reklama

Náš domek je docela obyčejný, říká vítěz soutěže E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii „Kutil“

Vítězem kategorie „Kutil“ letošního ročníku E.ON Energy Globe Award ČR se stal projekt energeticky aktivního domu v Plzni - Bolevci. Dům je maximálně šetrný k životnímu prostředí a dokáže vyrobit až o polovinu více energie než sám spotřebuje. Podle investora projektu Jana Řežába přitom cena domu nijak zásadně nepřevyšuje náklady klasické stavby. Pokud by se lidé zbavili předsudků, mohly by se podobné, energeticky úsporné domy stát v budoucnu zcela běžnou záležitostí.

Vítězem soutěže E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii „Kutil“ se stal projekt energeticky aktivního domu v Plzni - Bolevci. Podívejte se!
Náš domek je docela obyčejný, říká vítěz soutěže E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii „Kutil“

Proč jste se vlastně pustil do stavby takzvaného energeticky aktivního domu? Rozhodovala snaha ušetřit za energie nebo jste jako stavební inženýr chtěl prostě vytvořit něco unikátního, co ještě nikde v Česku nestojí?

Jsem majitelem developerské firmy, která staví pasivní bytové domy, takže s energeticky úspornými technologiemi a materiály mám zkušenosti. Takzvaný aktivní dům jsem se rozhodl postavit pro svou maminku, která v panelovém bytě, kde bydlela předtím, platila inkaso kolem 9 000 korun. A to byl prakticky celý její důchod. V domě, v němž bydlí dnes, veškeré náklady nepřevyšují 2000 korun za měsíc. Samozřejmě ale hrála roli i snaha chránit životní prostředí. Já osobně jsem založením ekolog.

Proč jste se vlastně pustil do stavby takzvaného energeticky aktivního domu? Rozhodovala snaha ušetřit za energie nebo jste jako stavební inženýr chtěl prostě vytvořit něco unikátního, co ještě nikde v Česku nestojí?
Proč jste se vlastně pustil do stavby takzvaného energeticky aktivního domu? Rozhodovala snaha ušetřit za energie nebo jste jako stavební inženýr chtěl prostě vytvořit něco unikátního, co ještě nikde v Česku nestojí?

Jedna věc je ale úspora peněz za energie a druhá velikost investice, která tyto úspory umožní. Kolik vlastně stojí energeticky aktivní dům?

Náklady na posun našeho domu do kategorie „energeticky pasivní“ byly v našem případě o 200 000 až 300 000 korun vyšší než kdybychom stavěli klasický zděný domek o stejné velikosti. A to vzhledem k celkovým nákladům na stavbu rodinného domku není nijak propastný rozdíl. Například v Německu si pasivní domy často pořizují právě důchodci, kteří prodají byt nebo jiný dům a peníze investují do domu, v němž prakticky nejsou závislí na rostoucích cenách energie. Když už žijete pouze z důchodu, je velmi důležité, aby vaši životní úroveň skokově neovlivnilo třeba zdražení plynu či elektřiny. V pasivním domě takové nebezpečí nehrozí. Náklady jsou více méně konstantní a oproti běžným domům velmi nízké. K dalšímu snížení nákladů na provoz jsme investovali do tepelného čerpadla a zvláštní investicí, která posunula dům do kategorie „aktivní“, byl malý fotovoltaický systém.

Jedna věc je ale úspora peněz za energie a druhá velikost investice, která tyto úspory umožní. Kolik vlastně stojí energeticky aktivní dům?
Jedna věc je ale úspora peněz za energie a druhá velikost investice, která tyto úspory umožní. Kolik vlastně stojí energeticky aktivní dům?

V čem vlastně spočívá hlavní kouzlo projektu, s kterým jste zvítězil v letošním ročníku soutěže E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii „Kutil“?

Projekt vychází ze systému energeticky pasivních domů společnosti Atrea, který jsme navíc ještě doplnili dodatečnými prvky a dům takzvaně dovybavili. Základem je dřevostavba, doplněná přírodními, obnovitelnými nebo recyklovatelnými stavebními materiály. Vnější plášť tvoří dřevovláknité desky s provětrávanou fasádou z modřínu, izolaci zajišťuje foukaná celulóza. V maximální možné míře jsme přitom využili také materiál z demolice rekreačního objektu, který stál na místě předtím.

Většinu zájemců o podobnou stavbu ale bude asi zajímat především topení. Čím je domek vytápěn?

Objekt je vytápěn teplovzdušně – vzduchotechnickou jednotkou, která zároveň zajišťuje větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. Hlavním zdrojem tepla pro vytápění a ohřev vody zůstává tepelné čerpadlo o výkonu pouze 2,9 KW, které bere teplo ze zemního kolektoru, umístěného v dvoumetrové hloubce pod terasou. Teplo se pak ukládá do speciálního bojleru. Jako doplněk k vytápění je pak ještě v domě krb s výměníkem, který, pokud se v něm topí, ještě šetří elektřinu, která využívá tepelné čerpadlo.

Většinu zájemců o podobnou stavbu ale bude asi zajímat především topení. Čím je domek vytápěn?
Většinu zájemců o podobnou stavbu ale bude asi zajímat především topení. Čím je domek vytápěn?

Jeden podzemní kolektor dokáže vytopit celý dům?

Nejen to. Teplo, získané z kolektoru, slouží až ze 70 % především k ohřevu teplé užitkové vody, pouze z cca 30 % k vytápění. V tom je hlavního kouzlo podobných domů. Konstrukce a použité materiály umožňují, že je v domě prakticky po celý rok stálá, příjemná teplota a přitom k jejímu udržení potřebujete jen naprosté minimum energie. Ještě jedna zajímavost: stálá celoroční teplota v zemním kolektoru 8 - 12 °C nám umožňuje odtud v létě jímat chlad a za cenu provozu oběhového čerpadla si tzv. free-coolingem přichladit interiér o 1 – 3 °C.

Jeden podzemní kolektor dokáže vytopit celý dům?
Jeden podzemní kolektor dokáže vytopit celý dům?

Váš by ale měl být dokonce energeticky aktivní. Kde tedy vznikají energetické přebytky?

Na střechu jsme ještě umístili solární panely, schopné vyrobit ročně 8 000 až 9 000 kilowatthodin elektrické energie. Přitom celý dům má celkovou roční spotřebu elektřiny mezi 6 000 až 7 000 kilowatthodinami, i když je započteno vše: topení, ohřev TUV, větrání, chlazení, osvětlení a i zásuvková spotřeba. Jinými slovy: dům v závislosti na počasí a intenzitě slunečního svitu dokáže vyrobit až o 50 % více energie než sám spotřebuje.

Váš by ale měl být dokonce energeticky aktivní. Kde tedy vznikají energetické přebytky?
Váš by ale měl být dokonce energeticky aktivní. Kde tedy vznikají energetické přebytky?

Cena stavby pasivního domu podle vás nijak zásadně nepřevyšuje cenu klasické stavby a přitom výrazně, v řádu desítek procent, šetří peníze za energie. Nabízí se proto otázka, proč se tedy takových domů nestaví v Česku více...

Na tuhle otázku je těžká odpověď. Podle mého názoru mají lidé stále strach z neznámého, bojí se investovat do něčeho, co považují za neodzkoušené. Svou roli určitě hrají i určité předsudky a neznalost. Uvedu jeden příklad. Nedávno jsme prodali pasivní byt jednomu významnému zákazníkovi, který mi ale 1. prosince volal a stěžoval si, že mu dosud netopí topení. Když jsem se ho ptal na teplotu v bytě, odpověděl, že má na teploměru 25 stupňů. Pak samozřejmě není divu, že topení netopí, i když už je prosinec. Proč by také topilo, když je v bytě dostatečné teplo. Jedním z důvodu zatím poměrně malého zájmu o pasivní či aktivní domy je ale také malá zkušenost stavebních firem s tímto typem staveb. Aby pasivní či aktivní dům splňoval předpokládané nároky, musí být postaven naprosto precizně a bez chyb. A toho se firmy bojí. I my jsme dlouho hledali firmu, která by byla schopna a také ochotna zakázku vzít.

Společnost E.ON se snaží organizací ekologických oskarů v Česku zvýšit povědomí o nutnosti energetických úspor a motivovat instituce i jednotlivce k tomu, aby přispěli svým dílem k řešení této celosvětové výzvy. Do šestého ročníku soutěže E.ON Energy Globe Award ČR je možné hlásit zdarma jakékoliv ekologické či energeticky úsporné projekty, stavy i nápady již nyní.

Více informací naleznete na www.energyglobe.cz.

Publikováno: 21.12.2013, Autor: E.ON (tisková zpráva), Profil autora: Redakce