Ozval se mi čtenář, že si zkoušečku koupil, že pěkně svítí a při dotyku fázového vodiče že „nekope“, co tedy svým článkem sleduji. Zde je tedy stručná odpověď.
Co mám proti zkoušečce z Číny
Na tržištích a burzách se objevuje zkoušečka tvaru malého šroubováku, která na rozdíl od dosavadních „fázovek“ neobsahuje miniaturní neonovou výbojku plus předřazený odpor, ale je v ní dvojice malých galvanických článků, jeden tranzistor, odpor a dioda LED. Při spojení hrotu zkoušečky s kontaktem vzadu se zkoušečka rozsvítí, stejně však svítí i při dotyku vodičů, které jsou pod napětím.
A to je ten hlavní kámen úrazu. I při používání doutnavkových zkoušeček se stává, že dostaneme ránu proudem (popřípadě utrpíme vážný úraz). Je tomu tak proto, že doutnavka, kterou jsme se dotknuli drátu nebo kontaktu, u něhož jsme si nebyli jisti, zda je pod napětím, neměla (uvnitř) kontakt, při příchodu do chladna se orosila nebo dokonce rozbila, aniž to bylo vidět. V takovém případě zkoušečka nesvítí a my, v domnění, že obvod je bez napětí, do něho sýhneme a složíme se.U té čínské zkoušečky je to naopak. Protože si majitelé všimli, že svítivá dioda uvnitř se rozsvítí při jakémkoli (i značně nedokonalém) spojení hrotu zkoušečky s kontaktem vzadu, nebudou svícení LEDky brát vážně ani při dotyku vodičů pod napětím 230 V proti zemi. Svit je v obou případech zcela stejný – viz obrázky.
Co mám proti zkoušečce z Číny Co mám proti zkoušečce z Číny
V prvním případě svítí světloemitující dioda proto, že obvodem prochází proud z vnitřních galvanických článků při obvodu uzavřeném třeba od ochranného kontaktu zásuvky do země a naším tělem zpět.Druhý snímek ukazuje, že úplně stejně svítí LED když se hrotem dotkneme fázové zdířky v zásuvce. Rozlišit, kdy jde o první a kdy o druhý případ je bez dalších měřidel nemožné, (Ale máme-li taková měřidla, proč bychom si kupovali zkoušečku za desetikorunu?)
Tvrdím, že vinou těchto zkoušeček z Číny se počet úrazů proudem zvýší. K tomu může přispět i další fakt: v elektrotechnice jsou jako pojem známé tzv. bezpečné vzdálenosti, které musí respektovat výrobci i dovozci všech zařízení určených pro napájení ze sítě. V tomto případě je veškerá „elektrická pevnost“ dána polovodičovými přechody tranzistoru uvnitř zkoušečky. Pokud se takový přechod probije (například při pulzu zvýšeného napětí, který se občas v síti objeví), může se síťové napětí dostat na kontakt v zadní části zkoušečky a způsobit uživateli úraz elektrickým proudem.A to i přesto, že výrobce na zkoušečku vyrazil nápis 100-500 V a znak pro střídavý proud.
Co mám proti zkoušečce z Číny
Autor pracoval 24 let jako revizní technik elektro, vyučoval elektrotechniku a je autorem populárně-naučných publikací (např Elektroinstalace doma a na chatě, vydala Grada).
Publikováno: 14. 1. 2009, Autor: Karel Štech (text a foto), Profil autora: Redakce
