Jarní období je dobou, kdy má zahrádkář velmi napilno. Pokud jsme zapomněli vysadit jahodníky v září, máme další možnost v dubnu. Potřebujeme si ale řádně založit a připravit vhodný záhon, kde se jahodníku bude dařit. Co všechno bychom v rámci založení záhonu pro jahody neměli opomenout?
K založení záhonu na jahody přistupujeme od poloviny března, přípravné práce pro jarní výsadbu ale zahájíme již na podzim, kdy si vybereme vhodné místo. Dobrou volbou je záhon po bramborách nebo košťálovinách, protože tyto plodiny vyžadují hodně péče a půda je tak po jejich pěstování často v bezvadném stavu.
Záhon pro jahody před výsadbou řádně prokypříme a obohatíme o živiny
Hodně živin
Vzhledem k faktu, že jahodník na jednom stanovišti ponecháváme po další tři až čtyři roky, je zapotřebí půdu řádně připravit. Pokud to nestihneme na podzim, pak v březnu na vybraném záhoně provedeme hluboké zrytí zhruba do 20 centimetrů, kdy do rýh nasteleme velké množství organického materiálu. Na jaře je vhodné použít již polorozložený kompost, chlévský hnůj nebo trávu s listím. Poté necháme minimálně jeden měsíc celou plochu slehnout.
Kromě vlastních sazenic můžeme využít i ty chlazené, prodávané v zahradnictví
Co se týká výběru místa, jahodník nemá speciální požadavky, ale největší sklizeň bývá na záhřevných, středně těžkých půdách s dostatkem živin. Měli bychom se zamyslet, zda místo, kam se chystáme jahody sázet, nebývá v zimě bez sněhu, a tedy snadněji zranitelné případnými hlubokými mrazy, které bez sněhu často zničí všechny rostliny a na jaře musíme sázet znovu. Dostatek sluníčka a vláhy je samozřejmostí. Lehlé půdy úplně vhodné nejsou, protože dochází k rychlému vyplavování vody i živin, což je viditelné zvláště v posledních letech, kdy se vláhový deficit v půdě značně prohlubuje. Těžké, jílovité struktury také jahodám neprospívají, protože půda v sobě zadržuje sice dobře živiny, ale také nadměrné množství vody, díky čemuž trpí kořenový systém rostlin.
Příprava před vlastním sázením
Před zahájením sázení jahodníku na záhon je důležité především důkladné prokypření půdy. To v ní aktivuje mikrobiální život, promíchá a provzdušní jednotlivé vrstvy půdy a rovnoměrně rozmíchá případný další organický materiál, jako je rozleželý kompost nebo lisované hnojivo ve formě pelet. Můžeme tak učinit motykou nebo rotavátorem, díky kterému máme půdu na sázení nachystanou během několika okamžiků.
Abychom si zajistili silné rostliny, které nám dají bohatou sklizeň chutných a zdravých plodů, velmi důsledně si připravujeme již v předchozím létě silné sazenice. Ty se tvoří během růstu plodů a kvetení, přičemž jejich odběr provádíme nejpozději v září. Pro jejich zesílení je školkujeme do zrytých záhonu, kde je můžeme mít připravené v malých květináčcích. Důležité je správné sázení, aby nedocházelo k zanoření krčku do půdy, což by způsobilo zkázu mladých rostlinek. Před oddělením od matečních rostlin nezapomínáme na pravidelné zalévání ráno a večer, což přispěje k ujmutí sazenic po jejich oddělení a vysazení do školkovacího záhonu.
Vzrostlé jahody s řádnou péčí nakvétají prvním rokem
Praktické informace pro jarní výsadbu
K výsadbě jahodníku je nejvhodnější doba od poloviny dubna. Rostlinám nevadí ani přízemní mrazíky, ty však mohou vážně poškodit květenství.
Výsadba do úrodné, řádně nakypřené a záhřevné půdy podpoří násadu květů již v prvním roce pěstování.
Sázíme tak, abychom nezahrabali srdéčko. Řádně vyvinuté sazenice se silným olistěním sázíme do sponu alespoň 30 x 30 cm, po vysazení přitlačíme a zalijeme.
První přihnojení pro podpoření růstu a násady květů provádíme po měsíci na novém stanovišti. Můžeme použít klasické NPK, jehož několik granulí rozpustíme v 10 litrové konvi s vodou, případně speciální hnojivo.
