Naopak při rychlosti 80 km/h činí dráha do úplného zastavení vozidla přibližně 55 m a srážce by se dalo zabránit. Další faktor, který může pomoci k zabránění nehody, jsou kvalitní pneumatiky.
Pokud ke hrozícímu střetu se zvěří dojde, řidič by se nikdy neměl snažit střetu vyhnout. Je zde zvýšené riziko, že trefíme např. strom, kovové zábradlí nebo sloup. V tomto případě je prostě nejlepší dupnout na brzdu. Noha musí být zapřená o brzdu a držte pevně volant ve směru jízdy. Moderní auta jsou konstruována tak, aby takový náraz ustála. Navíc jsou vybavena airbagy.
Věděli jste, že při srážce s divočákem při rychlosti vozidla 60 km/h působí zvíře na auto silou 3,5 t? U srnce je tato síla 0,8 t při shodné rychlosti auta.
V první řadě se vždy snažíme zachovat klid a chladnou hlavu. Zkontrolujeme, zda nedošlo ke zranění řidiče či spolujezdců.
Dále si musíme obléknout reflexní vestu, zapneme výstražná světla a místo nehody označíme výstražným trojúhelníkem.
Při srážce se zvěří vždy voláme policii.
Dále je nutné přivolat myslivce. Tento krok za nás vždy obstará přivolaná policie. Myslivci se pak postarají o odvoz mrtvého zvířete a sepíší s námi protokol pro pojišťovnu.
Pořídíme si potřebnou fotodokumentaci. Místo nehody i poškození vozidla je nutné vyfotit z více úhlů, urychlí se tím vyřízení pojistné události. Kvalitní fotodokumentaci si vždy pořizujeme sami, policie fotky z místa nehody pojišťovně nepředává.
Zavolejte svou pojišťovnu. Operátor vám poradí a navede vás k dalšímu postupu.
Každý snad dobře ví, že sražené zvíře si domů vzít nesmíme. Rázem by se z nás stali pytláci. Ani v žádném případě s poraženým zvířetem nemanipulujeme, ani se ho nedotýkáme. Zvíře by mohlo být nakažené.
Může se stát, že sražené zvíře náraz přežije a od místa nehody uteče. Ani zde, vzhledem k nahlášení pojistné události, není vše ztraceno. Na vozidle vždy zůstane po takovém nárazu nějaký důkaz. Pojišťovna vaše auto prohlédne a podle charakteru poškození by měla být schopna určit, jaká je příčina poškození. Srážka se zvěří má své specifické znaky. Navíc na voze zůstanou i biologické stopy po sraženém zvířeti.
Pokud vám do cesty vběhne zvíře domácí, škodu na vašem vozidle by měl platit majitel zmíněného zvířete. Pokud jej tedy dohledáte. V případě, že srazíte lesní zvěř, myslivecké sdružení vám nic nedá. Takové zvíře je totiž bráno jako majetek "nikoho".
Kdy hradí škodu na vozidle pojišťovna
Po střetu vozidla s lesní zvěří se pojistná událost nahlásí na pojišťovnu. V případě, že máte sjednané jen povinné ručení, škodu na vozidle si bohužel musíte zaplatit sami. K tomu, aby vám pojišťovna uhradila opravu vašeho automobilu, je potřeba mít sjednané kvalitní havarijní pojištění. Nejlepší variantou je pojištění vozidla přímo proti srážce se zvěří.
V převážné většině takových případů je zavinění dopravní nehody na straně zvířete. Jeho náhlé a neočekávané vběhnutí na komunikaci nemůžeme nijak ovlivnit. Řidič mnohdy nemá sebemenší šanci včas zareagovat a střetu se zvěří zabránit. Z tohoto důvodu policie většinou za viníka označí lesní zvěř, proto se u vyšetřování takovýchto dopravních nehod nemusíte bát žádné pokuty.
V Receptáři prima nápadů jsme si povídali s myslivcem o přikrmování lesní zvěře:
