Jak na moniliózu peckovin

Mezi nejčastější houbovité onemocnění ovocných stromů patří monilióza neboli moniliová spála (úžeh) a moniliová hniloba peckovin. Obě choroby způsobuje cizopasná houba rodu Monillia (hlízenka). V následujícím článku vám poradíme, jak si s moniliózou peckovin poradit.

Monilioza napadá nejčastěji peckoviny (Zdroj: Lovela)

Kde se moniliová spála vyskytuje?

Moniliová spála (úžeh), označovaná někdy lidově jako mrtvice, se nejčastěji vyskytuje u meruněk a višní (včetně višní okrasných – např. višeň plstnatá), objevuje se ale i u broskvoní nebo třešní. Květy napadené moniliovou spálou hnědnou, zasychají a neopadávají, ale zůstávají na stromech jako při poškození mrazem. Listy na napadených větvích zavadají, usychají a hnědnou, ale zůstávají dále viset na větvičkách a ty tak vypadají jako spálené. Často se na postižených letorostech může objevit klejotok, což je vlastně obranná reakce poškozené rostliny. Následně někdy může dojít až k odumření poškozené části rostliny nebo dokonce i celého stromu.

miniliová hniloba na plodech
Moniliová hniloba může napadnout plody všech peckovin (Zdroj: Lovela)

Projevy moniliové spály

Moniliová hniloba napadá všechny plody peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně a višně) v období dozrávání a zralosti. Na plodech (na slupce i v dužnině) vznikají hnědá, měkká místa, která se rychle rozšiřují, následně pak změkne a zhnědne až celý plod. Na napadených hnědých místech se vytvářejí špinavě bílé kruhovité polštářky, které jsou tvořené fruktifikačními orgány hlízenky. Napadené plody někdy opadají, jindy se vysuší (mumifikují) a zůstanou viset na stromě i přes zimu. Na jaře se pak stejně jako opadané a neuklizené  plody nebo napadené větvičky stávají zdrojem nové infekce. Proto je vhodné poškozené plody ze stromu včas odstranit.

monilioza peckovin
Plody napadené moniliovou hnilobou je nutné odstranit a zabránit tak dalšímu šíření choroby (Zdroj: Lovela)

Pro výskyt a šíření choroby v období kvetení je optimální deštivé počasí a nižší teplota (pod 12°C), pro napadení plodů pak teplota kolem 20 až 22°C. Významným predispozičním faktorem u plodů může být i jejich poškození (hmyzem – vosy, krupobitím), výrazné kolísání vlhkosti apod. K šíření choroby za vegetace pak napomáhá dále vítr a hmyz.

Původce onemocnění

Původce choroby je schopný přezimovat v mumifikovaných plodech a napadených dřevnatých částech a v průběhu nové sezóny pak škodí již v období květu. V případě výskytu choroby je tak vhodné v rámci prevence před další sezónou dokonale odstranit postižené části stromu (otrhat mumifikované plody na stromech, ořezat nebo ostříhat napadené větve a výhony 10 až 20 cm pod místem napadení) a rány po řezu pak ošetřit stromovým balzámem. Odstraněné části stromu stejně jako popadané plody nedávejte na kompost, ale bezpečně zlikvidujte, aby se nestaly dalším zdrojem infekce.

Ochrana proti moniliové spále

Ošetření proti moniliové spále je nutné provést 1x až 2x v jarním období - poprvé na počátku kvetení a v případě chladného (pod 13°C) a deštivého počasí podruhé při dokvétání. Proti moniliové hnilobě se ošetřuje před sklizní (při zabarvování plodů) zejména v oblastech s častějším výskytem choroby, u náchylných odrůd anebo v případě zvýšené indikace (např. poškození kroupami). V tomto případě je ale nutné vždy počítat s dodržením ochranné lhůty (doby ve dnech, která musí uplynout mezi ošetřením stromu a sklizní).

Za vhodné fungicidní přípravky lze považovat Teldor 500 SC (nově pod názvem Magnicur Quick) nebo zcela nový přípravek Prolectus. Zde je vhodné zmínit i jeho pouze jednodenní ochrannou lhůtu.

 

Pěstujeme sloupovité ovocné stromky

Autor: Lovela (text a foto)

Související k tématu