Jaro už se pomalu a blíží, a tak je nejvyšší čas podívat se na to, jak se máme postarat o stromy a keře – nejenom na jejich řez a omlazení, ale také na výsadbu nových kusů dřevin do zahrady. Pokud jste na podzim a v zimě věnovali stromům a keřům patřičnou péči, na jaře se vám odmění.
Pečujete o stromy a keře na jaře správně? (Zdroj: Depostiphotos)
Výsadba stromů a keřů
Pro některé druhy stromů a keřů je vhodnější zvolit jejich výsadbu na jaře a ne na podzim. Patří sem například ibišky a magnolie, z ovocných stromů potom broskvoně, meruňky a nektarinky, a také jehličnaté a stálezelené listnaté stromy. Před nástupem jara se také sází opadavé dřeviny, které ještě nemají listí.
Správná výsadba
Základem pro správně uchycení a následný dobrý růst stromů a keřů na jaře je vhodná výsadba.
Podle velikosti sázené dřeviny si vyznačte kruh, jehož průměr se bude pohybovat mezi 0,8 až 1,5 metru.
Z vyznačeného místa odstraňte travní drny.
Vykopejte velkou jámu tak, aby byla rostlina ve správné výšce – měla by být v jámě kousek pod místem štěpování. Ve stejné výšce byla i ve školce. Prostokořenným sazenicím se nesmí kořeny při vložení do jámy ohýbat nahoru, musí být volně rozložené, pod ně potom přijde ještě zhruba 15 centimetrů zeminy, do které přidejte kompost.
Na dně jámy ještě půdu prokypřete vidlemi.
Stromek vložte do jámy a zasypte trochou substrátu, který následně setřeste. Tento postup opakujte, dokud není jáma plná zhruba do tří čtvrtin.
Na jaře je vhodná doba pro výsadbu nových stromů a keřů
Řez užitkových stromů a keřů
Již vysazené stromy a keře na jaře volají po řezu. Týká se to ovocných stromů, vinné révy, lísky a keřů s ovocem – angreštu, rybízu, malin i ostružin. V březnu je pro to nejvhodnější doba.
Pokud ji na zahradě máte, začněte s vinnou révou, protože té byste pozdním řezem neprospěli – řez provádějte ještě před tím, než začne rašit – ideální je už únor. Nedochází pak k ronění vody z čerstvých ran.
Řez čekají i maliníky a ostružiníky – zde odstraňte staré výhony, které mají téměř šedou barvu. Ty ostatní dlouhé zkraťte zhruba o jednu třetinu jejich délky, ne více.
Rybízu a angreštu také odstraňte staré větve, jsou to ty s velmi tmavě hnědou kůrou. Keř by jich měl mít pět až šest, stejně tak mladších výhonů (mají světlehnědou barvu) by měl být stejný počet.
Jádroviny – hrušky a jabloně čekají dle svého stáří na udržovací, zmlazovací a výchovný řez. Odstraňte kolmo rostoucí výhony, ty ostatní nezkracujte – stromy pak vyhání nové letorosty, místo aby dávaly energii do plodů.
Peckoviny – meruňky, broskvoně a třeba mandloně je vhodné prořezávat, když začnou rašit či kvést a nemohou je poničit zimní mrazíky – do ran se tak snadno nedostávají škůdci a choroby. Starší stromy potom prořezávejte, až když sklidíte.
Červené a modré peckoviny – například švestky, třešně a višně se řežou podle fáze vývoje. Než začne strom řádně plodit, provádí se výchovné řezy. Následuje období udržovacích řezů a proklesťování, kdy je nutné odstranit výhony vytvořené uvnitř koruny a také ty konkurenční. Provádějte tento řez až po sklizni, aby se rány do prvních mrazíků zahojily.
Rány po řezech nezapomeňte ošetřit – použijte stromový balzám či latex, případně štěpařský vosk, vyhnete se pak napadení houbami. Vhodné je ošetřit rány větší než jeden centimetr.
Po zimě je potřeba zakrátit větve stromů a keřů (Zdroj: Depositphotos) Řez stromů a keřů na jaře má svá pravidla (Zdroj: Depositphotos)
Řez okrasných rostlin
Jarní prořezávání stromů a keřů se týká také těch okrasných. Rostliny, které kvetou v létě, vám po jarním řezu přinesou mnoho květů.
Řez je vhodný provést u ibišků, třezalek a ořechoplodců, tavolníků a mochen. Zakraťte je asi dvacet centimetrů nad zemí.
Stálezelené keře, jako jsou například buxusy, je vhodné tvarovat až během května, řezy se provádí zhruba 30 až 50 centimetrů nad zemí.
Vřes – častou součástí zahrad jsou i vřesy, které také potřebují pravidelně stříhat. Odstraňte staré odkvetlé výhony a dejte keříkům nový tvar. Budou pak bohatě kvést.
I okrasné stromy a keře je třeba na jaře prostříhávat a upravovat jim tvar
Postřiky
Jarní období je také vhodné pro provedení postřiků, které stromy a keře zbaví škůdců, kteří na nich přezimovali – zničí se vajíčka mšic, píďalek, housenek některých druhů obalečů i dalších. Prostředky většinou fungují tak, že olejová složka v nich škůdce obalí, znemožní mu dýchat a ten následně uhyne.
Neprovádějte postřiky v mrazech, nebo pokud se mrazy blíží – mohly by pak rostlinu poškodit. Vhodná je teplota nad 7 °C, ideálně však zhruba 15 °C. Rovněž není vhodné stříkat rostliny za větru a deště, kdy se snižuje účinnost přípravku.
Vhodná doba postřiku je nejpozději ve stavu zeleného poupěte, u peckovim a bobulovin v stádiu rašení pupenů, u jádrovin ve chvíli náznaku růžového poupěte.
Postřik naneste na celou rostlinu, důležitá je pak zejména oblast paty kmene a kmene samotného, nevynechejte žádnou skulinu, kde by se škůdci mohly ukrýt.
