Není dřevo jako dřevo

Někdo objímá stromy a jiný z nich čerpá klid nasloucháním ševelení jejich listů. Koukat do zelena pak doporučují doktoři našim očím unaveným zíráním na monitory a displeje všech možných elektronických pomocníků i hraček (příroda, jak známo, je mocná čarodějka). Rádi se obklopujeme dřevem, protože žilo, rostlo a jeho letokruhy vypráví. Přes spoustu moderních a zajímavých materiálů u nás dřevo vyhrává. Že to tak nejspíš bude pořád, věděl už v roce 1915 kolářský mistr Serafín Campestrini, když založil svou pilu. Dnes nám společnost SECA, která na něj navázala, nabízí široký sortiment palubek a podlahovek české výroby.

Není dřevo jako dřevo

Dělat dobré výrobky znamená nejen mít fortel a poctivost, zúročovat tradice a zkušenosti, ale především rozumět materiálu, s nímž pracujeme. To konec konců ví každý kutil, který se sám pokouší vlastníma rukama měnit svůj svět. Každý kus dřeva je jedinečný nejen vzhledem, ale i ve vztahu k možnostem jeho praktického použití, protože nejen že jinak vypadá, ale má i jiné vlastnosti. Je toho na tlusté knihy a proto se jen letmo zastavíme u toho, co musí mimo jiné zohlednit ti, kdo vyrábějí dřevěné podlahy, které jsou pěkné a po nichž se příjemně chodí.

Dřevěné podlahy: není dřevo jako dřevo
Dřevěné podlahy: není dřevo jako dřevo

Dřevěné podlahy aneb Různě tvrdá dřeva jsou na různé věci

Kdo s dřevem pracuje, ví, že jeho tvrdost je důležité hledisko, které významně předurčuje možnosti jeho využití. Je jasné, že měkké dřevo se snáz opracovává. To nám nabízejí hlavně jehličnany a některé listnaté stromy. Tvrdé dřevo je především z listnáčů. Každé pravidlo potvrzují výjimky, ale tím si tady nebudeme lámat hlavu. Tvrdost je mechanická vlastnost a podle definice odpovídá síle či tlaku, jaký je třeba vyvinout k průniku cizího tělesa do jeho struktury (konkrétně se k jejímu určování používá ocelová kulička). Výsledky se složitě přepočítávají, díky čemuž vznikly tabulky, podle nichž se dřevo dělí. Dřív se používalo šest skupin, dnes se i tady všechno zjednodušilo, takže dřeva rozeznáváme pouze měkká, středně tvrdá a tvrdá.

Dřevěné podlahy aneb Různě tvrdá dřeva jsou na různé věci
Dřevěné podlahy aneb Různě tvrdá dřeva jsou na různé věci

Co kam patří

Uvádíme příklady ještě z podrobnější staré stupnice: velmi měkké dřevo v ní zastupovaly například smrk, lípa nebo topol, měkký byl modřín, borovice douglaska či bříza, středně tvrdé dřevo lísky nebo kaštanu. Klasickým tvrdým dřevem byl dub, akát a většina dřev ovocných stromů, velmi tvrdý habr, zimostráz nebo ptačí zob a v kategorii neobyčejně tvrdých dřev byly výlučně exotické dřeviny.

Další rozdělení – podle kvality

V stupnici tvrdosti jsme si mohli všimnout dřev, které používají spíš umělci a nebo umělečtí řemeslníci. Ale je jasné, že průmyslově se jinak zajímavé dřevo keřů nepoužívá, protože výrobně by znamenalo málo muziky za hodně peněz a výrobky by byly také neúměrně drahé. Jako zákazníci ovšem kvalitu materiálu ne vždy můžeme poznat na první pohled. Proto ji u jednotlivých výrobků označují třídy, které hlídá státní norma. Například u palubek v třídě „A“ v nich nesmí být žádné díry po sucích, poškození hmyzem, houbami či plísní, ale také na nich nemohou být patrné stopy po prokladech například při skladování. Třídy jsou čtyři (ještě B, AB a C). U podlah nastupuje ještě dělení do tříd podle toho, jak jejich povrch odolává zátěži a dalších hledisek. Pro nás jako uživatele je důležité vědět, zda výrobce má patřičnou certifikaci.

Další rozdělení – podle kvality
Další rozdělení – podle kvality

Sušení

Než se ze stromu stane to, co nám má sloužit, musí ho ve výrobě vysušit, čerstvé má totiž vlhkost přes šedesát procent, takže se nedá dobře obrábět a vlastně pořád pracuje – bobtná, kroutí se a jak schne nerovnoměrně, bortí se. Pro výrobu by jeho vlhkost měla mít tak zvanou technickou vysušenost mezi osmi až patnácti procenty. Samozřejmě je vyschlé dřevo lehčí. V průmyslových podnicích se dřevo suší přirozenou cestou, což je sice nejlevnější, ale také nejdelší. Uskladněné a proložené dřevo tak, aby na něj nemohl déšť a naopak k němu mohl dobře vzduch, navíc zabírá spoustu místa a vyžaduje dodržení poměrně přísných protipožárních opatření. Proto se sušení dřeva často urychluje třeba teplovzdušně odpadním teplem, prostřednictvím vysokofrekvenčního proudu a nebo ve vakuu a dalšími způsoby včetně chemického sušení.

A teď co je co

Než se ze stromu stane „dřevo“, musí jeho kmen, tedy kládu, které dřevaři říkají kulatina, na pile nařezat. Trámy jsou hraněné řezivo zpravidla s výškou padesát milimetrů a s rovnoběžnými protilehlými plochami, v průřezu vypadá jako čtverec nebo obdélník. Pokud je ale trám hraněný jen ze dvou či tří stran, jmenuje se správně poval. A řeže se dál: vedle větších hranolů vznikají i hranolky s průřezem 25–100 cm2. Všichni asi víme, jak vypadá prkno. Ale víte, že podler definice se jeho šířka má rovnat alespoň dvojnásobku své tloušťky? Ta je nejvýš do čtyřiceti milimetrů… Nejbližším příbuzným prkna je tlustší fošna. Prkny se obkládají stěny a používají se na stropech, podlahách i při stavbě střech. A pak máme i latě, což jsou rovná, ohoblovaná užší prkna různých délek a profilů. Měla by být přesně rovnoběžné v šířce i tloušťce po celé délce.

A teď co je co
A teď co je co
A teď co je co
A teď co je co

I dřevo na podlahu má vlastní životopis

Palubky i podlahovky pro použití v interiérech, ale též na fasádách či pro tvorbu dřevěných teras na něž se společnost SECA (Serafin Campestrini s.r.o.) specializuje, vyrábějí ze dřeva, které je pro uvedené účely nejlepší. Filozofií firmy je totiž kvalita - proto se jí daří v Rakousku, Itálii, Španělsku, Polsku i u nás. Pozorně dřevo vybrali v našich i ruských lesích (i tam mají filiálku) a připravili ho na vlastních hoblovnách v Borohrádku: ve výrobě totiž používají jen vysoce kvalitní český smrk, sibiřský modřín a borovici. Na výsledku je to znát.

I dřevo na podlahu má vlastní životopis
I dřevo na podlahu má vlastní životopis

Více podrobností na www.secacz.cz.

Autor: Jiří Jan (text), Serafin Campestrini (foto)

Související k tématu